Tomáš Akvinský

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Svatý Tomáš Akvinský (kolem 1225, hrad Roccasecca u Aquina7. březen 1274, klášter Fossanova) je italský šlechtic a dominikánský kněz, filosof a teolog, vrcholný představitel scholastiky a jeden z nejvýznamnějších katolických filosofů a teologů všech dob.

Jeho nejvýznamnějšími díly jsou filosoficko-teologické práce Suma theologická a Suma proti pohanům. Je ale též autorem řady náboženských hymnů a modliteb, jako je např. hymnus Adoro te devote (Klaním se ti vroucně). Z jeho učení vycházejí klíčové filosofické a teologické směry tomismus a novotomismus.

Pohřben je v klášteře Fossanova. Církev ho ctí jako svatého a učitele Církve a dává mu různá přízviska jako Doctor angelicus (Andělský učitel), Doctor veritatis (Učitel pravdy), Lumen Ecclesiae (Světlo Církve). Tradiční kalendáře zařazují jeho svátek na 7. březen, kalendář Pavla VI. na 28. leden.

Obsah

Život

Pocházel z hraběcí rodu Aquinů spřízněné s císařským rodem Hohenstaufů. Se svými rodiči nebyl v příliš blízkém kontaktu. V prvních pěti letech jej vychovávala především jeho chůva, ke které ho poutal ještě po mnoho let silný mateřský vztah. Ve svých šesti letech byl svým otcem Landolfem předurčen pro církevní kariéru a stal se tak novicem-oblátem kláštera v Monte Casinu, zde se při prvních studiích seznámil důkladně s učením Aristotela a dalších tehdy hojně probíraných filosofů. Od svých jedenácti let byl uschopněn ke studiu na univerzitě v Neapoli. Zde se seznamuje s působením tehdy nového řádu bratří kazatelů, ke kterým následně roku 1244 vstupuje do základní formace. Protože zklamal rodinu, která původně doufala, že se stane benediktinským opatem, došlo při první příležitosti k jeho únosu na rodiné sídlo v Roccasecca. Veškeré pokusy s cílem odvrátit mladého Tomáše od duchovního stavu (viz například v jeho úmyslu stát se bílým řeholníkem a po osmnácti měsících za pomoci svých sester prchá zpět do kláštera, kde ihned skládá řeholní sliby.

Bratr Albert Veliký jej následně poté, co Tomáš absolvoval studia Sedmi svobodných umění, bere s sebou na řadovou školu do Kolína nad Rýnem a pařížskou Sorbonnu. Zde se vzdělává především teologických disciplínách a získává bakaláře biblistiky a následně i sentencí. Roku 1252 dosáhl titulu bakaláře systematické teologie a 1256 magistra theologiae. Roku 1259 byl jmenován hlavním kazatelem v Itálii a tak se vrací zpět do Neapole, kde začíná psát své první monumentální dílo Summa proti pohanům (Summa contra gentes). V letech 1262 - 1265 začíná pracovat na svém nejmonumentálnějším díle Teologické summě, které za svého života stačil shrnout do tří svazků.[1]. V letech 1267 - 1272 vyučuje opět v Paříži, kde vykláda Písmo svaté a Aristotela. Oproti jeho předchozí vědecké stáži, se zde v tuto dobu již těší značné úcty.

Poté. co došlo ke generální stávce na univerzitě v roce 1273, se vrací spolu se svými bratry do Neapole, aby tu z rozhodnutí představených zřídil ústřední teologické učiliště řádu. Tomáš je však již po všech peripetiích již značně unaven a doléhá na něj stáří. Mnohem více času tráví v modlitbách a častokrát adoruje před Nejsvětější svátostí. Jednoho rána, když slouží jako obvykle o šesté hodině ranní Mši svatou zažil mystický zážitek, ve kterém spatřil krásu a velikost Božího království. Po tomto zážitku již prakticky odmítal dál psát a přerušil i práci na Teologické summě, protože vše, co doposud napsal se mu náhle "zdálo býti slámou".

Na počátku roku 1274 byl sice vyzván k účasti na II. lyonském koncilu, ale na cestě vážně onemocněl a musel se uchýlit na hrad své neteře. Když však ucítil, že konec je blízko, nepřál si očekávat Pánův příchod ve světském příbytku a byl proto převezen do cisterciáckého kláštera Fassanoia, kde 7. března 1274 umírá. Roku 1323 byl svatořečen, 1567 prohlášen za učitele Církve a od roku 1880 je oficiálním patronem katolických škol.

Ostatky svatého Tomáše Akvinského

Jeho ostatky byly uloženy do klášterní hrobky tamtéž, ale nedlouho po jeho svatořečení o ně projevili zájem Dominikáni a vyžadovali, aby je cisterciáčti bratři vydali. Ti podle tehdejšího podání, když otevřeli jeho rakev shledali, že jeho tělo je neporušené, si řekli, že vydají Dominikánům pouze jeho kostru, zatímco ostatní části, jako vnitřnosti a svalstvo si ponechají. Tak došlo k jejich rozdělení.

Dílo

Základní díla

Ostatní bibliografie

  • Komentář na knihu Job
  • Komentář na evangelium sv. Matouše
  • Komentář na Aristotela
  • Komentář k sentencím Petra Lombardského
  • Texty ke svátku Božího Těla
  • Rozprava O duši (De anima)
  • De perfectiones spiritualis vitae - snaží se obhájit důvod, proč řeholníci učí na univerzitách
  • De aeternitatae mundi (O věčnosti světa)
  • Compendium theologiae - Teologická summa v krátkém souhrnu
  • De substantii separatii (O oddělených substancích)
  • De rationibus fidei - Summa proti pohanům v krátkém souhrnu
  • Výklad na modlitbu Páně
  • Proti omylům Řeků

Odkazy

Bibliografie o Tomáši Akvinském

  • Bahounek, Tomáš: Za školou s andělským učitelem, Brno : [s.n.], 2009, 454 s., ISBN 978-80-260-2860-4
  • Elders, Leo J.: Filosofie přírody u sv. Tomáše Akvinského : přirozenost, vesmír, člověk [z anglického originálu ... přeložila Andrea Cejnarová], Praha : Oikoymenh, 2003 , 479 s., ISBN 80-7298-014-9.
  • Doig, James Conroy: Aquinas's philosophical commentary on the Ethics : a historical perspective, Dordrecht : Kluwer Academic Publishers, 2001, 311 s., ISBN 0792369548.
  • Doolan, Gregory T.: Aquinas on the divine ideas as exemplar causes, Washington : The Catholic University of America Press, 2008, 277 s., ISBN 978-0-8132-1523-5.
  • Lotz, Johannes Baptist: Martin Heidegger a Tomáš Akvinský : člověk-čas-bytí, Praha : Oikoymenh, 1998 , 237 s., ISBN 80-86005-27-5.
  • Inglis, John: Akvinský, Bratislava : Albert Marenčin, 2004, 119 s., ISBN 808891258X.
  • Kerr, Fergus: After Aquinas : versions of thomism, Madeln : Blackwell, 2002, 254 s., ISBN 9780631213130.
  • McInerny, Ralph: L'analogia in Tommaso d'Aquino, Roma : Armando, 1999, 189 s., ISBN 8871449665.
  • Meynard, André-Marie: Duchovní život - Stručná suma teologie asketické a mystické podle ducha a zásad svatého Tomáše Akvinského, Olomouc: Matice Cyrilometodějská, 2004, 336 s., ISBN 80-7266-180-9.

Odborné články

  • Štěpán Martin Filip: "Imago represaentativa passionis Christi- Podstata eucharistické oběti podle sv. Tomáše Akvinského", Akta SPolečnosti Tomáše Akvinského 2006, 7-34.
  • Tomáš Machula: "Lidská mysl bez těla - P. F. Strawson a Tomáš Akvinský", Akta Společnost Tomáše Akvinského 2006, 93-102.
  • Milan Nakonečný: "Otázky o duši Tomáše Akvinského", In Krok : kulturní revue Olomouckého kraje Roč. 8, č. 2 (2011), s. 52-53.

Externí odkazy

O Tomáši Akvinském

Dílo Tomáše Akvinského

Poznámky a reference

  1. Dodatky této summy, ve kterých je obsaženo především učení o andělech je pak již doplněním sesbíraných promluv a sentencí zaznamenenaných jeho žáky
  2. Překlad je velmi problematický vzhledem k tomu, že překladatelé pod vedením P. Emiliána Soukupa OP pracovali na základě úsu "každé slovo latinské, budiž nahrazeno slovem českým", čímž vytvořili značně patriotistický překlad, ve kterém je však mnoho tehdy již značně archaizujících výrazů a mnoho antických jmen filosofů a myslitelů je zde převáděno do až grotesktních přezdívek českých.
  3. Překlad není příliš povedený, ale jiný doposud nebyl vyhotoven.
Osobní nástroje