Svaz protifašistických bojovníků

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Svaz protifašistických bojovníků byla organizace sdružující československé bojovníky proti nacismu, která vznikla z rozhodnutí komunistů v roce 1951 násilným administrativním sloučením několika odbojářských organizací.

Věrně sloužila komunistickému režimu až do jeho pádu v roce 1989 - v jeho službách neváhala falšovat historii protinacistického odboje. Neváhala též očerňovat a vylučovat své nekomunistické členy a naopak nekriticky vyzdvihovat a oslavovat komunistické a především prosovětské odbojáře, včetně neobyčejně brutálních válečných zločinců.

Po sametové revoluci se organizace v roce 1990 přejmenovala, rozdělila na českou a slovenskou a provedla některé dílčí reformy svého fungování, čímž se přeměnila na Český svaz bojovníků za svobodu.

Obsah

Činnost

Organizace smutně proslula svojí extrémní ideologizací a věrnou službou komunistickému režimu, což zahrnovalo i systematické falšováním dějin protinacistického odboje (ve prospěch jeho komunistického a východního křídla) a otřesnou a neférovou personální politikou.

Vydávala i vlastní časopis „Hlas revoluce: Týdeník Českého svazu bojovníků za svobodu“.

Personální politika

Organizace v průběhu svého trvání na jedné straně vyloučila ze svých řad z čistě ideologických důvodů řadu významných osobností nekomunistického protinacistického odboje (viz vyloučení arcibiskupa Berana), na straně druhé byla zcela nekritická ke svým členům spjatým s komunistickým odbojem a věrným režimu a vyzdvihovala i ty, jejichž zásluhy byly dost pochybné.

Patrně nejznámějším a dodnes propíraným personálním skandálem této organizace zůstává fakt, že v ní v 60. a 70. letech působil na významných činovnických postech masový vrah Karol Pazúr, organizátor masakru na Švédských šancích.

Odkazy

Externí odkazy

Poznámky a reference

Osobní nástroje