Lev I. Veliký

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Svatý Lev I. Veliký (okolo 400, Toskana10. listopad 461, Řím) byl od 29. září 440 45. papežem. Stabilizoval a posílil autoritu papežského úřadu a na chalcedonském koncilu prosadil učení o dvojí přirozenosti v Kristu. V nelehké době často působil jako schopný vyjednavač s nájezdníky a ochránce chudých.

Do dnešní doby se od něj dochovalo asi 100 kázání a cca 150 dopisů, z nichž nejvýznamnější je list Flavianovi, původně psaný pro tzv. „druhý koncil v Efesu“ a posléze prezentovaný na chalcedonském koncilu, který obsahuje jeho nauku o Vtělení a dvou přirozenostech (podstatách) Krista.

Církev jej ctí jako světce a učitele Církve. Tradiční katolíci si jeho památku připomínají 11. dubna, zatímco kalendář Pavla VI. ji umisťuje na 10. listopad.

Obsah

Vyjednavač

V roce 452 vedl Lev spolu s konzulem Gennadiem Avienem a exprefektem Trygetiem římské poselstvo vyslané k Attilovi, který táhl se svým vojskem proti Římu. O přesném průběhu jednání máme jen málo spolehlivých informací, ale zdá se, že právě Lvovi náleží největší podíl na jejich úspěšném ukončení a odchodu Attily z Apeninského poloostrova.

Vedl i jednání s Vandaly při jejich vpádu do Říma v roce 455. Jejich krále sice od úmyslu vyplenit město nepdradil, ale zdá se, že jej přesvědčil, aby výrazně omezil ničení a násilí na obyvatelích.

Odkazy

Související stránky

Externí odkazy

Literatura

  • Alberti: Papežové I., Přerov: Nový národ 1931
  • Schauer Vera – Schindler Hanns Michael: Rok se svatými. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2002; ISBN 80-7192-650-7

Poznámky a reference

Osobní nástroje