Spolková republika Německo

Z Katopedia

(Přesměrováno z Německo)
Přejít na: navigace, hledání

Spolková republika Německo je středoevropský stát vzniklý v roce 1948 a rozšířený o východní území po sjednocení s východní Německou demokratickou republikou (NDR). V současnosti je Spolkové Německo jedním z nejvlivnějších států Evropské unie a nejbohatších států světa.

Země hrubě porušuje lidská práva zejména v oblasti práva na život, rodičovských práv a práv dětí.

Obsah

Historie

Současná spolková republika má svůj původ již v dějinách germánského vpádu do Evropy přibližně v 1. století před Kristem, kdy odsud Germáni začali postupně vytlačovat Kelty. První státním celkem germánů byla až na přelomu 5. a 6. století vzniklá Francká říše, která uplatnila moc svého vlivu téměř ne celém území jádra antického Římského imperia. Po rozdělení říše roku 843 na tři díli mezi syny Karla Velikého se začala výrazně rozmáhat Východofrancká říše, která se velmi záhy stala královstvím, které jednoznačně prohlásilo křesťanství svým státním náboženstvím a bylo od té doby označováno jako tzv. teutonská říše. Záhy se však toto království rozpadlo na řadu vévodství a vedlo k rozdrobenosti německého státu na více než devět staletí.
V následujicích staletích s osobnostmi některý významných vladařů (Jindřich I., Ota I. Veliký) se Východofrancká říše snažila upevnit svůj vliv a začala se rozmáhat na východ, kde si začala podmaňovat slovanské národy, z nichž některé se jí podařilo úspěšně asimilovat (především oblast Pobaltí). V 13. století vzrostl význam měst, když jednotliví měšťané na severu německých zemí založili Hanzu (obchodní spolek měst severní Evropy). Vliv německé říše však znatelně oslábnul poté, co roku 1273 usedl na trůn Svaté říše římské habsburský král Rudolf I. a Habsburkové si pak tento titul podrželi až do faktického pádu Svaté říše v r. 1806.

Poté, co Martin Luther roku 1517 ve Wüttenbergu vyhlásil svých 95 tezí o reformaci církve, propukla v zemi náboženská reformace a následná rozdrobenost vedla k tomu, že více než třetina obyvatel odpadla od katolické církve. Nedlouho poté vypukly nepokoje, které se rozhořely v selskou válku. Na jihu země, která si udržela svou katolicitu, ve válce výrazně pomohli panovníci z rodu Habsburků, kteří tradičně stáli na straně Apoštolského stolce. Celá válka skončila podepsáním tzv. augšpurského míru, kterým se roku 1555 v zemi povolila víra společenství Martina Luthera, kterým se od té doby říká obecně podle jejich učitele luteráni (česky též protestanté). Na pozadí náboženských bojůvek v zemi se však vyostřila situace ve střední Evropě, kde roku 1618 vypukla třicetiletá válka, která ve svém běsnění zasáhla více než půlku Evropy a nevyhnula se ani německým knížectvím. Po vestfálském míru roku 1648, který mimo jiné potvrdil nezávislost dalších 300 německých knížectví, rozdrobenost říše i nadále pokračovala. Na počátku 18. století se však mezi německými státy výrazně prosadilo Prusko, které v době panování Fridricha II. dosáhlo až na status evropské velmoci díky své vojenské síle a rozmachu území (Fridrich II. totiž zbral skoro celé Slezsko a část Polska až po Litvu). Jeho rozmach zastavil až Napoleon Bonaparte, když donutil císaře Františka II. Rakouského vzdát se titulu řísmkého císaře (1806) a oba německé státy (jak Prusko, tak i Rakousko) donutil ke složení zbraní a téměř podřízenosti Francii.
Po Napoleonově smrti a vídeňském kongresu ustanovilo 39 německých států tzv. "německý spolek", který vedlo Rakousko. Prusko však nebylo ani jeho součástí, s čímž se nedokázalo smířit, a proto roku 1866 vedlo k Prusko-rakouské válce, ve které Prusové zvítězili, donutili tehdy již Rakousko-Uhersko k odstoupení ze spolku a samo Prusko se stalo jeho hlavou. Pozici Prusko posílila následná Prusko-francouzská válka (1870 - 1871), na jejímž konci císař Vilém I. a jeho kancléř Otto von Bismarck vyhlásili německé císařství. Nová země se skládala z 22 zemí, 3 svobodných měst a nově získané oblasti Alsaska-Lotrinska, které Němci ukořistili Francii. Ze země se brzy stala supervelmoc a získala si i své první kolonie v Africe.
První světová válka, kterou vyprovokovalo Rakousko-Uhersko, a ve které Německo stálo na straně trojspolku Dohody, skončila pro zemi neslavně. Německo ztratilo značnou část svého území (kolonie, Polsko, výraznou část Slezska, Alsasko-Lotrinsko) a spojencům muselo splácet velmi vysoké válečné reparace, což zemi vedlo nsálednou hyperinflací téměř ke krachu. Nový německý stát získal parlamentní charakter a oficálně se od roku 1919 nazýval Výmarská republika. Ve vnitřní politice se země zmítala v dalších krizích. Šlo především o rozmach anarchistických, komunistických a krajně-pravicových stran, které se neustále v průběhu dvacátých let 20. století snažili buď urvat co největší část území pro své potřeby a nebo ji ovládnout jako celek. Výrazné množství těchto bojůvek, revolucí a násilných pochodů na Berlín však skončilo neslavně. Vláda se i přes veškeré snahy revolucionářů v zemi upevnila a díky výraznému zmírnění nutnosti platit reparace, země opět nabrala ekonomický i hospodářský růst.
Počátkem třicátých let získala na síle krajně-pravicová strana NSDAP vedená bývalým armádním desátníkem, rasistou a šílencem Adolfem Hitlerem. Ten se roku 1933 stal německým kancléřem a roku 1934 po smrti prezidenta Paula von Hindenburga soustředil do svých rukou veškerou moc, rozpustil Reichstag a změnil status Německa na tzv. třetí říši. Po jeho nástupu, i přesto, že světem zmítala hospodářská krize, se země těšila pokroku a dostatku pracovních míst, k čemuž Hitler a jeho vláda přispěli tím, že čerpali neustálým zadlužováním země a čerpáním rezerv ze státního pokladu. Hitler však šel ještě dál - chtěl celou Evropu proměnit v obrovskou germánskou říši. Proto chtěl v první fázi získat co nejvíc německých území - na jaře roku 1938 zabral po vzájemné dohodě Rakousko, na podzim téhož roku přinutil mnichovskou dohodou Itálii, Anglii a Francii, aby mu byla anektována území obývaná Němci v Československu. Ačkoli mocnstem slíbil, že toto byl jeho poslední požadavek a mír v Evropě tím zůstane i nadále zachován, přepadl 1. září 1939 Polsko, čímž vypukla druhá světová válka, mnohonásobně horší než ta předchozí.
Po porážce Německa, byla země rozdělena na několik okupačních pásem: anglické, francouzské, americké a francouzské zóny. Původně spojenci doufali, že se podaří zemi opět úvést do pořádku, ale tato myšlenka nebyla korunována úspěchem. Sovětský svaz již totiž počítal s východní částí Německa v zóně svého vlivu, což prakticky demonstroval i Winston Churchill, když roku 1946 hovořil o spadnutí železné opony uprostřed Evropy. Roku 1949 proto vzniká sloužením americké, anglické a francouzské zóny Spolková republika Německo (SRN), kterému se od té chvíle říká lidově "Západní Německo". Sovětská zóna na tento akt odpověděla vyhlášením lidově-demokratického státu - Německé demokratické republiky (NDR), nazývané jako "Východní Německo". Aby Sověti zabránili hromadné migraci obyvatel, postavili na hranicích se západním Německem neprostupnou bariéru ostnatého drátu, které se již od té doby na základě Churchillova výroku říkálo železná opona. Západní Berlín však i nadále zůstal rozdělen na západní - demokratickou - část, ovládanou Američany a východní - komunistickou část, která měla status hlavního města. Volný pohyb a i nadále pokračující útěky obyvatel, vedli vládu NDR k tomu, že roku 1961 vystavěli mohutnou Berlínskou zeď, která byla neustále střežená speciálně vycvičenými pohraničními strážemi. Při pokusu o její překonání mnoho obyvatel země zaplatilo i násilnou smrtí. Zeď se nakonec roku 1989 stala terčem sílících demonstrací a po 9. listopadu 1989, kdy komunistická moc definitivně padla a hranice mezi západní a východní částí města byla otevřena, ji jednotliví obyvatelé začali zcela spontanně likvidovat.
3. října 1990 byly obě části země opětovně sjednoceny a Spolková republika Německo se i přesto, že se dnes stará o svou zaostalejší přičleněnou sestru, dá považovat za jeden z nejlépe se rozvijejích světových států, což potvrdila i nedávná zpráva o stavu Německa vypracována spolkovým ministerstvem vnitra.[1]

Německo a lidská práva

Země hrubě porušuje lidská práva zejména v oblasti práva na život nenarozených (v zemi je možno beztrestně podstupovat potraty), rodičovských práv a práv dětí (v posledních dvou případech se jedná především o pronásledování rodin praktikujících domácí vzdělávání a vnucování hluboce amorální sexuální výchovy přes odpor rodičů i dětí), náboženských práv a výhrady svědomí. Rovněž je mu vyčítáno potlačování práv pro-life aktivistů (neopodstatněné zakazování pokojných pro-life demonstrací a benevolence úřadů k útokům na tyto akce) a bagatelizace diskriminace křesťanů.[2]

Rodičovská práva

Německo v současnosti velmi hrubým způsobem porušuje rodičovská práva především v oblasti práva rodičů rozhodovat o vzdělávání a výchově svých dětí. Na základě zákonů filosoficky navazujících na ty, které zavedl již Adolf Hitler, zakazuje domácí vzdělávání a krutě pronásleduje rodiny, které ho praktikují. Postihy zahrnují i odebírání dětí a věznění rodičů.[3][4][5]

Dalším velmi hrubým porušováním práv rodičů i práv a důstojnosti dětí je vnucování hluboce amorální sexuální výchovy. Vynucování docházky rovněž zahrnuje i pokutování a věznění rodičů.[6][7] Německé soudy dokonce jdou tak daleko, že zakazují rodinám stěhování do zahraničí, kde je domácí vzdělávání povoleno, aby jim znemožnily ho využít.[8]

Velmi kontrovezní až lidská práva porušující jsou i některé zákroky Jugendamtu, při nichž jsou bez relevantních důvodů z rodin odebírány děti. Častým terčem jsou rodiny východních gastarbeitrů.[9]

Odkazy

Externí odkazy

Poznámky a reference

  1. Zpráva o stavu sjednoceného Německa vyznívá veskrze pozitivně, zprávy ČT24, 20. listopadu 2013 [cit. 27.11.13].
  2. http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=17246
  3. Aktuálně: Ve čtvrtek bude německá rodina bojovat o odebrané děti - k soudu musí kvůli domácí škole, Res Claritatis, 15. září 2013 [cit. 18.9.13].
  4. http://christiannews.net/2013/09/20/german-officials-return-homeschooled-children-to-family-on-condition-they-attend-public-school/
  5. http://www.lifesitenews.com/news/german-homeschooling-family-reunited-as-long-as-they-promise-to-attend-stat
  6. http://www.youtube.com/watch?v=jPc77LRyJX0
  7. http://www.protiproud.cz/svoboda/clovek/spolecenstvi/587-v-nemecku-vsadili-cloveka-vezeni-jen-proto-ze-jeho-dcera-vynechala-dve-hodiny-sexualni-vychovy-ceka-nas-podobny-osud-po-vitezstvi-pokrokaru-ve-volbach.htm
  8. http://www.lifenews.sk/node/5991/
  9. http://zpravy.idnes.cz/polsko-nemecko-deti-04n-/zahranicni.aspx?c=A131018_185853_zahranicni_pul
Osobní nástroje