Michaela Šojdrová

Z Katopedia

Ing. Michaela Šojdrová (roz. Nováková; * 28. října 1963) je česká lidovecká politička, dlouholetá vrcholná stranická funkcionářka (v roce 2010 dokonce úřadující stranická předsedkyně) a hlavní expertka strany v oblasti vědy, vzdělávání a výzkumu. Je poslankyní Evropského parlamentu (od 2014), dříve byla poslankyní Poslanecké sněmovny PČR (1996 - 2010), přičemž v letech 2006-2008 zastávala mj. i post předsedkyně poslaneckého klubu strany.

Byla první místopředsedkyní strany pod Cyrilem Svobodou v letech 2009-2010. Když strana ve volbách v roce 2010 vypadla z Poslanecké sněmovny a Cyril Svoboda rezignoval, vedla stranu jako její úřadující předsedkyně (květen až listopad 2010).

Je členkou Orla a Junáka (její skautská přezdívka je Madam^[1]).

Životopis

Narodila se dne 28. října 1963 v Kroměříži v lékařské rodině. Vystudovala nejprve Gymnázium Kroměříž a posléze Zahradnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně, obor sadovnictví a krajinářství. Studium ukončila v roce 1987, v tomtéž roce se též vdala. Po ukončení studia pracovala jako projektantka zahradní architektury. V roce 1989 vstoupila do Československé strany lidové.

V roce 1990 složila státní zkoušky z francouzského jazyka a následně od první poloviny 90. let působila jako externí učitelka francouzštiny na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. V roce 1992 byla zvolena místopředsedkyní okresního výboru ČSL v Kroměříži. V letech 1994 - 1995 vykonávala funkci okresní tajemnice strany. Od roku 1995 byla zároveň členkou Celostátní konference a od července 1998 celostátního výboru strany, kde zastávala funkci předsedkyně školské komise KDU-ČSL a zároveň předsekyně Sdružení žen KDU-ČSL. V letech 1996-2010 byla poslankyní Parlamentu České republiky a členkou Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. V letech 2007-2008 byla předsedkyní poslaneckého klubu strany.

Není jedinou političkou v rodině; její matka, MUDr. Eva Nováková, byla v letech 1990-1992 členkou Federálního shromáždění zvolenou za HSD-SMS, dále v letech 1992 - 1996 členkou České národní rady, respektive Poslanecké sněmovny a v letech 1996 - 1998 senátorkou za volební obvod č. 76 (Kroměříž a přilehlé okolí, nominována od KDU-ČSL) a poté ještě působila jedno volební období jako zastupitelka a místostarostka Kroměříže.

Má dva syny: Jana (* 1988) a Václava (* 1990). V roce 2009 jí prezident Sarkozy udělil Řád za zásluhy.^[2] Na sjezdu v témže roce neúspěšně kandidovala na post předsedkyně strany, její úspěšnější protivník Cyril Svoboda si ji pak vybral jako první místopředsedkyni a sjezd tuto volbu respektoval.

Ve volbách 2010 neúspěšně kandidovala do senátu za obvod č. 40 - Kutná Hora, když se ziskem 5,60 % hlasů obsadila 7. místo ^[3] a zároveň obdobně jako již v roce 1994 neúspěšně kandidovala do zastupitelstva Kroměříže.

V listopadu 2010 kandidovala na mimořádném sjezdu znovu na post předsedy strany, nicméně předsedou byl již v prvním kole zvolen Pavel Bělobrádek.^[4] V roce 2014 za stranu kandidovala ve volbách do Evropského parlamentu. Pro stranu byla její kandidatura úspěchem i vzhledem k celkově nízké volební účasti (18%) a nejvyššímu množství preferenčních hlasů, které za ní získala.^[5]. Spolu s ní nyní v parlamentu zasedají ještě další dva lidovečtí europoslanci Svoboda a Zdechovský.

Témata a stanoviska

Rodinná politika

10. února 2010 uveřejnila protest „Dobro dětí především“, v němž odmítla iniciativu ministra pro lidská práva a menšiny Michaela Kocába, který chtěl umožnit individuální adopce lidem žijícím v registrovaném partnerství. 19. dubna 2010 protest s 14 962 elektronickými hlasy předala premiéru Fischerovi.^[6]^[7] Na druhé straně ovšem prohlásila, že není možné vystupovat proti registrovanému partnerství jako takovému.^[8]

Prosazuje Prohlášení o komplexní a efektivní evropské politice prospěšné rodině, která je pokladem Evropy,^[9] která sama podepsala a žádá, aby se Evropská unie nevměšovala do rodinné politiky členských států.^[10]

Školství

Je odpůrkyní domácího vzdělávání a v roce 2006 jako jediná z lidoveckých poslanců hlasovala spolu se sociálními demokraty a komunisty proti návrhu zákona z řad poslanců své vlastní strany a ODS, který měl zjednodušit formality u domácího vzdělávání, a přispěla tak k jeho zamítnutí již v prvním čtení.^[11] Domácí vzdělávání podle ní nemá být postaveno vedle vzdělávání institucionálního, ale má být určeno jen pro vyjímečné případy se speciáloními vzdělávacími potřebami a každý případ se má řešit individuálně.^[12] Řešení spíše vidí v posílení vztahu mezi rodiči a učitelem a jejich vzájemné podpoře ve výchově a vyuce dětí.^[13]

Podporovala zavedení etické výchovy na základních školách. Tento předmět byl v prosinci 2009 schválen a školy jej mohou od 1. ledna 2010 vyučovat jako nepovinný předmět.^[14]^[15]

V rámci předvolební kampaně voleb do evropského parlamentu prosazovala podporu středoškolského vzdělávání a jeho propojení s konkrétními pracovními přiležitostmi zejména v oblasti řemesel a učňovských oborů, u kterých je nutné zlepšit jejich stávající kvalitu a donutit vzájemně střední školy a firmy k větší spolupráci, která by se měla projevit konkrétní tvorbou pracovních míst pro absolventy učňovských oborů ihned po ukončení jejich profesní přípravy. Pomoci zajistit by to měli přímo prostředky z evropských fondů.^[16]

Stranická politika

Na vnitrostranickém poli se zasazovala o větší rozkročení strany. Jako úřadující předsedkyně vyvolala konflikt s Mladými křesťanskými demokraty nad dokumentem 5 programových bodů, jak vrátit KDU-ČSL do Poslanecké sněmovny, když označila tento dokument, řádně schválený CV MKD, za "nedostatečně prodiskutované stanovisko některých členů MKD", které bere na vědomí, ale nechce komentovat,^[17] což následně ostře odmítl předseda MKD Petr Jurčík.^[18]

Odkazy

Michaela Šojdrová

Z Katopedia

Obsah

Životopis

Témata a stanoviska

Rodinná politika

Školství

Stranická politika

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Reference

Zobrazení

Osobní nástroje

Navigace

Hledat

Nástroje