Panna Maria Sedmibolestná

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Panna Maria Sedmibolestná či Panna Maria Bolestná je znázornění či připomínka Panny Marie spojená s bolestí a utrpení, kterými prošla. Slovo sedmibolestná odkazuje k sedmi bolestným událostem, kterými Panna Maria prošla a jsou zmíněny v Bibli.

Církev si ji připomíná v pátek po neděli Smrtelné (5. neděli postní) a 15. září. Panna Maria Sedmibolestná je hlavní patronkou Slovenska, na Slovensku je tento den státním svátkem a je nerozlučně spojen s národní poutí do baziliky Panny Marie Sedmibolestné v Šaštíně-Strážích.

Obsah

Obecná charakteristika

Svátek Panny Marie Bolestné si Církev začala připomínat především proto, aby si obvzláště připomněla pozemské utrpení Matky Boží spojené s utrpením jejího Syna tak jak nám to připomínají slova starce Simeona v Lukášově envagelium, když Marii říká: Tvou vlastní duší pronikne meč bolesti. [1] Teologickým bádáním se dospělo k tomu, že za celý svůj život Maria zakusila celkem sedm bolestí, ze kterých čtyři zažila při smrtelné pouti Ježíšově na Golgotu a do hrobu. V touze vyjádřit ve vlastní víře tuto úctu k Ježíšově Matce, která si toho tolik vytrpěla vznikla v katolicismu nejdříve lidová zbožnost a následně po působení řádu bratří Servitů v průběhu 17. století i nejvyššími autoritami vyhlášený svátek, který se od roku 1727 sloužil nejdříve jen od pátku po Smrtelné neděli[2] a byl nazývaný (vzhledem k tomu, že předcházel Květné neděli) jako Květný Pátek, v některých místech též označovaný přívlastekm "bolestný".

Po rozšíření liturgického slavení byl ke květnému pátku od roku 1814 připočtena ještě další památka slavená nejprve o třetí neděli v září jako památka Panny Marie Bolestné, která byla následně sv. Piem X. roku 1913 přesunuta na 15. září (den po svátku Povýšení svatého kříže). Takto se držela církevní tradice až do liturgické reformy v roce 1970, kdy byly oba svátky v novém církevním kalendáři ujednoceny na 15. září. V tradičním kalendáři k tridentské mši však zůstávají beze změn oba svátky, které navíc mají až na orace stejný mešní formulář.

I přes odlišnou tradici liturgického roku v kalendáři mše Pavla VI. se u příležitosti Květného Pátku i nadále konají poutě například v Podsrpu u Strakonic, ve Sloupě v Moravském krasu a v Kroměříži (boční kaple Panny Marie Bolestné v kostele sv. Mořice).

Mariánská zbožnost

Modlitba

S úctou k Panně Marii Bolestné je spojena především modlitba sedmibolestného růžence. Ta se od klasického růžence odlišuje především tím, že má namísto pěti sedm desátku po sedmi Zdrávasích. Tajemství jednotlivých desátků jsou následující:

  1. ... kterého jsi ze Simeonových rukou s bolestí přijala.
  2. ... se kterým jsi s bolestí do Egypta utíkala.
  3. ... kterého jsi s bolestí hledala.
  4. ... kterého jsi na cestě křížové s bolestí potkala.
  5. ... kterého jsi s bolestí na kříži umírat viděla.
  6. ... kterého jsi mrtvého na klín s bolestí přijala.
  7. ... kterého jsi s bolestí k hrobu doprovodila.

Celý růženec je zakončen třemi Zdrávasi, ve kterých se po slově "Ježíš" přidává ještě tajemství kterého jsi oplakávala, modlitbou Zdrávas Královno a Maria pomoz přišel čas:

Maria pomoz přišel čas, bolestná Matko slyš náš hlas. - V nebezpečí a strádání přímluva tvá nás ochrání, - lidská kde síla bezmocná, tvá kyne ruka pomocná, - neoslyš proseb dítek svých k tobě tak vroucně lkajících, - Matkou se ukaž laskavou - sešli nám v nouzi pomoc svou. - Maria pomoz! přišel čas, - bolestná Matkou slyš náš hlas! - Amen.

Spolky, sdružení

Kromě Mariánských družin, které v rámci mariánské úcty zakládali Jezuité, vzniklo i unikátní Bratrstvo Panny Marie Bolestné s černým škapulířem, které roku 1754 založila při poutním kostele ve Sloupě na Moravě hraběnka Karolina z Rogendorfu. Bratrstvo na základě nařízení rakouského císaře Josefa II. koncem 18. století zaniklo a bylo obnoveno až péčí sloupského faráře Františka Kozára a rozhodnutím brněnského biskupství v září 2003. Současné bratrstvo sdružuje katolické křesťany s úmyslem oběti za nová kněžská a řeholní povolání skrze modlitbu a konkrétní dobré skutky zejména v oblastech, kde se utišuje lidská bolest.

Svatyně v Čechách a na Moravě zasvěcené Panně Marii (Sedmi)Bolestné

Poznámky a reference

  1. Lk 2,34-35.
  2. V českých zemích však byl slaven již o hodně dříve nejpozději v polovině 15. století na odčinění svatokrádeží spáchaných husity.

Odkazy

Související stránky

Externí odkazy

Texty

Videa

Osobní nástroje