Zasnoubení

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Zasnoubení je oboustranný příslib budoucího manželství. Nemá obecně pevně stanovenou formu, v případě formálních zásnub se tyto řídí pravidly stanovenými příslušnou biskupskou konferencí s přihlédnutím k místním obyčejům a světským zákonům.[1]

Zásnuby vykonané řádnou církevní formou za účasti kněze představují zároveň požehnání snoubencům, aby závěrečná etapa cesty k manželství byla správně prožita a aby se v ní rozpoznalo, zda jsou snoubenci povoláni k manželství. Vztah je tak podpořen modlitbou Církve.[2]

Mimo označení samotného příslibu se slovo zasnoubení používá pro označení období života v zasnoubení, tedy od zasnoubení ke svatbě. Zde je nutno pamatovat, že zasnoubení z hlediska vztahu opravdu není nic víc a nic míň, než příslib budoucího sňatku: neopravňuje ke společnému bydlení a v otázce sexuality si snoubenci k sobě nemhou dovolit víc, než jak tomu u nich bylo před zasnoubením.[3]

Na základě zasnoubení se nelze domáhat uzavření manželství, nicméně je možno požadovat náhradu škody, vznikla-li nenaplněním slibu nějaká.[4]

Obsah

Odkazy

Související stránky

Externí odkazy

Literatura

Poznámky a reference

  1. kán. 1062 §1 CIC
  2. Karel Skočovský: Zasnoubení: Čas milosti; Paulínky, Praha 2011; ISBN 978-80-7450-020-6 (str. 12, myšlenka připsána P. Janu Balíkovi)
  3. P. Pirmin Suter: Zamilovanost-zásnuby-svatba... a potom?, časopis Te Deum, Te Deum 2012/5.
  4. kán. 1062 §2 CIC
Osobní nástroje