Merovejci
Z Katopedia
(Založena nová stránka: Merovejci byl královský rod pocházející podle tradice od krále sálských Franků Merovecha. Starodávná mytická pověst vypravovala o Merovechově p…) |
|||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
Po smrti krále Dagoberta (638) začala říše Merovejovců upadat díky vnitřním sporům. sSymbolka vyvolenosti se zračila v dlouhých vlasech panovníků, takže sesazení posledního krále z této dynastie Childericha III. r. [[751]] doprovázelo symbolicé stříhání vlasů. Mužem, který jej z trůnu sesadil, poslal do kláštera a zujal jeho místo, byl Pipin Krátký, otec [[Karel Veliký|Karla Velikého]], nechal se pomazat [[Bonifác|sv. Bonifácem]] na krále, čímž dal základ panování dynastie [[Karlovci|Karlovců]]. | Po smrti krále Dagoberta (638) začala říše Merovejovců upadat díky vnitřním sporům. sSymbolka vyvolenosti se zračila v dlouhých vlasech panovníků, takže sesazení posledního krále z této dynastie Childericha III. r. [[751]] doprovázelo symbolicé stříhání vlasů. Mužem, který jej z trůnu sesadil, poslal do kláštera a zujal jeho místo, byl Pipin Krátký, otec [[Karel Veliký|Karla Velikého]], nechal se pomazat [[Bonifác|sv. Bonifácem]] na krále, čímž dal základ panování dynastie [[Karlovci|Karlovců]]. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | == Odkazy == | ||
+ | |||
+ | |||
+ | * Müler H. a kol.. Dějiny Německa. Praha: Lidové noviny 1995, ISBN: 80-7106-125-5 | ||
+ | |||
+ | * Maurois, A. Dějiny Francie. Praha: Lidové noviny 1994, ISBN: 80-7106-098-4 | ||
+ | |||
[[Kategorie: Historie]] | [[Kategorie: Historie]] |
Verze z 4. 8. 2012, 09:27
Merovejci byl královský rod pocházející podle tradice od krále sálských Franků Merovecha. Starodávná mytická pověst vypravovala o Merovechově původu z mořské obludy, dynastie tak měla v pohanských kruzích pověst božského původu. Důležitost rodu zvýšil král Chlodvík I., který sjednotil okolní germánské kmeny v jednotnou Franckou říši a přijal r. 498 křest z rukou katolického biskupa a byl tak v opozici vůči okolním státům vyznávajícím arianismus.
Po smrti krále Dagoberta (638) začala říše Merovejovců upadat díky vnitřním sporům. sSymbolka vyvolenosti se zračila v dlouhých vlasech panovníků, takže sesazení posledního krále z této dynastie Childericha III. r. 751 doprovázelo symbolicé stříhání vlasů. Mužem, který jej z trůnu sesadil, poslal do kláštera a zujal jeho místo, byl Pipin Krátký, otec Karla Velikého, nechal se pomazat sv. Bonifácem na krále, čímž dal základ panování dynastie Karlovců.
Odkazy
- Müler H. a kol.. Dějiny Německa. Praha: Lidové noviny 1995, ISBN: 80-7106-125-5
- Maurois, A. Dějiny Francie. Praha: Lidové noviny 1994, ISBN: 80-7106-098-4