Zdrávas Maria

Z Katopedia

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
(článek z Wikipedie)
Řádka 69: Řádka 69:
V odlišné verzi modlitbu používá také řecká [[pravoslavná církev]]. Na začátku doplňuje oslovení "Panno Bohorodičko", střední část modlitby zachovává bez úprav, ale na závěr doplňuje větu: "protože jsi zrodila Spasitele našich duší".
V odlišné verzi modlitbu používá také řecká [[pravoslavná církev]]. Na začátku doplňuje oslovení "Panno Bohorodičko", střední část modlitby zachovává bez úprav, ale na závěr doplňuje větu: "protože jsi zrodila Spasitele našich duší".
 +
 +
== Odkazy ==
 +
=== Refrence ===
 +
{{Článek z Wikipedie}}

Verze z 6. 4. 2011, 18:18

Zdrávas Maria (známé také v latinské verzi Ave Maria) je začátek jedné ze základních modliteb v katolické církvi k dovolání se pomoci či ochrany Marie, matky Ježíše, a jednoho ze stěžejních latinských liturgických textů z biblického Nového zákona. Je to jedna z nejrozšířenějších modliteb, kterou většinou znají i ateisté.

Text modlitby sestává ze dvou částí:

  1. První část tvoří biblické oslovení Marie od Archanděla Gabriela při Zvěstování (Luk. 1,28) a připojené požehnání Alžběty (matky Jana Křtitele) při Navštívení Panny Marie (Luk. 1,42). Tato část je užívána od 11. stol. v modlitbě hodin a v menších pobožnostech.
  2. druhá část je v 15. století připojená modlitba, jež obsahuje prosbu o odpuštění hříchů a podporu v hodině smrti. Poprvé se vyskytla v textu Girolama Savonaroly Výklad Ave Maria (Esposizione sopra l’Ave Maria) z roku 1495 a rychle získala oblibu. V roce 1566 byl dodatek oficiálně schválen tridentským koncilem.

Text Ave Maria patří po Otčenáši k nejčastěji odříkávaným katolickým modlitbám. Spolu s otčenášem a dalšími modlitbami jsou součástí růžence, často je také Ave Maria připojováno k jiným modlitbám (např. modlitba Anděl Páně).

Obsah

Historie

První část modlitby je spojením dvou úryvků z Lukášova evangelia, oslovení Panny Marie archandělem Gabrielem (L 1,28) a požehnání (L 1,42). Novozákonní text zní takto (v českém ekumenickém překladu, v českém prostředí je pochopitelně modlitba známa v mírně odlišné verzi):

Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou. (L 1,28b)

Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla.(L 1,42b)

Adresování modlitby Panně Marii je nezbytnou úpravou. Tomáš Akvinský ve svém komentáři poznamenává, že slovo "Maria" v první části je jediné, ve kterém se modlitba odchyluje od biblického textu.

Až v 15. století byla k modlitbě připojena druhá část. Poprvé se vyskytla v textu Girolama Savonaroly Výklad Ave Maria (Esposizione sopra l’Ave Maria) z roku 1495 a rychle získala oblibu. V roce 1566 byl dodatek oficiálně schválen tridentským koncilem tím, že byla modlitba v této podobě připojena do Katechismu tridentského koncilu. Řecký text zní takto: Θεοτόκε Παρθένε, χαῖρε, κεχαριτωμένη Μαρία, ὁ Κύριος μετὰ σοῦ. εὐλογημένη σὺ ἐν γυναιξί, καὶ εὐλογημένος ὁ καρπὸς τῆς κοιλίας σου, ὅτι Σωτήρα ἔτεκες τῶν ψυχῶν ἡμῶν.

Což je možno přeložit do češtiny: Panno Bohorodičko, raduj se, milostiplná Maria, Pán buď s tebou. Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod tvého těla, protože jsi zrodila Spasitele našich duší.

Syrská pravoslavná církev používá v podstatě překlad latinské verse, s drobným rozlišením - úvodní oslovení (Zdrávas Maria, milosti plná) přednáší kněz a zbytek celé shromáždění.

Ve staroslověnské liturgii se používají dvě verze, novější a starší, obě jsou překladem výše uvedené řecké varianty. Většina věřících užívá novější variantu, v některých oblastech a skupinách ale přežívá starší.

Starší verze (používaná Starověrci a řeckokatolickou církví): Богородице дѣво радѹйсѧ ωбрадованнаѧ Марїе Господь съ тобою благословена ты въ женахъ, и благословенъ плодъ чрева твоегω, Якω родила еси Христа Спаса, Избавителѧ дѹшамъ нашимъ.

Novější verze (uznávaná většinou církví včetně ruské, bulharské, srbské a ukrajinské, vzniknuvší v roce 1656 jako součást reforem patriarchy Nikona): Богородице дѣво, радѹйсѧ, Благодатнаѧ Марїе, Господь съ обою: благословена Ты въ женахъ, и благословенъ плодъ чрева Твоегω; якω Спаса родила еси дѹшъ нашихъ.

Zhudebnění

Ave Maria byl oblíbeným textem hudebních skladatelů všech epoch. Asi nejznámější zhudebnění pocházejí od Franze Schuberta a Charlese Gounoda. Druhý jmenovaný vložil svou melodickou linku s textem do kompozice k 1. preludiu z alba Temperovaný klavír J. S. Bacha, proto toto dílo vstoupilo do dějin hudby jako „Ave Maria Bach-Gounod“. Franz Schubert postavil svou skladbu zpočátku na německém textu, který je překladem anglické básně Waltera Scotta a s modlitbou má společný jen název. Přesto je jeho práce s nezbytnými úpravami běžně prováděna také na tradičním latinském textu Ave Maria. Dalšího zhudebnění se původnímu latinskému textu Ave Maria dostalo ještě např od Antona Brucknera, Luigi Cherubiniho, Marcela Dupré, Antonína Dvořáka, Cesara Francka, Ference Liszta, Josefa Rheinbergera a Camilla Saint-Saënse. Další skladatelé, jako např. Giuseppe Verdi nebo Richard Wagner, také zkomponovali hudbu k Ave Maria, ovšem za použití jiného textu, většinou rýmované parafráze původní modlitby v různých jazycích. Jedno takové populární zhudebnění Ave Maria pochází od známého spisovatele dobrodružných romámů Karla Maye. Toto romantické dílko bývá s oblibou prováděno mnohými pěveckými sbory. Jedno z novějších zpracování známého textu pro sbor je od Johannese Menskese, jehož práce je publikována na Vánočním albu.

Text Ave Maria

Obvyklý český text Latinský text

Zdrávas Maria,
milosti plná,
Pán s tebou;
požehnaná ty mezi ženami
a požehnaný plod života tvého,
Ježíš.
Svatá Maria,
Matko Boží,
pros za nás hříšné,
nyní i v hodinu smrti naší.
Amen.

Ave Maria,
gratia plena,
Dominus tecum.
Benedicta tu in mulieribus,
et benedictus fructus ventris tui,
Jesus.
Sancta Maria,
Mater Dei,
ora pro nobis peccatoribus,
nunc et in hora mortis nostrae.
Amen.

Varianty

V odlišné verzi modlitbu používá také řecká pravoslavná církev. Na začátku doplňuje oslovení "Panno Bohorodičko", střední část modlitby zachovává bez úprav, ale na závěr doplňuje větu: "protože jsi zrodila Spasitele našich duší".

Odkazy

Refrence

Informace o článku.

Článek či jeho část byla převzata z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa.
Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unportedcreativecommons.org.

Osobní nástroje