Terezie od Dítěte Ježíše

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Svatá Terezie z Lisieux (2. ledna 1873 - 30. září 1897)- bývá zvána též Terezie od Dítěte Ježíše - byla francouzská karmelitka a mystička, je jednou z nejpopulárnějších světic. Je patronkou misionářů a misií, v roce 1997 byla prohlášena učitelkou církve. Tradiční kalendáře zařazují liturgickou památku této světice na 3. října, kalendář Pavla VI. na 1. října.

Životopis

Narodila se 2. ledna 1873 jako Marie Františka Terezie Martinová v Alenconu. Po čtyřech letech se rodina stěhuje do Lisieux, ve stejném věku ztrácí Terezka matku. Poznala už tehdy tíhu rozdělení života a smrti, už tehdy žíznivá po lásce poznala, že tento svět ji nenaplňuje, že jediný, kdo dovede uhasit její žízeň, je Ježíš. Cítí Jeho lásku a už někdy tehdy zatouží se Mu oddat zcela a vstoupit do kláštera. V patnácti letech skutečné vstupuje do kláštera Karmel v Lisieux, přičemž povolení k tak časnému vstupu jí dal sám papež Lev XIII. Na Karmelu byly kromě ní i tři její sestry a sestřenice, čtvrtá sestra vstoupila do kláštera Navštívení v Caen.

„Přišla jsem zachraňovat duše a modlit se, obzvláště za kněze,“ prozradila, proč se chce stát řeholnicí. Terezka byla brzy stižena tuberkulózou, což mělo vliv na její brzkou smrt. Své utrpení však dokázala plně obětovat za druhé, za kněze a za misie. Každé utrpení jí bylo milé, jak prohlásila, protože Bůh jí dával to, co potřebovala. Vše pramenilo z její opravdu svaté lásky k Bohu: „Můj Bože, jak tě miluji.“ „Jak se můžu bát někoho, koho tolik miluji." To nebyly pouhé fráze, to byl její život ve své podstatě. Život vyplněný láskou k Bohu a k lidem. „Pochopila jsem, že láska je všechno, že láska je věčná.“ „Teď už si nepřeji nic jiného než milovat Boha až k zbláznění.“ „Planu touhou, abys byl milován; chci působit, aby tě milovali všichni lidé.“ Vyprosila mimo jiné milost obrácení zločinci odsouzenému na smrt, který těsně před popravou políbil kříž…

Svou lásku žila v duchovním dětství, Ježíšem tak vyzdvihovaném. Čirá, nezkažená, opravdová a důvěrná láska. Bezprostřední a půvabně krásná. Když mluvila o nebi, řekla, že ví, co ji tam čeká, ale že bude předstírat překvapení, aby udělala Pánubohu radost… Když mluvila o své smrti, řekla: „Je řečeno v evangeliu, že Bůh přijde jako Zloděj. Úplně roztomile mě přijde ukrást. Ó, jak ráda bych tomuto Zloději pomáhala.“ „Těším se na smrt, protože to je Boží vůle pro mne.“

Zemřela 30. září 1897. V roce 1925 byla prohlášena za svatou. Je též patronkou misií a jednou ze tří učitelek církve. Tradiční kalendáře zařazují liturgickou památku této světice na 3. října, kalendář Pavla VI. na 1. října.

U nás vyšlo několik knih, jejichž je autorkou ona, potažmo je sepsaly sestry na základě setkání s ní: Dějiny duše, Vstupuji do života, Básně sv. Terezie z Lisieux, Dopisy sv. Terezie z Lisieux...


Ohlasy v kultuře

Katolický kněz a spisovatel Štěpán Smolen použil Terezii z Lisieux jako jeden ze svých hlavních leitmotivů ve své knize Cesta na západ, kde popisuje fiktivní pouť sebe sama jako seminaristy z Litoměřic do Francie s cílem dojít právě k hrobu oblíbené "Terezky". Kniha je ostatně doplněná mnoha útržkovými příběhy z života svatého Františka z Asissi ale i některými výjevy z jejího dětství a duchovního života.

Osobní nástroje