Stanislav Vrbík

Z Katopedia

Stanislav Vrbík (8. června 1907, Jablunkov - 2. září 1987, Olomouc) byl český hudební skladatel, spisovatel, básník, pedagog a improvizátor.

Životopis

Narodil se 8. června 1907 v Jablunkově ve Slezsku. Po ukončení obecných škol v Koryčanech u Kyjova, Slavkově u Brna a Nemojanech u Vyškova přišel jako čtrnáctiletý do Olomouce, kde studoval na gymnáziu, které však externě ukončil až roku 1930 v Litovli. Kromě studia se učil za pomoci své matky hře na klavír. Roku 1914 začal studovat hru na housle u Gustava Pivoňky v Koryčanech u Kyjova. Hudebně jej ovlivňovali také varhaník Stanislav Polák v Novém Rousínově, učitelka Pavla Slezáčková a profesor Jan Šoupal. V roce 1929 absolvoval kurs hudební výchovy pro školy obecné a měšťanské, v následujících dvou letech navštěvoval kurs varhaníků v hudební škole Žerotín. Soukromě se vzdělával u profesora Jaroslava Kvapila v oboru kompozice a hry na klavír. Studium dokončil roku 1930 u Antonína Petzolda, ředitele domského kůru v Olomouci. Od roku 1922 se samostatně věnoval hudební teorii a dospěl k první improvizacím a skladatelským pokusům, které však při pozdější revizi svého archivu spálil.

Postupně v něm sílil zájem o varhany. Veřejnosti se poprvé představil svou hrou na varhany při mši svaté v kapli bl. Jana Sarkandra v roce 1924. V tomtéž roce byl jmenován varhaníkem posádkového kostela Panny Marie Sněžné. Později si zde zřídil chrámový sbor, ve kterém navázal na své zkušenosti získané v Cyrilské jednotě. Jako koncertní varhaník vystoupil poprvé 20. listopadu 1927 Bachovou Toccatou a fuga d-moll.

V letech 1924 - 1928 pečlivě studoval hudební teorii a zanedbával tím svůj zájem o studia na gymnáziu. 1. června 1928 se stal varhaníkem při Katedrále sv. Václava v Olomouci. Přerušil svá studia na gymnáziu a věnoval se dále již jen hudební činnosti. Aktivně se zapojoval do činnosti ochotnických divadelních spolků v Olomouci. Roku 1936 se oženil s Marií Růžkovou, po roce manželství se jim narodila dcera Helena. Roku 1942 se stal kotrepetitorem profesionální divadelní scény v Olomouci a po roce 1945 zastával funkci dirigenta činoherního orchestru. Dirigentem se stal výhradně na základě svých zkušeností v pěveckém spolku Žerotín, což přispělo také k jeho rozšíření přehledu o vokální tvorbě.

Během II. světové války byl nucen se ze sociálních důvodů přizpůsobit jako pianista v jazzových souborech, což ho vedlo k zájmu o další hudební žánry. Od května 1945 do března 1946 vykonával funkci zástupce kulturního referenta Okresního národního výboru v Olomouci a roku 1952 byl jmenován inscipientem opery. Jako hudební skladatel se podílel na činnosti Svazu československých skladatelů.

Roku 1950 kulturně podpořil dětský smíšený chrámový sbor v Krnově. V průběhu let 1961 - 1970 působil jako korepetitor baletního oddělení LŠU v Přerově (spolupracoval i mj. se Sborem Kyselovice). Zároveň působil od roku 1971 jako učitel hry na varhany a klavír při Městském domě osvěty v Olomouci. V letech 1985 - 1987 působil ve funci korepetitora umělecké gymnastiky při Univerzitě Palackého v Olomouci. Zemřel 2. září 1987 tamtéž.