Václav Havel

Z Katopedia

Václav Havel (5. říjen 1936, Praha – 18. prosinec 2011, Hrádeček) byl český dramatik, esejista, kritik československého komunistického režimu a později politik. Byl devátým a posledním prezidentem Československa (1989–1992) a prvním prezidentem České republiky (1993–2003).

Život

Narodil se 5. října 1936 v Praze. Původně ho lákala FAMU, ale nakonec šel studovat na DAMU. Již během svých středoškolských studií v roce 1958 se poprvé dostal do potyčky s režimem a čekali jej první výslechy u StB. Roku 1964 uzavřel sňatek s Olgou Šplíchalovou, se kterou pak prožil poměrně komplikovaný vztah, který však vydržel až do její smrtí v roce 1996. V roce 1968 se jasně vyjádřil prostřednictvím Československé televize proti vpádu sovětských vojsk. Díky tomuto vystoupení a jiným protinormalizačním projevům byl několikrát vězněn (na konci sedmdesátých let byl jeho spoluvězněm v Plzni-Borech také katolický disident a vydavatel samizdatové literatury Josef Vlček a pozdější kardinál Dominik Duka). StB byla nepohodlnému disidentovi a jednomu z tvůrců Charty 77 neustále v patách.

Havel se v osmdesátých letech postupně tal jednou z hlavních tváří českého disentu. Nechyběl téměř na žádném happeningu nebo demonstraci. Za účast na událostech Palachova týdne a položení květin k památce studenta Jana Palacha, který se na protest proti okupaci Československa roku 1969 upálil, byl následně zatčen a odsouzen k osmi měsícům vězení. Jeho zatčení se ihned stalo terčem kritiky na v tu dobu probíhajícím zasedání Konference o bezpečnosti a spolupráci ve Vídni, kde byla delegace ČSSR obviněna z toho, že se u nás nedodržují helsinské dohody o lidských právech. Pod vlivem zahraniční kritiky byl proto Havel po uplynutí poloviny trestu v květnu 1989 propuštěn. Události 17. listopadu 1989 následně vyprovokovali český disent k tomu, že založil na konci listopadu 1989 Občanské fórum a Havel se stal jeho klíčovou osobností. S téměř jasným očekáváním se následně stal na konci prosince 1989 prezidentem Československé socialistické republiky. Ve funkci prezidenta zůstal až do léta 1992, kdy na protest proti rozpadu Československa abdikoval. V únoru 1993 byl neočekávaně zvolen znovu do funkce prezidenta nově vzniklé České republiky. Úřad prezidenta se mu následně podařilo obhájit i při volbě v roce 1998 a zůstal v ní až do konce funkčního období v únoru 2003.

Byl dvakrát ženatý. Se svou ženou Olgou i přes několik rozepří žil více než třicet let až do její smrti v roce 1996. Nedlouho po jejím skonu se sblížil s herečkou Dagmar Veškrnovou, se kterou se následně roku 1997 oženil a prožil s ní poslední roky svého života. Přílišné kouření a náchylnost k alkoholu se bohužel podepsali na jeho zdraví.^[1] V polovině roku 2011 již musel dýchat jen přes trubici, kterou měl zabudovanou v krku. Poslední dny svého života strávil na své chatě v Červeném Hrádku, kde se o něj starali sestry Boromejky a tam také 18. prosince 2011 umírá. Ačkoli podle jedné z boromejek zemřel smířen s Bohem, odmítl k sobě pustit kněze a přijmout svátost nemocných.^[2]^[3]

Zahraniční politika

Díky Nadaci Charty 77 Havel měl velké množství kontaktů se západem. Výrazy "přítel" užíval například při příležitosti setkání s hudebníkem Paul Simonem, Ronaldem Reganem či Billem Clintonem.

Ještě jako prezident ČSFR se pokoušel, leč marně, spolu s Karlem Schwarzenbergem vyřešit sudetoněmeckou otázku a dosáhnout přímo návratu sudetských němeců zpět na území republiky.^[4]

Havlovská filosofie

Z Havlových myšlenek hojně vychází hnutí Pravda - Láska (též některými nazývaná jako Pravdoláskaři). Toto hnutí především vychází z Havlovi věty - Přeji si, aby pravda a láska zvítězili nad lží a nenávistí, kterou Havel nejspíš převzal od indického filosofa a aktivisty Gandhího.^[5] Samotné pravdoláskařské hnutí bylo několikrát podrobeno z několika stran kritice a někteří jeho kritikové se uchylují také k tomu, že je považují přímo za zednářskou lóži.^[6]

Z díla

Divadelní hry

Zahradní slavnost (1963)
Odcházení (2006)

Filmová režie

Odcházení (2009)

Bibliografie

Dopisy Olze

Odkazy

Externí odkazy a literatura

Oficiální a polooficiální stránky

Filmy o Václavu Havlovi

Proč Havel?, režie Vojtěch Jasný (1996) ^[7]
Havel jede na dovolenou(2005)
Občan Havel (2006)

Kritiky

KDU-ČSL s Klausem si podle Havla představují rodinu jako teletník (ChristNet.cz, 26. 3. 2006)
Josef Tichý: O jednom pseudohumanistickém chlívku (Te Deum 2006/2, str. 10-11)
Radomír Malý: "Kanonizace" Václava Havla

Poznámky a reference

[[Kategorie: Čeští prezidenti]

[0] ttp://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/5553-opilec-vaclav-havel-svedek-vypravi-o-byvalem-prezidentovi.aspx

[1] ttp://www.parlamentnilisty.cz/rss/zpravy/Fizloval-Havla-dnes-ridi-fekalni-vuz-Vztahy-jsme-meli-super-217840

[2] ttp://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=726469

[3] ttp://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/7246-havel-si-pral-navrat-sudetskych-nemcu-i-jejich-majetku.aspx

[4] ttp://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/8696-alkoholik-vaclav-havel-byl-na-chlapecky-disident-vzpomina.aspx

[5] ttp://monarchiacatholica.blog.cz/1201/tovarna-na-pravdolasku-stalinisticky-kult-osobnosti-a-obycejny-evropsky-clovek

[6] Nebylo distribuováno na přání Olgy Havlové http://www.radio.cz/cz/rubrika/kultura/vojtech-jasny-chysta-film-o-terezine

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]