Velikonoce

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Velikonoce či doba velikonoční jsou nejvýznamnější křesťanské svátky, při nichž Katolická církev slaví Zmrtvýchvstání Páně a tím pádem naše vykoupení. Začínají na Hod Boží velikonoční (resp. o večeru Bílé soboty) a trvají padesát dnů až do Letnic.

Jejich český název vychází termínu „veliká noc“, který označuje noc, kdy Ježíš Kristus vstal z mrtvých, a zároveň (v židovské tradici) noc, kdy židé odešli z Egypta. Slovo Velikonoce se v lidové mluvě používá i pro souhrnné označení Velikonočního tridua (které ovšem liturgicky z větší části patří do doby postní).

Obsah

Původ a obsah Velikonoc

Jelikož jsou historicky spojeny s židovským svátkem pesach, k němuž se váže umučení a Zmrtvýchvstání Krista, a časově se překrývají s mnoha lokálními svátky jara, lze se občas setkat s dalece zavádějícími tvrzeními, že jde „původně“ o židovské svátky či pohanské svátky jara. Ovšem Velikonoce jsou primárně původním a celosvětovým křesťanským svátkem a oslavují klíčovou událost dějin Spásy: Zmrtvýchvstání Krista, což přímo nesouvisí ani s prvním, ani s druhým.

Výše uvedené shody a zvyky, které se tu či onde přenesly z uvedených svátků do lidového slavení Velikonoc, nejsou zas až tak zásadní, abychom je brali za základ nějakého tvrzení o nekřesťanském původu Velikonoc, maximálně lze mluvit o nekřesťanském původu některých lidových zvyků.

V postkřesťanské sekularizované společnosti se vytrácí křesťanský obsah Velikonoc a sílí snahy chápat je jako pouhý svátek jara, kterým mohou být z křesťanského hlediska pouze sekundárně nebo symbolicky. Pak by ovšem bylo na místě nenazývat takový svátek Velikonoce, neboť tento název je odvozen z termínu „Veliká noc,“ který v židovské tradici označuje noc, o které Izraelité odešli z Egypta, a v křesťanské noc, o které Ježíš Kristus vstal z mrtvých. S oslavami jara tedy toto označení nemá nic společného.

Odkazy

Související stránky

Externí odkazy

Poznámky a reference

Osobní nástroje