Melichar Grodecký a druhové

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Svatý Melchior Grodziecki (1584 - 7. září 1619 Košice) je polský jezuita narozený v Těšíně, který v r. 1619 podstoupil spolu se svými dvěma druhy - sv. Štěpánem Pongráczem a sv. Markem Križínem - mučednickou smrt. Jeho jméno bývá též počešťováno na Melichar Grodecký.

V roce 1995 byli papežem Janem Pavlem II. svatořečeni. Liturgická památka této trojice, známé též jako svatí košičtí mučedníci připadá na 7. září.

Obsah

Život

Narodil se ve významné polské šlechtické rodině Grodzieckých r. 1584. Jeden Grodziecki byl rektorem krakovské koleje, Melicharův strýc byl biskupem a zakladatelem jezuitské koleje v Brně, jiný, další strýc se jmenoval Jan Sarkander

Vyšší vzdělání nabyl ve Vídni, kde jej duch tamní jezuitské koleje jej natolik uchvátil, že se rozhodl ke vstupu do Tovaryšstva Ježíšova. R. 1603 se stává novicem v Brně, po dvou letech skládá první sliby, poté učí v nižších ročnících, ve Štýrském Hradci učí gramatiku a studuje rétoriku, nato i filozofii v Praze, aby pak vyučoval bohoslovce na koleji v Kladsku. Na dalších deset let svého života přesídlil opět do Prahy. Když byl r. 1614 vysvěcen na kněze, začíná vést studentský domov pro chudé studenty, je regenschorim řádového semináře a českým kazatelem v pražském předměstí zvaném Kopanina.

Po Druhé pražské defenestraci se ujali vlády v českých zemích stavy a v květnu r. 1618 vypudili jezuity z Čech. 8. června odchází i Melichar a ubírá se na východ – na Slovensko, resp. do Horních Uher,kam jej poslali jeho představení.

V Humenném působil coby vojenský kaplan; krátce po posledních slibech odchází na do Košic. Již v doprovodu ostřihomského kanovníka P. Marka Š. Križína a P. Štěpána Pongrácze, s nímž kdysi žil pod jednou střechou brněnského noviciátu a který se měl starat o duchovní potřeby uherských vojáků.

V té době však už sedmihradský kníže Gabriel Bethlén kul pikle proti císaři.[1] Vytáhl proti Habsburkům jako vůbec první evropský vladař a zakrátko si podmanil téměř celé Slovensko, počítaje v to i Košice, k nimž začátkem září r. 1619 přitáhla vojska pod vedením Jiřího Rákócziho.

Ten oblehl město, v němž sice byla silná císařská vojenská posádka, ale katolických rodin zde žilo tak dvě stě. Zbytek obyvatelstva tvořili kalvíni vedení fanatickým kazatelem Alvinczim a Bethlénovými agitátory. Trojice kněží zatím působila v tzv. Královském domě, poskytnutém jim císařským místodržitelem Dóczim. Proti jeho vůli však městští radní otevřeli brány Rákoczimu, jenž oba jezuity a P. Križína zajal.

Mučednická smrt

Nejprve je přemlouvali k odpadu od pravé víry, když však odmítli, tři dni jim nedali jíst ani pít, v pátek, tento postní den, jim předhodili kus masa, jehož se ani jeden ani nedotkl. Pak do jejich cely v jezuitské rezidenci vtrhli vojáci, obrali je o vše, co mělo byť jen minimální cenu, a po cestě zpátky vyplundrovali ještě kapli. To už se všichni tři duchovní navzájem vyzpovídali a připravili na smrt.

Nečekali na ni dlouho. V noci z 6. na 7. září se k nim znovu vřítili ozbrojenci, roztrhali jejich oděvy a pomoci bestiálního mučení je nutili ke zřeknutí se víry. Když neuspěli, pozabíjeli je a hodili do odpadní jámy před budovou. Nevšimli si přitom, že P. Pongrácz ještě dýchá, musel pak v hrozných bolestech umírat ještě několik hodin. Jako posledního zabili právě otce Melichara, který tak byl nucen sledovat, jak jsou jeho druhové biti, jak jim jsou drceny pohlavní orgány, jak jsou zaživa páleni ohněm a rozsekáváni šavlemi. Když později spatřil zmučená těla košický popravčí, prohlásil, že tak trýznit a mrzačit by nedokázal ani on, ačkoliv je katem.

Papež Pius X. prohlásil r. 1905 všechny tři za blahoslavené a Jan Pavel II. o devadesát let později za svaté.

Odkazy

Externí odkazy

Literatura

  • Schauer Vera – Schindler Hanns Michael: Rok se svatými. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2002; ISBN 80-7192-650-7
  • Fros Henryk: Święci doby wspópłczesnej, WAM, Kraków 1991, ISBN 83-85032-64-9

Poznámky a reference

  1. Tento muž se dostal na trůn z pozice rádce bývalého panovníka, jehož nechal jednoduše zavraždit. Neváhal se paktovat s Turky, i proto se mu říkalo Uherský Machiavelli. Bethlén byl zapřisáhlý protestant, tudíž byl jedním z prvních na seznamu potencionálních spojenců českých stavů v jejich boji proti katolickým Habsburkům.
Osobní nástroje