Vlastimil Vojtěch Protivínský

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání
Vlastimil Vojtěch Protivínský (2011)

Vlastimil Vojtěch Protivínský (*1969) je moravský katolický kněz, farář farnosti Horní Újezd (od 2014). Předtím působil v katedrále sv. apoštolů Petra a Pavla v Brně, dále ve farnostech Břeclav, Tvrdonice, Podivín, Rosice, Neslovice, Ostrovačice, Rakvice, Přítluky, Milovice, Zaječí, Pavlov, Geras, Weikertschlag, Niklasberg a Třebíč-Jejkov.[1] Od roku 2010 slouží i tridentské mše a svátosti udílí podle původních liturgických knih.

Obsah

Život

Dětství a dospívání

Pochází ze starobylého městyse Schaffa (nyní obec Šafov) ležícího mezi vranovskou přehradou a Rakouskem. Ve dvanácti letech jej zcela uchvátilo včelařství a rok nato se rozhodl včelařit profesionálně.

Přihlásil se do včelařské školy v Nasavrkách u Chrudimi (tehdy byla jen jedna taková škola pro Čechy a Moravu a druhá pro Slovensko). Vedení základní školy ve Vranově ho tehdy přemlouvalo, aby šel vzhledem k prospěchu studovat spíše znojemské gymnázium, ale právě tehdy se v Šatově (40 km od Šafova) tamní zemědělské družstvo rozhodlo vybudovat nový včelařský provoz a hledalo pro něj včelaře, který by byl ochoten nasavrckou školu absolvovat a nastoupit jako včelmistr. Když se to dozvěděl, vnímal to jako signál, že svůj život má věnovat včelám.

Nastoupil tedy do včelařské školy v Nasavrkách. Po dokončení školy pokračoval ve studiu zahradnictví v Rajhradě a ještě před složením maturitní zkoušky začal pracovat na budování nové družstevní včelnice v Šatově. Projekt ale dokončit nemohl. Družstvo totiž v roce 1988 připravovalo volbu nového předsedy. Tamní buňka KSČ navrhla pouze jednoho kandidáta (svého člena) a nikdo jiný kandidovat nesměl. Vlastimil Protivínský tehdy usiloval o to, aby bylo k volbě připuštěno více kandidátů a sám veřejně navrhl do této funkce jednoho oblíbeného zemědělského inženýra, nestraníka. To si tamní komunisté nenechali líbit a Protivínský musel družstvo opustit.[2]

Po revoluci, kněžská formace (1989-1998)

Krátce nato se seznámil s Františkem Reichlem, pozdějším místopředsedou československé vlády národního porozumění (10. 12. 1989 - 6. 4. 1990). Ten ho inspiroval k založení ilegálního tzv. Společenství katolické mládeže, jež mělo být alternativou k tehdy jediné legální mládežnické organisaci SSM. po složení maturitní zkoušky na jaře 1989 pracoval jako sadař u správy silnic. Setkal se s disidenty z tzv. Nezávislého mírového sdružení a opisoval pro ně letáky na psacím stroji, který si tehdy koupil za svoji první výplatu. Letáky byly šířeny zejména v Brně. Tam také Protivínský podepsal petici Několik vět.

Krátce nato komunistický režim padl a nové vedení Československé strany lidové pozvalo na radu Františka Reichela Společenství katolické mládeže, aby se připojilo k nově založenému Klubu křesťanské mládeže. V. Protivínský tuto nabídku v prosinci 1989 přijal a stal se místopředsedou tohoto klubu. Vstoupil také do lidové strany, obnovil její místní organizaci v Šafově a tři roky jí předsedal - do začátku kněžské formace. Založil spolek pro přeshraniční spolupráci a mezinárodní prázdninové pobyty dětí a mládeže SOLA Šafov (SOLA - Sommerlager - letní tábor).

Navázal úzké přátelství se synem posledního předválečného starosty Johanna Manga, který se už ve 30. letech 20. století stavěl kriticky k německému národnímu socialismu, ale po válce byl ze Šafova stejně nemilosrdně vyhnán, jako všichni ostatní, kteří se provinili pouze tím, že mluvili německy. V. Protivínský začal rodině Mangových pomáhat s pořádáním řady poutí do tamního kostela sv. Bartoloměje, jejichž cílem bylo mj. usmíření mezi německy a česky mluvícími obyvateli jihomoravského pohraničí.[3]

V roce 1992 byl přijat do Arcibiskupského kněžského semináře a na Cyrilometodějskou teologickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Během studia se seznámil s projektem křesťanského rádia Proglas a založil jeho první regionální studio a to právě v Olomouci. Řídil ho až do ukončení bohosloveckého studia v roce 1997.

Kněz včelař, spor s KSČM (1998-2002)

Kněžské svěcení přijal v roce 1998 a po dvou letech kaplanování nastoupil jako administrátor do farnosti Rakvice na Břeclavsku. Na starost měl ještě další čtyři farnosti. Věřících tam bylo velmi málo. Kontakt s tamní nevěřící mládeží proto navazoval pomocí vysílačky v pásmu 27 MHz. Začal přispívat do tehdy jediného včelařského časopisu Včelařství. Na starost měl rubriku Kalendárium popisující ošetřování včelstev během celého roku. V ní velmi horlivě přesvědčoval včelaře o výhodách světové úlové soustavy Langstroth, kterou si také pořídil a choval v nich asi 70 včelstev.


Redakce časopisu mu po dvou letech nabídla vytvořit a vést novou rubriku Osobnosti včelařského života. Při výběru osobností se domníval, že hlavním kritériem má být odbornost a zásluhy v oboru. Vydavatel, kterým byl Český svaz včelařů, mu však nedovolil publikovat články o lidech, kteří v minulosti nebyli komunistickému režimu dostatečně loajální. To Protivínského přimělo k tomu, aby začal vydávat vlastní časopis, který nazval Moderní včelař[4]. Distribuován je od počátku i na Slovensku. Tím u nás skončil 50 let trvající monopol jediného včelařského periodika.

V r. 2000 inicioval založení nového včelařského spolku pod názvem Pracovní společnost nástavkových včelařů (PSNV) a do předsednického křesla navrhl známého včelařského odborníka a propagátora Langstrothova úlu Jindřicha Boháče ze Semil. Tím na území České republiky skončil 50 let trvající monopol Českého svazu včelařů.

Do povědomí moravské i české veřejnosti však vstoupil Protivínský zejména tím, když před druhým kolem senátních voleb v r. 2000 vyzval voliče pomocí letáků, aby šli k volbám a hlasovali proti komunistické kandidátce Martě Struškové, která postoupila do druhého kola v břeclavském obvodě.

Text letáků připomínal zločiny komunismu a tuto ideologii označil za hrozbu pro demokracii a lidská práva.[5] Komunistická buňka v Břeclavi po volbách podala tzv. podnět k prošetření, zda nebyl spáchán trestný čin. Tehdejší okresní státní zastupitelství v Břeclavi ho začalo stíhat pro trestný čin „hanobení národa, rasy a přesvědčení“.

Veřejnost tím byla šokována. Mnoho známých osobností včetně politiků, umělců a duchovních začala faráře podporovat. Byli mezi nimi i světící biskup olomoucký Josef Hrdlička a další, jakož i řada organizací a institucí. Některé z osobností se s peticí Stop komunismu obrátily na ministerstvo vnitra. Objevily se na ní podpisy politiků Hany Marvanové, Oldřicha Kužílka, Jana Bubeníka, herce Jana Krause, Břetislava Rychlíka a například režiséra Jana Hřebejka. Tehdy královehradecký biskup Dominik Duka v souvislostí s peticí řekl: "Žádám, aby obvinění vznesené proti Vojtěchu Protivínskému bylo vzneseno i proti mně." Podobně se vyjádřila i řada dalších občanů.[[6] Jeho stíhání nakonec 21. listopadu 2001 zastavil brněnský státní zástupce Petr Coufal a krátce poté se pokusil stíhání zastavit i prezident Václav Havel, což však už bylo bezpředmětné.[7]

Vztah k liturgické tradici (po 2010)

Po dvouleté duchovenské práci v Rakousku nastoupil v srpnu 2007 jako farář do farnosti Třebíč-Jejkov.

V letech 2008 - 2013 provedl v Třebíči-Jejkově a Horním Újezdě rozsáhlé opravy zejména sakrálních, ale i hospodářských budov.

V roce 2009 vrátil ve farnosti Třebíč-Jejkov Mši svatou zpět na hlavní oltář a věřícím umožnil svaté přijímání vkleče. O rok později začal pravidelně sloužit navíc Mše svaté podle misálu sv. Pia V. Jeho farnost několikrát hostila laické sdružení Una Voce Česká republika, které tam pod vedením Daniela Zouhara pořádalo katolické akce pro mládež mající v úctě posvátnou Tradici.

Počet věřících pravidelně navštěvujících v Třebíči-Jejkově na tradiční liturgii rychle rostl, což někteří představení nelibě nesli. Na P. Protivínského proto vyvíjeli tlak, aby souhlasil s přeložením do malé farnosti v Horním Újezdě, kterou dosud spravoval jako administrátor z Třebíče. Tomuto tlaku na podzim 2014 ustoupil.

Další aktivity

Roku 2011 signoval petici D.O.S.T..[8]

Literární činnost

  • spolupřeložil knihu biskupa Launa Láska a partnerství z pohledu katolické církve (orig. Liebe und Partnerschaft aus katholischer Sicht)

Odkazy

Související články

Externí odkazy


Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Vlastimil Vojtěch Protivínský


Reference

  1. http://farnost.katolik.cz/rakvice/rduch.htm
  2. Kněz Protivínský byl šikanován za minulého režimu StB, Christnet, 26. listopadu 2001 [cit. 31.10.13].
  3. Potomek německého starosty Šafova usmiřuje, dějinám navzdory na ČT24, 20.6.2015
  4. Moderní včelař - o časopise
  5. Kompletní text letáků viz: Robert Němec: Katolický kněz vyzývá k volbě proti komunistům in Magazín ChristNet.cz; dostupné: http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=390 (navštíveno 28. října 2008)
  6. http://tisk.cirkev.cz/z-domova/politicti-vezni-podporuji-p-protivinskeho/
  7. http://www.radio.cz/cz/clanek/4850 a http://194.213.41.20/justice/ms.nsf/Dokumenty/38598371F0A72DCAC1256B0C00292625
  8. Pod číslem 0731 viz http://www.akce-dost.cz/signatari.htm
Osobní nástroje