Seznam obětí komunistického teroru v Československu z řad katolických duchovních, řeholníků a řeholnic

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Zde je seznam katolických duchovních, řeholníků a řeholnic, kteří zemřeli v důsledku komunistického teroru či s jeho významným přispěním. Seznam není kompletní.

Obsah

Seznam

Jméno Postavení Datum úmrtí Teror a úmrtí
Vojtěch Basovník kněz, salesián 17. března 1955 zemřel na následky zanedbání lékařské péče ve vězení[1]
Tomáš Beránek kněz, děkan ve Vodňanech 3. prosince 1954 zemřel ve vězeňské nemocnici
Barbora Florina Boenighová řeholnice, vincentka 31. ledna 1956 zemřela ve vězení
Silvestr Braito kněz, dominikán 25. září 1962 zemřel na následky předchozího věznění
Emil Brůna kněz 5. července 1951 záhadné úmrtí
František Bučil kněz 30. května 1955 zemřel ve vězeňské nemocnici
Jan Bula kněz 20. května 1952 justiční vražda (oběšen)
Bohumír Bunža kněz, vyškovský děkan 17. října 1950 zemřel na následky mučení při vysleších
Bohumil Burian kněz, farář ve Velkém Meziříčí 29. dubna 1958 zemřel po výslechu církevním tajemníkem
Bohuslav Burian kněz 29. dubna 1959 zemřel ve vězení v důsledku mučení a neposkytnutí lékařské péče
Michal Buzalka biskup trnavský 7. prosince 1961 zemřel v internaci
Přemysl Coufal tajný kněz 23/24. dubna 1981 zavražděn nebo dohnán k sebevraždě
Josef Čihák kněz 18. února 1960 zemřel ve vězeňské nemocnici
Jan Dokulil kněz 1. únor 1974 zemřel po propuštění na následky věznění
Václav Drbola kněz 3. srpna 1951 justiční vražda
Andrej Gerát kněz 4. července 1954 zemřel ve vězeňském oddělení fakultní nemocnice v Brně
bl. Pavel Peter Gojdič řeckokatolický biskup, eparcha prešovský 17. července 1960 zemřel ve vězení
Josef Faustín Hartl milosrdný bratr leden 1952 zemřel ve vězeňské nemocnici
Ján Havlík lazarista 27. prosinec 1965 zemřel na následky věznění
František Hála katolický kněz a politik 27. srpna 1952 zemřel ve vězeňské nemocnici (infarkt myokardu)
Dionysius Franz Heger cisterciák, provizor oseckého kláštera 15. srpna 1945 zemřel na nucených pracech
Cypriána Františka Hlavínová představená Chudých školských sester 23. listopadu 1950 zemřela ve vězeňské nemocnici
Josef Hlouch biskup českobudějovický 10. června 1972 zemřel po ztýrání církevním tajemníkem a příslušníky StB
bl. Vasiľ Hopko řeckokatolický biskup, pomocný biskup prešovský 23. července 1976 zemřel na následky předchozího věznění
Josef Chadraba kněz 16. dubna 1956 zemřel ve vězeňské nemocnici
Štefan Ivančo řeckokatolický kněz 1951 zemřel v TNP
Josef Jakubec kněz 27. června 1955 zemřel ve vězení
Stanislav Bohuslav Jarolímek kněz, premonstrát, opat strahovského kláštera 31. ledna 1951 zemřel ve vězeňské nemocnici
Adolf Kajpr kněz, jezuita 17. září 1959 zemřel ve vězení v důsledku odepření lékařské péče
Josef Kašík kněz, salesián 12. prosince 1957 zemřel na následky zranění ze stavby Křímovské přehrady
Marie Helena Knajblová řeholnice, představená bruntálského domu Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské 13. února 1961 zemřela na následky předchozího krutého věznění
Augustin Komanec kněz 25. března 1953 ve vězeňské nemocnici
František Tomáš Koseček františkán 30. prosince 1956 zemřel na následky věznění
Josef Koutný kněz 28. dubna 1951 údajně sebevražda, pravděpodobně umučen při výslechu
Pavel Kovács kněz 1. května 1949 zemřel na následky mučení
Josef Kuška kněz 25. ledna 1953 zemřel na následky mučení
Albín Jaroslav Kvita salvatoriánský kněz 10. září 1961 zemřel na následky věznění, mučení a odepření lékařské péče
Mikuláš Josef Lexmann kněz, dominikán 17. července 1952 zemřel v důsledku krutého zacházení
Ladislav Marek Matisko salvatorián 10. prosince 1957 úraz na nucených pracích
Josef Karel Matocha arcibiskup olomoucký 2. listopadu 1961 zemřel internován ve vlastní rezidenci v následku dlouhodobého odpírání lékařské péče
Ferdinand Nesrovnal kněz 30. května 1952 zavražděn nebo dohnán k sebevraždě
Ján Nemec kněz 17. listopad 1944 zavražděn komunistickými partyzány
Josef Novotný kněz 25. července 1951 záhadné úmrtí
František Pařil kněz 3. srpna 1951 justiční vražda
Opavský Pavel kněz, jezuita 25. srpna 1952 zemřel na infarkt na nucených pracech
Alfons Paulen kněz 10. dubna 1954 zemřel ve vězení v důsledku krutého zacházení a zanedbání lékařské péče
Miron Petrašovič řeckokatolický kněz 9. srpna 1959 zemřel v důsledku krutého zacházení a zanedbání lékařské péče
Štefan Polák kněz 1987zavražděn[2]
Miroslav Půlkrábek kněz, řeckokatolický redemptorista 30. července 1950 nehoda na nucených pracech
Augustín Raška kněz 27. července 1953 zemřel v důsledku krutého zacházení a zanedbání lékařské péče
Jaroslav Rusnák kněz ... záhadné úmrtí[3]
Vojtěch Rygal kněz 27. března 1948 zavražděn pohraničníky
Václav Říha kněz 29. září 1956 zemřel ve vězení
Marian Schaller OSB benediktinský kněz 20. březen 1955 zemřel na následky věznění
bl. Zdenka Cecília Schelingová řeholnice, milosrdná sestra svatého Kříže 31. července 1955 zemřela krátce po propuštění na následky mučení a odepření lék. péče
Stanislav Schneeweis kněz 30. prosince 1962 zemřel na následky věznění
Franz Sitte kněz 8. ledna 1960 záhadně zemřel ve vězení
Ludvík Sobek kněz, děkan petrovický noc z 24./25. března 1950[4] zavražděn
Barbora Kristína Ševčenková řeholnice, milosrdná sestra svatého Kříže 12. dubna 1958 zemřela na následky zanedbání lékařské péče
Josef Škop kněz 9. listopad 1957 zemřel při pokusu o překonání státní hranice[5]
Václav Celestin Šulc kněz, provinciál Milosrdných bratří 2. květen 1951 zemřel ve vazbě v nemocnici
Otakar Švec kněz 29. květen 1958 zemřel krátce po propuštění
Ambrož Jaroslav Tobola františkánský kněz 14. března 1953 zemřel ve vězení po krutém mučení[6][7]
Josef Toufar kněz 25. února 1950 zemřel na následky mučení ve vyšetřovací vazbě
Ján Tóth kněz 1950 zavražděn nebo dohnán k sebevraždě
Štěpán kardinál Trochta biskup litoměřický, kardinál, salesián 6. dubna 1974 „uřván k smrti“ církevním tajemníkem
bl. Metoděj Dominik Trčka kněz, redemptorista 23. března 1959 zemřel ve vězení
Antonín Vysloužil kněz, tit. konzistorní rada 9. prosince 1945 zavražděn[8]
Antonín Zgarbík kněz, jezuita 22. ledna 1965 zemřel ve vězení v důsledku neposkytnutí lékařské péče

Odkazy

Související stránky

Literatura

Reference

  1. viz Historická penalogie 2/2005, dostupné: http://ad.vscr.cz/news_files/HP2.5.pdf (navštíveno 14. 1. 2008)
  2. Bývalý agent StB a nadšený vlastenecký kněz byl zavražděn krátce poté, co se veřejně vyznal ze svých selhání. Před smrtí si stěžoval na neustálé sledování fary ze strany StB, jakož i telefonáty, v nichž mu příslušníci StB vyhrožovali smrtí, viz Tomáš Benedikt Zbranek: Sdružení katolických duchovních Pacem in terris 2007, str. 47; dostupné: http://is.muni.cz/th/64242/ff_m (navštíveno 18. 12. 2008)
  3. Bývalý agent StB a nadšený vlastenecký kněz záhadně zemřel krátce poté, co se veřejně vyznal ze svých selhání. Vzhledem k vyšetřování úmrtí StB a mimořádným opatřením, které tato provedla, aby na veřejnost nepronikly žádné podrobnosti o farářově úmrtí (pouze její prohlášení, že se farář udusil, když se ucpal komín), se předpokládá, že šlo o jí zinscenovanou vraždu. viz Tomáš Benedikt Zbranek: Sdružení katolických duchovních Pacem in terris 2007, str. 33; dostupné: http://is.muni.cz/th/64242/ff_m (navštíveno 18. 12. 2008)
  4. http://www.doo.cz/96-zpravy/rok-v%C3%ADry/1198-osobnosti-v%C3%ADry-p-ludv%C3%ADk-sobek-a-slu%C5%BEebn%C3%ADk-bo%C5%BE%C3%AD-p-ign%C3%A1c-stuchl%C3%BD,-sdb.html
  5. Udusil se následkem chybně zkonstruovaného skafandru, viz http://www.historickykaleidoskop.cz/4-2009/20-let-od-padu-zelezne-opony.html
  6. http://pijacek.blog.idnes.cz/c/401031/Mucednik-rude-totality-P-ThDr-Ambroz-Jaroslav-Tobola.html
  7. http://www.ustrcr.cz/cs/ambroz-jaroslav-tobola
  8. Jaroslav Pospíšil: Hyeny, 5. doplněné vydání, Lípa, Vizovice 2002; ISBN 80-86093-67-0
Osobní nástroje