Pomník osvobození Rudou armádou (Olomouc)

Z Katopedia

Verze z 23. 10. 2012, 19:49; Kkfzouhar (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Pomník osvobození Rudou armádou se nachází v Olomouci v Čechových sadech. Konstrukčně se značně podobá sloupu Největější Trojice, což bylo několikrát potvrzeno i na základě vzpomínek autorových a pamětníků. Zbudován byl jako připomínka ruských vojáků padlých při osvobozování města 8. května 1945. Jedná se o vůbec nejstarší monumentální dílo socialistického realismu u nás.

Obsah

Vznik památníku a architektonická podoba

Přestože byla Olomouc ušetřena podstatných hrůz bombardování a dalších hrůz konce války, boje o každou ulici zde byly stejné jako v každém jiném moravském městě, a proto i zde bylo bezpočet raněných a mrtvých. Z úcty k padlým rudoarmějcům vyhlásil již svobodný magistrát v půlce května soutěž o nejlepší projekt památníku padlých. místní tisk vyzval již 19. června k veřejné sbírce, která již začátkem července vynesla deset tisíc korun československých. Již 17. července byl památník po panychidě odhalen v Čechových sadech poblíž čerstvých hrobu rudoarmějců.

Stavba pro odborníka budí doposud jisté kontroverze. V soutěži o nejlepší projekt zvítězil návrh olomouckého architekta a bohéma Jaroslava Kováře mladšího, který se později přiznal, že jej vytvořil v noci před uzávěrkou poté, co při návratu z hospodského flámu se zahleděl na barokní sloup Nejsvětější Trojice s vlastním sousoším na olomouckém Horním náměstí. Samotný pomník tvořený šestibokým stupňovitým obeliskem je 15 metrů vysoký, obklopený schodištěm a pilastry. Na jeho samém vrcholu je na třetím stupni vyvýšená plastická rudá hvězda. Dole jsou na stranách zobrazeny odznaky ruské Vlastenecké války. Jádro sloupu má 150 m3 s povrchem tvořeným pískovcovými deskami (33 m 3). Od komunikace na Havlíčkově ulici je oddělen velkou dlážděnou plochou a stromy parku mu tvoří kulisou a zároveň neprostupnou vrstvu směrem do parku. Jediným přirozeným přístupem k památníku je tedy přístupová komunikace z Havlíčkovy ulice. Samotný pomník je vůbec prvním počinem v rámci stavby monumentů socialistického realismu u nás, přičemž jeho inspirace v barokním sousoší zrodila jeho zdařilou parafrázi a historizující pojetí samotné je pro pozdější díla spíše vyjímkou než pravidlem.[1]

Odkazy

Reference

  1. Zatloukal P., "Život a dílo Jaroslava Kováře mladšího". In Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci č. 217, 28.

Literatura

  • Zatloukal P., "Život a dílo Jaroslava Kováře mladšího". In Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci č. 217, 19-29.
  • Památníky a hroby sovětských hrdinů z II. světové války v okrese Olomouc, Olomouc, 1975
  • Miloslav POJSL, Vladimi LONDIN: Dvanáct století naší architektury, Nakladatelství Olomouc, Olomouc, 1998, s. 185 - 186, ISBN 80-7182-060-1.
Osobní nástroje