KDU-ČSL

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání
Logo KDU-ČSL z roku 2012

Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (KDU-ČSL) je jedna z nejstarších českých politických stran. Vznikla v lednu roku 1919 sloučením několika katolických stran, do sloučení s dalším subjektem (Křesťanskou demokratickou únií) v roce 1992 nesla jméno Československá strana lidová. Hlásí se ke křesťanským hodnotám (které ale v řadě zásadních oblastí hájí jen pasivně či velmi vlažně), sociálně tržní ekonomice, myšlence evropské integrace a antikomunismu.

Strana má silnější pozici na venkově, než ve městech. Pozice strany v tzv. středu politické scény i vnitřní názorová pluralita jí dává široký koaliční potenciál, což se projevovalo na jedné straně téměř nepřetržitou účastí ve vládě, na druhé straně trvalými spory o ideologické směřování strany. Její tradiční témata jsou podpora rodiny a venkova, křesťanských morálních hodnot. Je členem Evropské lidové strany. Současným předsedou strany je Pavel Bělobrádek. Strana disponuje poměrně rozsáhlým majetkem a širokou členskou základnou, soustředěnou z větší části na Moravě a ve východních Čechách. Současné vedení strany se v současnosti před voliči prezentuje jako "nová generace politiků"[1]

V Poslanecké sněmovně ji po volbách v roce 2013 zastupuje 14 poslanců, v Senátu má od doplňovacích voleb voleb v roce 2014 čtyři senátory, v Evropském parlamentu získala ve volbách roku 2014 3 europoslance.

Obsah

Historie

Existence strany byla v minulosti dvakrát přerušena: poprvé v letech 19381945, kdy vůbec neexistovala, podruhé v letech 19481989, kdy existovala ve formě tzv. „obrozené“ strany lidové začleněné v Národní frontě.

„Obrozená strana“ trpěla zvláštní dichotomií: měla komunisty vnucené prokomunistické vedení a poslance, kteří plně podporovali komunistickou politiku, a antikomunistickou členskou základnu, kterážto opakovaně využívala stranický aparát k podpoře akcí směřovaných proti cílům komunistické vlády, čemuž se prokomunističtí funkcionáři (často marně) pokoušeli zabránit. V téže době existovalo v exilu několik ministran, které se hlásily k dědictví ČSL, ovšem jejich vzájemná řevnivost je odsuzovala k minimálnímu významu.

KDU-ČSL - volby do PS PČR 2010

Preference a volební výsledky KDU-ČSL se v polistopadové historii dlouhodobě pohybovaly v rozmezí 6–9 %, ve volbách do PSP ČR v roce 2010 však strana získala pouhých 4,39 % hlasů, čímž spadla pod hranici 5 % hlasů a v Poslanecké sněmovně tak nebyla zastoupena. Ve předčasných volbách v roce 2013 se však se ziskem 6,78 % hlasů do Sněmovny vrátila se ziskem 14 poslaneckých mandátů...

V senátu měla ke 20. květnu 2011 pět senátorů, v Evropském parlamentu ji (po zběhnutí europoslance Březiny) zastupuje pouze europoslankyně Zuzana Roithová. Údaje společnosti SANEP z května 2012 již vynesly předpoklad, že KDU-ČSL má možnost přesáhnout pětiprocentní hranici a v souvislosti s korupční kauzou Davida Ratha z ČSSD se pro ni rozhoduje čím dál větší množství lidí (k 21.5.2012 7,9% dotázaných).[2]

V říjnu 2012 se v senátních volbách straně podařilo obhajit tři senátorské posty a v rámci krajských voleb a posílit v Olomouckém kraji, kde Lidovci pod vedením Mariana Jurečky vytvořili se Stranou zelených Koalici pro Olomoucký kraj (ze které však do krajského zastupitelstva byli preferenčními hlasy zvoleni jen členové lidové strany). V Jihomoravském kraji však naopak značně oslabila.

KDU-ČSL - volby do PS PČR 2013

Do předčasných voleb v roce 2013 strana vstoupila se vším co má. Nasadila do kandidátek několik známých osobností politického či veřejného života. Byl to především Daniel Herman bývalý předseda Ústavu pro studium totalitních režimů, podnikatel a sociolog Ivan Gabal a ministr životního prostředí úřednické vlády Jiřího Rusnoka Tomáš Jan Podivínský. Výsledek byl oproti předchozím volebním kláním pozitivní - strana získala s 6,78% 14 poslaneckých mandátů[3], což je i oproti procentuálnímu výsledku o jeden mandát víc než při volbách v r. 2006.[4] V povolebním vyjednávání byla strana ochotna vyjednávat s vítěznými stranami o vládě,[5] ale neshodla se s nimi v otázce církevních restitucí[6] a lustračního zákona.[7][8][9] Případná jednání o vládě i měsíc po volbách se navíc nijak výrazně nepoustoupila ani v případných návrzích vládních koalic nebo rozdělení ministerských resortů.[10]

Lidová strana nakonec souhlasila a po více než dvouměsíčních jednáních uzavřeli 6. ledna 2014 zástupci stran ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL koaliční dohodu a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka následně předal návrh na jmenování minisitrů do rukou prezidenta republiky Miloše Zemana.[11][12][13] V novém kabinetu, který usedl 29. ledna 2014 lidová strana získala tři ministerstva: kulturu (Daniel Herman), zemědělství (Marian Jurečka) a získala i novou funkci ministra bez portfeje pro vědu a výzkum (Pavel Bělobrádek).[14][15]

Ve vládě se postupně začala strana těšit oblibě a v březnu 2015 jí již některé průzkumy dávali více než 8% v průzkumech volebních preferencích, čímž vůbec poprvé v historii předstihla své pravicové politické soupeře ODS a TOP 09.[16]

Postoje a stanoviska

Stanoviska k základním tématům

Proč má KDU-ČSL tak málo voličů? Ateisté a agnotici ji nevolí, protože si myslí, že to je křesťanská strana. A křesťané ji nevolí, protože vědí, že to není pravda...“ - Ignác Pospíšil[17]

Ve straně dlouhodobě dominují myšlenky "liberálně-konzervativního rozkročení strany" a "strany nejen pro křesťany", což značně devalvuje její cenu pro křesťanské voliče. Obzvláště křiklavými důsledky názorové nekonzistentnosti strany jsou předvolební koalice KDU-ČSL se zelenými a Piráty, které se nyní vyskytují na komunální, krajské i senátní úrovni,[18] a členství velmi podivných politiků v senátním klubu spojeném s KDU-ČSL. [19]

Pro-life témata

Podle vyjádření předsedy Pavla Bělobrádka strana nechce potraty zakázat, ani kdyby nějakým zázrakem získala dostatek hlasů, aby mohla zákaz prosadit.[20] Slibuje pouze podporu alternativ k potratům.[21] Ač nelze říci, že by strana byla v tomto postoji sjednocena, členové požadující výraznější aktivitu a jasnější a ráznější postoje v této oblasti představují jen malou menšinu s minimálním vlivem. Strana odmítá další liberalizaci potratů či legalizaci euthanasie.

Rodinná politika, výchova a vzdělání

Strana má dlouhodobě nepřátelský postoj k domácímu vzdělávání, což nekoresponduje ani se sociálním učením Církve[22] (na něž se strana jinak ráda odvolává), ani se zájmy jejích křesťanských voličů. Ke kritikům této formy vzdělávání lze počítat jak dlouholetou stranickou expertku pro školství Michaelu Šojdrovou, která dokonce v roce 2006 ve Sněmovně neváhala pomoci komunistům a sociálním demokratům zamítnout návrh svých stranických kolegů zjednodušující přístup k této formě vzdělávání,[23] tak i experta na prorodinnou politiku a prvního místopředsedu Mariana Jurečku.[24] Když byla KDU-ČSL součástí Sobotkovy vlády a ministr školství za ČSSD Marcel Chládek oznámil, že do dvou let zlikviduje domácí vzdělávání na druhém stupni ZŠ, straně ani jejím expertům to pro školství to nestálo ani za komentář... Když později na jedné straně tento postoj zmírnil, ale na druhé straně předložil návrh nového školského zákona Parlamentu bez dříve plánované části zavádějící domácí vzdělávání na druhém stupni, Michaela Šojdrová vydala prohlášení, kterým ho vpodstatě podpořila.[25] Když se ODS pokusila do zákona stálé zavedení domácího vzdělávání na druhém stupni přidat, KDU-ČSL se původně tvářila, že tento návrh podpoří, nakonec ale podpořila usnesení vlády, které jej odmítlo, a slíbila, že bude hlasovat proti němu.[26]

Státní uspořádání a volby

Strana požaduje jednodenní volby[27] a snížení počtu poslanců na 100.[28]

Hospodářské vize

Současné vedení strany si přeje být pro občany ekonomickou a politickou alternativou. Je zde jasná snaha zdanit hazard (což žádná vláda od roku 2005 ještě zcela jasně neučinila, i když to bylo nejednou deklarováno), stát si navíc dle předsedy Bělobrádka má zpětně vybrat peníze, které byly jasně zneužity při výběru sociálních dávek podnikatelů. Ostře brojí proti zneužívání toku peněz z evropských fondů a předkládá vize boje proti krize na základě rozvoje tržního hospodářství (podobně jako ve vedlejším Německu). Stát nemá rodinám ubírat a stavět je do bezvýchodné situace zadlužení, ale naopak ji má jako produkovatele plátců daně a tvůrců HDP podpořit mj. i společným zdaněním manželů.[29]

Zahraniční politika

KDU-ČSL představuje extrémně proevropskou stranu, která sice v některých bodech kritizuje ideologické směřování Evropské unie, na druhé straně ale považuje její zachování a další prohlubování evroské integrace za něco nezbytného, co nemá žádnou alternativu. Je členem Evropské lidové strany.

V době ukrajinské občanské války straničtí lídři podpořili v rámci české vlády opoziční síly snažící se přinutit k odstoupení demokraticky zvoleného prezidenta Janukovyče poté, co Janukovyč a jeho vláda odmítli (částečně pod ruským nátlakem, částečně kvůli její extrémní ekonomické nevýhodnosti) podepsat asociační dohodu s Evropskou unií. Když demonstrace přerostly v násilí s desítkami mrtvých a více než tisícem vážně zraněných, koaliční vláda a lidovečtí poslanci a europoslanci požadovali uplatnit sankce proti Janukovyčově režimu a jeho represivní složkám,[30][31] což se pak ze strany EU následně i stalo.[32] Strana následně odsoudila ruský zásah na Krymu, který vedl k převzetí této části Ukrajiny i přesto, že připojení k Rusku potvrdilo následně i občanské referendum této autonomní ukrajinské oblasti.[33]

KDU-ČSL věnovala v nedávné době jako jedna z mála českých stran pozornost pronásledování křesťanů ve světě a zejména Pavel Bělobrádek a Zuzana Roithová vyvíjeli v této věci nezanedbatelné aktivity ve snaze přimět orgány ČR a Evropské unie křesťanům nějak pomoci. Bohužel jim to úsilí dlouho nevydrželo a zůstalo bez hmatatelných výsledků. V říjnu 2014 svolala demonstraci proti masakrům civilistů Islámským státem.

Ochrana přírody

KDU-ČSL dlouhodobě, systematicky a téměř jednohlasně podporuje zasahování proti kůrovci v bezzásahových zónách Národního parku Šumava.[34][35]

Další témata

Svoboda médií

V březnu 2015 se strana postavila proti výrokům prezidenta Miloše Zemana, Andreje Babiše a dalších, kteří uvažovali o tom, že by se mohla omezit svoboda médií, zejména České televize uvolněním povinnosti platit koncesionářské poplatky nebo zákazem vysílat některé nepohodlné pořady. Někteří politikové také dle lidovců účelně zastrašují redaktory, kteří chtějí informovat pravdu o politicích, jejich práci, či nekalých praktikách v politice.[36]

Dny sváteční a dny pracovního klidu

Většina lidoveckých poslanců je pro omezení pracovní doby o některých svátcích (zejména o Vánocích a Velikonocích). Kromě toho poslanecký klub pod vedením Jiřího Miholy opakovaně od roku 2013 prosazuje, aby byl Velký Pátek zapsán mezi Významné dny ČR a tím i jako den pracovního volna.Poukazují na to i vzhledem k tomu, že v ostatních evropských zemích bez ohledu na náboženské zastoupení tomu tak je také.[37]

Představitelé strany

Předsednictvo strany

Poslanci

Strana má v 7. volebním období 14 poslanců a tvoří proto poslanecký klub v následujícím složení:

Předseda: Jiří Mihola (Jihomoravský kraj, od 4. 2. 2014)
Místopředseda: Jan Bartošek (Jihočeský kraj)

Senátoři

Senátoři KDU-ČSL zasedají v senátu v rámci Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí.

Předseda: Petr Šilar (od 2010)
Místopředseda: Stanislav Juránek (od 2014)
2. místopředseda: Zdeněk Brož

Ostatní členové klubu KDU-ČSL a další zvolení do senátu na společné kandidátce

Další zvolení senátoři

Europoslanci

Ve volbách v roce 2014 získala KDU-ČSL tři europoslance:

Odkazy

Související články

Křesťanská demokratická unie - Československá strana lidová
Historie Dějiny KDU-ČSL - Klerikalismus - Křesťanskosociální unie - Obrodný proud v Československé straně lidové - Čtyřkoalice
Předsedové Jan Šrámek - František Šabata - Alois Petr - Josef Plojhar - Antonín Pospíšil - Rostislav Petera - František Toman - Zbyněk Žalman - Josef Bartončík - Josef Lux - Jan Kasal - Cyril Svoboda - Miroslav Kalousek - Jiří Čunek - Pavel Bělobrádek
Předsednictvo KDU-ČSL Pavel Bělobrádek (předseda) - Marian Jurečka (místopředseda) - Jan Bartošek - Klára Liptáková - Roman Línek - Zuzana Roithová - Pavel Hořava
Osobnosti strany Adolf Klimek - Helena Koželuhová - Adolf Procházka - František Hála - Josef Šamalík - Rostislav Sochorec - Libor Ambrozek - Josef Šolle - Petr Pithart - Ludvík Hovorka - Pavel Svoboda - Tomáš Zdechovský - Stanislav Juránek - Jiří Mihola - David Macek - Jakub Kříž
Související Církevní restituce v České republice - Mladí křesťanští demokraté - Mladí lidovci - Pochod pro rodinu - Pochod pro život v České republice - Euthanázie - Křesťanská demokracie - Lidová demokracie (deník)


Externí odkazy

Literatura

Reference

  1. Bělobrádek: Peníze vezmeme lidem s tryskáči bez legálních příjmů, zprávy.idnes.cz, 26. května 2012 [cit. 27.11.13].
  2. Volební preference (publikovano 21.5.2012) - webové centrum střediska analýz a empirických průzkumů SANEP
  3. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 25.10. – 26.10.2013 - Celkové výsledky hlasování na serveru Volby.cz
  4. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 02.06. – 03.06.2006 - Celkové výsledky hlasování na serveru Volby.cz.
  5. KDU-ČSL a ČSSD společně diskutovaly o možné vládní koalici, web KDU-ČSL, 13. listopadu 2013 [cit. 21.11.13].
  6. Bělobrádek: Paroubek nás podváděl, proto jsme ve střehu, Prvnizpravy.cz, 21. listopadu 2013
  7. Bartošek k lustracím: Nejde o Babiše, jde o princip, zprávy ČT24, 27. listopadu 2013 [cit. 27.11.13].
  8. Dokud jsou ve veřejné službě aktivní ti, kdo mohli spolupracovat s StB, má lustrační zákon smysl, zní z KDU-ČSL, zprávy.rozhlas.cz, 27. listopadu 2013 [cit. 27.11.13].
  9. Pavel Bělobrádek v pořadu ČT24 HYDEPARK, 26. listopadu 2013 [cit.27.11.13]
  10. Jurečka (KDU-ČSL): Do KOALICE je pro nás úplně stejně daleko jako do OPOZICE, Parlamentní listy, 21. listopadu 2013 [cit. 21.11.13].
  11. Koaliční strany hlásí: Hotovo personální obsazení i program nové vlády!, web ČSSD, 6. ledna 2014 [cit. 4.02.14].
  12. K vládě jen krok. Lídři podepsali koaliční smlouvu, TÝDEN, 6. ledna 2014 [cit. 4.02.14].
  13. DOKUMENT: Text koaliční smlouvy, idnec.cz, 13. prosince 2013 [cit. 4.02.14].
  14. Prezident Zeman jmenoval Vládu ČR, Kdu.cz, 29. ledna 2014 [cit. 4.02.14].
  15. Sledovali jsme ONLINE: Sobotkova vláda poprvé jednala, o důvěru požádá kolem 18. února, rozhlas.cz, 29. leden 2014 [cit. 4.02.14].
  16. Lidovci posilují, ve volbách by podle průzkumu překonali ODS i TOP 09, zprávy.idnes.cz, 19. března 2015 [cit. 19.03.15].
  17. Tento po volbách v roce 2010 poměrně populární bonmot, který nějakou dobu ve svých projevech používal či parafrázoval i předseda strany Pavel Bělobrádek, pronikl i do zahraniční literatury, viz Vladimír Palko: Levy prichádzajú; Vydavateľstvo Michala Vaška, Prešov 2012, s. 179; ISBN 978-80-7165-870-2
  18. Příkladem za všechny je koalice zelených a lidovců pro Olomoucký kraj, jejímž leaderem je Marián Jurečka, a nebo Libor Michálek, kterého plně podporuje i předseda Pavel Bělobrádek( viz Bělobrádek: Neslučitelnost lidovců a pirátů? Klišé, TÝDEN.cz, 31. července 2012 [op.cit. 27.11.13].
  19. V tomto ohledu je dnes asi nejzajímavější Tomio Okamura, který považuje komunistickou ideologii typu pařížské komuny (zodpovědné za brutální teror ve Francii 19. století) za „ideál demokracie“. Viz. Jan JIŘIČKA:Okamura: Komunismus je nejdemokratičtější systém, který svět poznal, zprávy.idnes.cz, 20. listopadu 2013 [cit. 27.11.13].
  20. http://cirkev.wordpress.com/2012/01/25/belobradek-potraty-zakazovat-nechceme/
  21. http://www.kdu.cz/Zpravy/Aktualne/2012/Zdravi-a-lidska-dustojnost-jako-hodnota.aspx
  22. Vatikán k OSN: Všichni rodiče mají právo rozhodnout se pro domácí vzdělávání, Res claritatis, 12. ledna 2013 [op.cit. 27.11.13].
  23. Zákonodárci zamítli ulehčení domácího vzdělávání, NOVINKY.cz,
  24. Marian Jurečka: Proti nekřesťanské indoktrinaci církevní školství a výchovu v rodině!, Duše a hvězdy, 24. ledna 2012 [op.cit.27.11.13].
  25. http://www.duseahvezdy.cz/2014/05/08/lidovecka-expertka-stoji-za-chladkem/
  26. http://zpravy.idnes.cz/koalice-smetla-napad-umoznit-domaci-vzdelavani-na-druhem-stupni-p82-/domaci.aspx?c=A150213_073253_domaci_kop
  27. Lidovci: Chceme volby jeden den, jako všude v Evropě, Parlamentní listy, 23. února 2012 [op.cit. 27.11.13].
  28. Lidovci: Polovinu poslanců zrušíme, stejně se flákají! Tím ušetříme stovky milionů, Eurozprávy.cz, 8. května 2012 [cit. 27.11.13].
  29. Bělobrádek: Peníze vezmeme lidem s tryskáči bez legálních příjmů, zprávy.idnes.cz, 26. května 2012 [cit. 27.11.13].
  30. Zuzan Roithova k situaci na Ukrajině, web kdu.cz, 20. února 2014 [cit. 22.02.14].
  31. Ondřej Benešík (KDU-ČSL): Násilí na Ukrajině musí skončit!, web kdu.cz, 19. února 2014 [cit. 22.02.14].
  32. EU rozhodla o sankcích. Potrestá činitele odpovědné za násilí, E15.cz, 20. února 2014 [cit. 22.02.14].
  33. TZ: KDU-ČSL k ukrajinské krizi, web KDU-ČSL, 20. března 2014 [cit. 23.03.14].
  34. Lidovci se bojí kůrovce. Vyzvali premiéra, aby zasáhl, Aktuálně.cz, 3. července 2008 [op.cit.27.11.13].
  35. Lidovci: Stanovisko senátorského klubu k petici „Zachraňme Šumavu“, Parlamentní listy, 4. srpna 2011 [op.cit. 27.11.13].
  36. http://www.kdu.cz/aktualne/zpravy/kdu-csl-odsuzuje-utoky-na-verejnopravni-media
  37. Josef KOPECKÝ: Lidovci navrhují Velký Pátek jako svátek. Poslanci nepracují už letos, Zprávy.idnes.cz, 31. března 2015 [cit. 01.04.15].
  38. Od 31. 10. 2013 do 3.12. 2013 předsedou klubu
  39. Od 31.10. místopředseda následně 3. 12. 2013 - 4. 2. 2014 předsedou klubu
  40. Poslankyní složením slibu od 16. prosince 2014, kdy nahradila Tomáše Podivínského, který složil poslanecký mandát kvůli jmenování velvyslancem v Německé spolkové republice.
  41. Nově zvolený senátor poprvé v Senátu, kdu.cz, 29. ledna 2014 [cit. 4.02.14].
  42. Zvolena jako nestraník za KDU-ČSL.
  43. Zvolena jako nestraník s podporou KDU-ČSL.
  44. Zvolen jako nestraník za KDU-ČSL.
  45. Zvolena jako nestraník s podporou KDU-ČSL.
  46. Kniha se zabývá převážně dalším osudem předsedy ČSL Jana Šrámka po komunistickém převratu. V souvislosti s tímto přináší cenné informace o dění v ČSL během února 1948, jakož i o osudech Šrámkova nejbližšího spolupracovníka a po převratu spoluvězně, Františka Hály
Osobní nástroje