Obležení toledského Alcázaru

Z Katopedia

Verze z 11. 4. 2015, 09:57; Cinik (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Bitva o Alcázar, pevnost v Toledu, v níž se frankističtí povstalci se svými rodinami a dětmi bránili před téměř osminásobnou přesilou jednotek republikánské vlády, představuje jednu z legendárních bitev Španělské občanské války, která se navzdory svému nevelkému rozsahu významně promítla do průběhu celého konfliktu.

Boje vypukly 21. července 1936, když se v pevnosti uzavřela vojenská posádka města vedená plukovníkem Moscardem společně s dalšími přiznivci povstání a rodinami obou. Oblehly je početně výrazně silnější republikáni, jejichž počet postupně vzrostl až na 8 tisíc. V nastalých bojích byla pevnost i s okolím přeměněna v ruiny, z 1028 obránců jich 87 padlo či zmizelo a 438 bylo vážněji zraněno, nicméně i tak boje skončily neúspěchem obléhatelů, kteří byli 27. září po 70 (69) dnech bojů zahnání jednotkami generála Varely.

Bitva vzpružila ducha frankistů a posloužila jejich propagandě jako ukázka vzorového frankistického ducha v kontrastu s neschopností a krutostí republikánů.

Obsah

Průběh bitvy

Když vypuklo povstání proti republikánské vládě, toledské milice spolu s většinou obyvatelstva zůstaly na straně vlády, zatímco vojenská posádka se přidala k povstalcům a po neúspěšném pokusu ovládnout centrum města se uzavřela i s dalšími příznivci povstání v pevnosti. To bylo pro republikány velice nepříjemné - nejenže ve své pozici představovali povstalci v Toledu hrozbu pro jejich týl a celou toledskou oblast, ale jejich přítomnost byla obrovskou morální vzpruhou pro nacionalisty a jejich příznivce mezi obyvatelstvem.

Republikáni se proto rozhodli pevnost co nejrychle dobýt a její posádku zlikvidovat, ovšem v tomto ohledu utrpěli zničující neúspěch, kterého nacionalistická propaganda výborně využila. Hrdinská obrana Alcázaru se stala světoznámým dokladem odhodlání, statečnosti a schopnosti frankistů, v přímém kontrastu se slabostí a neschopností republikánů, kteří navzdory obrovské převaze a více než dostatku času nedokázali posádku přemoci.

Do odhodlání obráců se mimo jiné promítlo kruté zacházení a popravy zajatců na straně republikánů a fakt, že s řadou z nich byly v pevnosti i jejich rodiny (celkem 520 žen a 50 dětí). Ukrutnosti, které republikánská strana páchala, jí pochopitelně uškodily i po propagandistické stránce, zejména pak poprava syna velitele pevnosti coby msta za to, že se odmítl vzdát.[1]

Význam v dějinách

Sedmdesátidenní obrana Alcázaru, která skončila zahnáním obléhatelů jednotkami generála Varely, se stala legendou španělských dějin a vzorem pro pravicové síly občanské války ve Španělsku. Významný nacionalistický časopis El Alcázar (1936-1988) nesl jméno na počest této události.

Odkazy

Externí odkazy

Poznámky a reference

  1. http://rexcz.blogspot.cz/2014/07/spanelska-obcanska-valka-1988.html
Osobní nástroje