My jsme církev

Z Katopedia

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
(Literatura: +1 kniha)
Řádka 1: Řádka 1:
-
'''My jsme církev''' (německy '''Wir sind Kirche''') je mezinárodní hnutí odstartované stejnojmennou peticí rakouských katolíků, která byla zveřejněna v roce [[1995]] a kterou v německé jazykové oblasti podepsalo 2,3 milionu lidí.<ref>http://www.we-are-church.org/youth/docu/indexde.htm</ref> Hnutí představuje konglomerát liberálního pseudokatolicismu a liberálního protestantismu, hlásí se k němu ale i nevěřící. Pro nekatolické postoje hnutí je významné angažmá v něm důvodem pro odebrání pověření učit katolickou teologii či katolické náboženství.
+
'''My jsme církev''' (německy '''Wir sind Kirche''') je mezinárodní hnutí odstartované stejnojmennou peticí rakouských katolíků, která byla zveřejněna v roce [[1995]] a kterou v německojazyčné oblasti podepsaly více než dva miliony lidí. Hnutí představuje konglomerát [[liberální pseudokatolicismus|liberálního pseudokatolicismu]] a liberálního [[protestantismus|protestantismu]], hlásí se k němu ale i nevěřící. Pro nekatolické postoje a požadvky hnutí je významné angažmá v něm důvodem pro odebrání pověření učit katolickou teologii či katolické náboženství.
-
Cílem hnutí je reforma [[římskokatolická církev|římskokatolické církve]] v intencích ultraliberálních výkladů [[druhý vatikánský koncil|druhého vatikánského koncilu]]. Krom prezentace svých požadavků, které jsou často evidentně v rozporu s katolickou vírou (např. [[svěcení žen]] a vedení [[eucharistie]] [[laik]]y či laičkami) se hnutí staví nepřátelsky ke katolické hierarchii a [[konzervativní katolicismus|konzervativnímu]] a [[tradiční katolicismus|tradičnímu]] katolicismu. V posledních letech například útočilo na papeže [[Benedikta XVI.]] v souvislosti se zrušením exkomunikací biskupů [[Kněžské bratrstvo sv. Pia X.|FSSPX]]<ref>http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=3178</ref> a se sexuálními a pedofilními aférami Katolické církve.<ref>http://aktualityhvezd.wordpress.com/2010/03/12/hon-na-papeze-a-na-cirkev/</ref>  
+
Cílem hnutí je reforma [[římskokatolická církev|římskokatolické církve]] v intencích ultraliberálních výkladů [[druhý vatikánský koncil|druhého vatikánského koncilu]]. Krom prezentace svých požadavků, které jsou často evidentně v rozporu s katolickou vírou (např. [[svěcení žen]] a vedení [[eucharistie]] [[laik]]y či laičkami) se hnutí staví nepřátelsky ke [[katolická hierarchie|katolické hierarchii]] a [[konzervativní katolicismus|konzervativnímu]] a [[tradiční katolicismus|tradičnímu]] katolicismu. V posledních letech například útočilo na papeže [[Benedikta XVI.]] v souvislosti se zrušením exkomunikací biskupů [[Kněžské bratrstvo sv. Pia X.|FSSPX]]<ref>http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=3178</ref> a se sexuálními a pedofilními aférami Katolické církve.<ref>http://aktualityhvezd.wordpress.com/2010/03/12/hon-na-papeze-a-na-cirkev/</ref>  
Články podporující hnutí a hlásající jeho názory v českém prostředí vycházejí např. na [[ChristNet.cz|ChristNetu]] či [[Časopis Getsemany|Getsemanech]], kde je publikuje např. [[Jiří G. Kohl]].<ref>http://www.christnet.cz/magazin/autor.asp?autor=jgk</ref> Podporu hnutí vyjádřil též český jezuitský kněz [[Václav Umlauf]], který na svých stránkách [[Umlaufoviny]] veřejně litoval toho, že čeští věřící dosud nedokázali vytvořit jeho českou pobočku.<ref>http://aktualityhvezd.wordpress.com/2011/11/21/cesky-jezuita-vola-po-ceskem-wir-sind-kirche/</ref>
Články podporující hnutí a hlásající jeho názory v českém prostředí vycházejí např. na [[ChristNet.cz|ChristNetu]] či [[Časopis Getsemany|Getsemanech]], kde je publikuje např. [[Jiří G. Kohl]].<ref>http://www.christnet.cz/magazin/autor.asp?autor=jgk</ref> Podporu hnutí vyjádřil též český jezuitský kněz [[Václav Umlauf]], který na svých stránkách [[Umlaufoviny]] veřejně litoval toho, že čeští věřící dosud nedokázali vytvořit jeho českou pobočku.<ref>http://aktualityhvezd.wordpress.com/2011/11/21/cesky-jezuita-vola-po-ceskem-wir-sind-kirche/</ref>
-
== Požadavky a podpora ==
+
== Požadavky ==
-
Mezi signatáři petice je mnoho významných osobností veřejného života, včetně řady problematických teologů (např. [[Eugen Drewermann]], [[Bernhard Häring]], [[Gotthold Hasenhüttl]], [[Hans Küng]]). Hnutí má největší ohlas v německy mluvící oblasti, kde jedině je možno je považovat za relevantní sílu, nicméně existují i jeho odnože v několika dalších zemích a spolupracuje s celou řadou dalších organizací náležících do sféry „liberálního pseudokatolicismu“. V USA hnutí deklaruje jako svoji členskou organizaci např. i propotratovou organizaci ''[[Catholics for Choice]]''.<ref>http://we-are-church.org/us/members.html</ref>
+
První zásadní požadavky hnutí vznesla petice z roku 1995, kterou rychle doplnila ještě podpora a aplikace radikálního pojetí [[ekumenismus|ekumenismu]]. Na vyšší úroveň vzpoury a odpadlictví hnutí pokročilo v roce 2011 tzv. ''Sedmi tezemi o eucharistii''.
-
+
 
=== Petice ===
=== Petice ===
Petice, která odstartovala hnutí, vytyčila pět hlavních požadavků:
Petice, která odstartovala hnutí, vytyčila pět hlavních požadavků:
Řádka 15: Řádka 15:
# ''Pozitivní hodnocení sexuality'' jako důležité součásti Bohem stvořeného a chtěného člověka, což zahrnuje i zmírnění církevních odsudků [[antikoncepce]] a [[homosexualita|homosexuality]].
# ''Pozitivní hodnocení sexuality'' jako důležité součásti Bohem stvořeného a chtěného člověka, což zahrnuje i zmírnění církevních odsudků [[antikoncepce]] a [[homosexualita|homosexuality]].
# ''Radostná zvěst, nikoli hrozby'' znamená více solidarity a lidskosti, zejména ve vztahu k marginalizovaným skupinám v církvi (např. rozvedení či kněží, kteří uzavřou sňatek).
# ''Radostná zvěst, nikoli hrozby'' znamená více solidarity a lidskosti, zejména ve vztahu k marginalizovaným skupinám v církvi (např. rozvedení či kněží, kteří uzavřou sňatek).
-
 
-
Tyto požadavky rychle doplnila ještě podpora a aplikace radikálního pojetí [[ekumenismus|ekumenismu]].
 
-
 
=== Sedm tezí o eucharistii ===
=== Sedm tezí o eucharistii ===
V listopadu [[2011]] vydala rakouská část hnutí společně s tzv. „[[farářská iniciativa|farářskou iniciativou]]“ stanovisko ''„Sedm tezí o eucharistii“'', v němž vedle tradičních požadavků (zrušení [[kněžský celibát|kněžského celibátu]] a [[svěcení žen]]) požaduje i možnost, aby [[laik]] či laička mohli „předsedat [[eucharistie|eucharistii]]“.<ref>http://www.getsemany.cz/node/2867</ref>
V listopadu [[2011]] vydala rakouská část hnutí společně s tzv. „[[farářská iniciativa|farářskou iniciativou]]“ stanovisko ''„Sedm tezí o eucharistii“'', v němž vedle tradičních požadavků (zrušení [[kněžský celibát|kněžského celibátu]] a [[svěcení žen]]) požaduje i možnost, aby [[laik]] či laička mohli „předsedat [[eucharistie|eucharistii]]“.<ref>http://www.getsemany.cz/node/2867</ref>
-
== Legitimita hnutí ==
+
== Podpora ==
-
[[Gerhard Ludwig Müller]], biskup řezenský, odebral v roce [[2006]] kanonickou misi předsedovi řezenské ''Wir sind Kirche'' Paulu Winklerovi s odkazem na jeho angažmá v hnutí. Když se tento odvolal, tak jak [[Kongregace pro klérus]],<ref>''[[Časopis Te Deum|Te Deum]] 2006/2, str. 6''</ref> tak [[Nejvyšší tribunál Apoštolské signatury]]<ref>http://www.fv-katheol.net/forum/5-theologie-a-kirche/38-wir-sind-kirche.html</ref> potvrdily, že odebrání kanonické mise bylo opodstatněné, neboť stanoviska prezentovaná hnutím jsou neslučitelná s katolickou vírou a tudíž významné angažmá v něm už samo o sobě zakládá dostatečný důvod pro zákaz učit katolické náboženství a katolickou teologii.
+
Mezi signatáři petice je mnoho významných osobností veřejného života, včetně řady problematických teologů (např. [[Eugen Drewermann]], [[Bernhard Häring]], [[Gotthold Hasenhüttl]], [[Hans Küng]]). Hnutí má největší ohlas v německy mluvící oblasti nicméně existují i jeho odnože v několika dalších zemích a spolupracuje s celou řadou dalších organizací náležících do sféry „[[liberální pseudokatolicismus|liberálního pseudokatolicismu]]. V USA hnutí deklaruje jako svoji členskou organizaci např. i propotratovou organizaci ''[[Catholics for Choice]]''.<ref>http://we-are-church.org/us/members.html</ref>
 +
=== Podpora v Rakousku ===
 +
Biskup Laun ve své práci ''Reforma, nebo nové štěpení'' konstatuje, že během oficiálního sběru podpisů v Rakousku (tzv. „lidové hlasování“, ''„Kirchenvolksbegehren“'') získala petice ''Wir sind Kirche'' asi půl milionu podpisů, takže je třeba ji brát vážně, byť počet podpisů má v tomto případě jen velmi omezenou vypovídací hodnotu. Upozorňuje na těžké formální nedostatky při sběru podpisů, kdy se nezkoumala víra podepisujících a neexistoval mechanismus, který by zabránil vícenásobným podpisům.<ref>[[Andreas Laun]]: ''Reforma, nebo nové štěpení?''; [[Matice cyrilometodějská]], Olomouc 1996; str. 4</ref> Konstatuje, že velký díl podpisů se pod peticí objevil v důsledku naštvání a nikoliv souhlasu podepisujících.<ref>''Ještě jsem nepoznal nikoho, kdo by všechny body lidového hlasování, takříkajíc do písmene, považoval za správné. Všichni, se kterými jsem mluvil, uznávají slabá místa. Když jsem se jich užasle zeptal, proč tedy podepisovali, odpověděli: Ano, máte pravdu, když kritizujete to nebo ono, a my jsme chtěli vyjádřit svoji nespokojenost!''; [[Andreas Laun]]: ''Reforma, nebo nové štěpení?''; [[Matice cyrilometodějská]], Olomouc 1996; str. 28</ref>
-
== Literatura ==
+
== Legitimita a hodnocení hnutí ==
-
* [[Andreas Laun]]: ''Reforma, nebo nové štěpení?'', I. vydání, Olomouc: Matice Cyrilometodějská, 1996, 40 s.
+
=== Analýzy ===
 +
Hnutí pochopitelně není a pro svou nekatolickou ideologii ani nemůže být legitimní. [[Andreas Laun]], pomocný biskup Salzburgu, hlouběji analyzoval jeho požadavky a jednání v brožurce ''Reform oder neue Spaltung''.<ref>česky vyšlo v překladu Marie Mrázkové pod jménem ''Reforma, nebo nové štěpení?'', viz sekce Literatura</ref> Poukazuje na neslučitelnost jeho požadavků s katolickou vírou, na zásadní mylné a nekatolické předpoklady a útoky na Církev a její učení obsažené v těchto požadavcích a na agresívní a urážlivé chování členů hnutí vůči všem, kdo s ním nesouhlasí.
 +
V závěru biskup Laun shrnuje, že hnutí vzešlo z částečné ztráty víry,<ref>[[Andreas Laun]]: ''Reforma, nebo nové štěpení?''; [[Matice cyrilometodějská]], Olomouc 1996; str. 24-26</ref> neřeší skutečné potíže lidí a Církve a jím navrhovaná terapie je ve skutečnosti nemocí samou,<ref>[[Andreas Laun]]: ''Reforma, nebo nové štěpení?''; [[Matice cyrilometodějská]], Olomouc 1996; str. 26-28</ref> a nalézá velkou podobnost mezi cestu hnutí a cestou Lutherova odpadlictví.<ref>[[Andreas Laun]]: ''Reforma, nebo nové štěpení?''; [[Matice cyrilometodějská]], Olomouc 1996; str. 34</ref>
 +
 +
=== Důležitá rozhodnutí ordinářů a církevních soudů ===
 +
[[Gerhard Ludwig Müller]], biskup řezenský, odebral v roce [[2006]] kanonickou misi předsedovi řezenské ''Wir sind Kirche'' Paulu Winklerovi s odkazem na jeho angažmá v hnutí. Když se tento odvolal, tak jak [[Kongregace pro klérus]],<ref>''[[Časopis Te Deum|Te Deum]] 2006/2, str. 6''</ref> tak [[Nejvyšší tribunál Apoštolské signatury]]<ref>http://www.fv-katheol.net/forum/5-theologie-a-kirche/38-wir-sind-kirche.html</ref> potvrdily, že odebrání kanonické mise bylo opodstatněné, neboť stanoviska prezentovaná hnutím jsou neslučitelná s katolickou vírou a tudíž významné angažmá v něm už samo o sobě zakládá dostatečný důvod pro zákaz učit katolické náboženství a katolickou teologii.
 +
 +
== Citáty ==
 +
''Chtít „Kirchenvolksbegehren“ přehlížet a přecházet mlčením, to by nebylo řešením, ani by to nebylo poctivé vůči těm, kdo podepsali. Brát je vážně tedy především znamená: říci jim, co si skutečně myslíme. Připouštím, že tento článek dá „lidovému hlasování“ dosti špatné vysvědčení. Byl bych rád alespoň něco z něho hodnotil pozitivně, ale nenašel jsem nic, co bych mohl s dobrým svědomím pochválit.'' - Mons. [[Andreas Laun]], pomocný biskup Salzburgu<ref>[[Andreas Laun]]: ''Reforma, nebo nové štěpení?''; [[Matice cyrilometodějská]], Olomouc 1996; str. 3</ref>
== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádka 36: Řádka 43:
* [http://www.we-are-church.org/ International Movement We Are Church] (anglicky)
* [http://www.we-are-church.org/ International Movement We Are Church] (anglicky)
-
=== Reference ===
+
=== Literatura ===
-
<references/>
+
* [[Andreas Laun]] (překlad Marie Mrázková): ''Reforma, nebo nové štěpení?'', I. vydání, Olomouc: [[Matice Cyrilometodějská]], 1996, 40 s.
 +
=== Poznámky a reference ===
 +
<references/>
[[Kategorie:Liberální pseudokatolicismus]]
[[Kategorie:Liberální pseudokatolicismus]]

Verze z 7. 1. 2012, 09:27

My jsme církev (německy Wir sind Kirche) je mezinárodní hnutí odstartované stejnojmennou peticí rakouských katolíků, která byla zveřejněna v roce 1995 a kterou v německojazyčné oblasti podepsaly více než dva miliony lidí. Hnutí představuje konglomerát liberálního pseudokatolicismu a liberálního protestantismu, hlásí se k němu ale i nevěřící. Pro nekatolické postoje a požadvky hnutí je významné angažmá v něm důvodem pro odebrání pověření učit katolickou teologii či katolické náboženství.

Cílem hnutí je reforma římskokatolické církve v intencích ultraliberálních výkladů druhého vatikánského koncilu. Krom prezentace svých požadavků, které jsou často evidentně v rozporu s katolickou vírou (např. svěcení žen a vedení eucharistie laiky či laičkami) se hnutí staví nepřátelsky ke katolické hierarchii a konzervativnímu a tradičnímu katolicismu. V posledních letech například útočilo na papeže Benedikta XVI. v souvislosti se zrušením exkomunikací biskupů FSSPX[1] a se sexuálními a pedofilními aférami Katolické církve.[2]

Články podporující hnutí a hlásající jeho názory v českém prostředí vycházejí např. na ChristNetu či Getsemanech, kde je publikuje např. Jiří G. Kohl.[3] Podporu hnutí vyjádřil též český jezuitský kněz Václav Umlauf, který na svých stránkách Umlaufoviny veřejně litoval toho, že čeští věřící dosud nedokázali vytvořit jeho českou pobočku.[4]

Obsah

Požadavky

První zásadní požadavky hnutí vznesla petice z roku 1995, kterou rychle doplnila ještě podpora a aplikace radikálního pojetí ekumenismu. Na vyšší úroveň vzpoury a odpadlictví hnutí pokročilo v roce 2011 tzv. Sedmi tezemi o eucharistii.

Petice

Petice, která odstartovala hnutí, vytyčila pět hlavních požadavků:

  1. Výstavba církve v duchu bratrství požaduje rovnoprávnost věřících a právo věřících ovlivňovat výběr svých biskupů.
  2. Plné zrovnoprávnění žen včetně připuštění žen ke kněžství.
  3. Svoboda volby mezi celibátní a necelibátní formou života, tedy zrušení povinného celibátu kněží.
  4. Pozitivní hodnocení sexuality jako důležité součásti Bohem stvořeného a chtěného člověka, což zahrnuje i zmírnění církevních odsudků antikoncepce a homosexuality.
  5. Radostná zvěst, nikoli hrozby znamená více solidarity a lidskosti, zejména ve vztahu k marginalizovaným skupinám v církvi (např. rozvedení či kněží, kteří uzavřou sňatek).

Sedm tezí o eucharistii

V listopadu 2011 vydala rakouská část hnutí společně s tzv. „farářskou iniciativou“ stanovisko „Sedm tezí o eucharistii“, v němž vedle tradičních požadavků (zrušení kněžského celibátu a svěcení žen) požaduje i možnost, aby laik či laička mohli „předsedat eucharistii“.[5]

Podpora

Mezi signatáři petice je mnoho významných osobností veřejného života, včetně řady problematických teologů (např. Eugen Drewermann, Bernhard Häring, Gotthold Hasenhüttl, Hans Küng). Hnutí má největší ohlas v německy mluvící oblasti nicméně existují i jeho odnože v několika dalších zemích a spolupracuje s celou řadou dalších organizací náležících do sféry „liberálního pseudokatolicismu“. V USA hnutí deklaruje jako svoji členskou organizaci např. i propotratovou organizaci Catholics for Choice.[6]

Podpora v Rakousku

Biskup Laun ve své práci Reforma, nebo nové štěpení konstatuje, že během oficiálního sběru podpisů v Rakousku (tzv. „lidové hlasování“, „Kirchenvolksbegehren“) získala petice Wir sind Kirche asi půl milionu podpisů, takže je třeba ji brát vážně, byť počet podpisů má v tomto případě jen velmi omezenou vypovídací hodnotu. Upozorňuje na těžké formální nedostatky při sběru podpisů, kdy se nezkoumala víra podepisujících a neexistoval mechanismus, který by zabránil vícenásobným podpisům.[7] Konstatuje, že velký díl podpisů se pod peticí objevil v důsledku naštvání a nikoliv souhlasu podepisujících.[8]

Legitimita a hodnocení hnutí

Analýzy

Hnutí pochopitelně není a pro svou nekatolickou ideologii ani nemůže být legitimní. Andreas Laun, pomocný biskup Salzburgu, hlouběji analyzoval jeho požadavky a jednání v brožurce Reform oder neue Spaltung.[9] Poukazuje na neslučitelnost jeho požadavků s katolickou vírou, na zásadní mylné a nekatolické předpoklady a útoky na Církev a její učení obsažené v těchto požadavcích a na agresívní a urážlivé chování členů hnutí vůči všem, kdo s ním nesouhlasí.

V závěru biskup Laun shrnuje, že hnutí vzešlo z částečné ztráty víry,[10] neřeší skutečné potíže lidí a Církve a jím navrhovaná terapie je ve skutečnosti nemocí samou,[11] a nalézá velkou podobnost mezi cestu hnutí a cestou Lutherova odpadlictví.[12]

Důležitá rozhodnutí ordinářů a církevních soudů

Gerhard Ludwig Müller, biskup řezenský, odebral v roce 2006 kanonickou misi předsedovi řezenské Wir sind Kirche Paulu Winklerovi s odkazem na jeho angažmá v hnutí. Když se tento odvolal, tak jak Kongregace pro klérus,[13] tak Nejvyšší tribunál Apoštolské signatury[14] potvrdily, že odebrání kanonické mise bylo opodstatněné, neboť stanoviska prezentovaná hnutím jsou neslučitelná s katolickou vírou a tudíž významné angažmá v něm už samo o sobě zakládá dostatečný důvod pro zákaz učit katolické náboženství a katolickou teologii.

Citáty

Chtít „Kirchenvolksbegehren“ přehlížet a přecházet mlčením, to by nebylo řešením, ani by to nebylo poctivé vůči těm, kdo podepsali. Brát je vážně tedy především znamená: říci jim, co si skutečně myslíme. Připouštím, že tento článek dá „lidovému hlasování“ dosti špatné vysvědčení. Byl bych rád alespoň něco z něho hodnotil pozitivně, ale nenašel jsem nic, co bych mohl s dobrým svědomím pochválit. - Mons. Andreas Laun, pomocný biskup Salzburgu[15]

Odkazy

Externí odkazy

Literatura

Poznámky a reference

  1. http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=3178
  2. http://aktualityhvezd.wordpress.com/2010/03/12/hon-na-papeze-a-na-cirkev/
  3. http://www.christnet.cz/magazin/autor.asp?autor=jgk
  4. http://aktualityhvezd.wordpress.com/2011/11/21/cesky-jezuita-vola-po-ceskem-wir-sind-kirche/
  5. http://www.getsemany.cz/node/2867
  6. http://we-are-church.org/us/members.html
  7. Andreas Laun: Reforma, nebo nové štěpení?; Matice cyrilometodějská, Olomouc 1996; str. 4
  8. Ještě jsem nepoznal nikoho, kdo by všechny body lidového hlasování, takříkajíc do písmene, považoval za správné. Všichni, se kterými jsem mluvil, uznávají slabá místa. Když jsem se jich užasle zeptal, proč tedy podepisovali, odpověděli: Ano, máte pravdu, když kritizujete to nebo ono, a my jsme chtěli vyjádřit svoji nespokojenost!; Andreas Laun: Reforma, nebo nové štěpení?; Matice cyrilometodějská, Olomouc 1996; str. 28
  9. česky vyšlo v překladu Marie Mrázkové pod jménem Reforma, nebo nové štěpení?, viz sekce Literatura
  10. Andreas Laun: Reforma, nebo nové štěpení?; Matice cyrilometodějská, Olomouc 1996; str. 24-26
  11. Andreas Laun: Reforma, nebo nové štěpení?; Matice cyrilometodějská, Olomouc 1996; str. 26-28
  12. Andreas Laun: Reforma, nebo nové štěpení?; Matice cyrilometodějská, Olomouc 1996; str. 34
  13. Te Deum 2006/2, str. 6
  14. http://www.fv-katheol.net/forum/5-theologie-a-kirche/38-wir-sind-kirche.html
  15. Andreas Laun: Reforma, nebo nové štěpení?; Matice cyrilometodějská, Olomouc 1996; str. 3
Osobní nástroje