Petr Příhoda

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

MUDr. Petr Příhoda (17. ledna 1939, Netolice - 14. září 2014, Praha[1]) byl český psychiatr, křesťanský pedagog, disident a politický komentátor radiové stanice Svobodná Evropa, Český rozhlas a dalších zejména tištěných médií. V období normalizace byl činný v rámci skryté církve v okruhu kolem teologa Oty Mádra.

Obsah

Život

Narodil se 17. ledna 1939 v Netolicích do rodiny československého letce a učitelky. Jeho otec se krátce po zabrání zbytku Československa hitlerovými vojsky rozhodl uprchnout na západ, kde chtěl vstoupit do zahraničního odboje. Při svém pokusuu o útěk však byl zadržen, vyslýchán a následně uvězněn. Věznění v saském Waldheimu však již nepřežil (umírá v roce 1942). Malý Petr nejdříve prožil dětství u příbuzných (zejména u své tety v Ostravě), po válce se jeho matka provdala za vojenského atašé a rodina se následně z pracovních důvodů náhradního otce odstěhovala do Varšavy a pak se usadila v Kolíně. Co se týče náboženského vyznání, rodina byla velmi rozdělená - zatímco rodiče z matčiny strany byli katolíci, tak příbuzní v Ostravě byli evangelíci, přičemž u obou rodin byla značná "náboženská vlažnost".[2] Po absolvování gymnázia studoval na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně obor Psychiatrie, kde následně sám našel i cestu k víře.

V období Pražského jara v místě svého pracoviště v Horních Beřkovicích založil místní organizaci Československé strany socialistické a krátce nato se stal i členem Ústředního výboru strany v Praze. Po srpnu 1968 však musel ze všech vrcholných stranických funkcí odejít a za svou krátkou politickou angažovanost v tomto období byl v následujících letech neustále sledován StB.

Po roce 1970 působil jako ambulatní psycholog na Praze 4. Od poloviny šedesátých let se externě podílel na ekumenických seminářích Evangelické teologické fakulty UK. V průběhu sedmdesátých let navázal styky s teologem Otou Mádrem a v rámci církevního podzemí začal společně s Petrem Pithartem a Jiřinou Šiklovou vydávat knihy v samizdatu. Hojně také publikoval v exilu vydávaném Svědectví Pavla Tigrida. Jeho studium a etika byla hodně inspirována teologií Dominika Pecky, Romana Guardiniho, jezuity Kajpra nebo Josefa Ratzingera.

Po roce 1989 pracoval přibližně rok jako poradce a tiskový tajemník českého premiéra Pitharta. O rok později uspěl ve výběrovém řízení a stal se vedoucím Ústavu lékařské etiky a humanitních základů medicíny na 2. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Přispíval hojně v periodicích Přítomnost, Literární noviny, Katolický týdeník, ale také v rádiích Český rozhlas 6 a Radio Svobodná Evropa.

Zastával pozici člena Bioetické komise při Radě vlády ČR a Etické komise Syndikátu novinářů.[3]

Ocenění

  • Cena Jiřího Ješe za nejlepší komentář (2013)

Odkazy

Externí odkazy

O Petru Příhodovi

Texty a vystoupení Petra Příhody

Poznámky a reference

  1. ↑ Odešel Petr Příhoda, Tisková sekce ČBK, 15. září 2014
  2. ↑ PŘÍHODA, Petr, PAULAS, Jan: To ostatní nechávám na Pánu Bohu (Výběr z textů a rozhovor s Janem Paulasem), Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří, 2010, ISBN 978-80-7195-467-5
  3. ↑ http://www.lf2.cuni.cz/info2lf/ustavy/uzvle/chara.htm
Citováno z „http://www.katopedia.cz/index.php?title=Petr_P%C5%99%C3%ADhoda“
Osobní nástroje