Ukázat zdroj

[[Svatý]] John Houghton ([[1487]] - [[4. 5.]] [[1535]]), anglický [[kartuziánský]] kněz, který se stal jednou z obětí [[Jidřicha VIII.]], jehož odmítl uznat za hlavu anglické církve a zůstal věrný papeži. Jeho památku (i jeho druhů popravených ve stejný den) slaví církev 4. 5.


== Dobová situace ==


30. léta 16. století, Anglie. Krále Jindřicha VIII. začala nudit manželka. A protože myslel z dnešního pohledu moderně, umínil si, že se s ní rozvede a vymění ji za jinou – za dvorní dámu [[Annu Boleynovou]]. K tomu potřeboval papežův souhlas, který však nezískal. Dost ho to vzalo, poněvadž to považoval za pouhou formalitu. Proto se rozhodl zařídit se po svém. Bral to tak, že na to má jakožto hlava pomazaná právo, potažmo hlava učená – původně byl určen k duchovní kariéře, k níž byl odmala též veden a vychováván.
 Roku 1531 se dal na generálním shromáždění anglického kléru prohlásit za hlavu církve v Anglii (tzv. supremační akt), což fakticky znamenalo odtržení od Říma. „Král, náš nejvyšší pán, jeho dědicové a následníci jsou jedinými hlavami církve v Anglii a mají plnou moc k tomu, aby potlačovali a vymycovali veškeré bludy, kacířství, zlořády a nešvary.“ Kněží a úředníci byli toto prohlášení nuceni podepsat. Kdo tak neučinil, podepsal si tak svůj vlastní rozsudek smrti. (K nejznámějším patří biskup [[Jan Fisher]], lord-kancléř [[Tomáš More]], oba svatořečeni papežem Piem XI.) Nový canterburský arcibiskup (shodou okolností dvorní Boleynovic kaplan) ho tajně oženil s Annou a rok poté potvrdil supremační akt.
A v Anglii začalo být dusno. Na ty, kteří zůstali věrní papeži, byly pořádány štvanice. Tisíce jich skončily rozčtvrceny, vykuchány nebo „jen“ sťaty, tisíce uprchly do exilu. Jindřich zrušil kláštery (cca 1200) a majetek rozdal svým nohsledům, čímž si zajistil jejich věrnost. „Vtip“ byl navíc v tom, že opatové byli nuceni k dobrovolnému odevzdání jmění klášterů královským agitátorům. Když se vypořádal s „papeženci“, přišli na řadu protestanti. V teologických otázkách zůstával Jindřich konzervativní a kněží museli pod hrozbou těžkých trestů zastávat katolické názory. Vyřešil to zákon, jemuž se mezi lidmi říkalo „krvavý“. Kdo ho porušil, jednoduše vykrvácel na popravišti. 


== John Houghton - život==


To už po Albionu čtyřicet osm let chodí (z toho dvacet let jako kartuzián) jistý Jan Houghton. Stal se převorem londýnského kláštera zvaného Domus salutationos B. Mariae Virginis, a jak už to z životopisů světců znáte, byl to představený oplývající velkou moudrostí a trpělivostí. Především druhá vlastnost mu přišla vhod, když za ním přišli královi pověřenci, aby se jeho klášter stal dobrovolným dárcem – nevypakoval je, ale diplomaticky odmítl. To byla předposlední kapka.
Ta druhá a poslední skanula hned záhy. Nesla název podvolení se supremačnímu aktu. Převor Jan svolal celé osazenstvo svého kláštera a nastínil jim situaci: podepsat a pak bude vše zdánlivě v pořádku, to je jedna možnost. Druhou je zůstat věrný Svatému stolci, což je záruka brzké smrti. Všichni do jednoho prohlásili, že volí možnost druhou: věrnost Římu, věrnost Kristu.
V té době přibyli do Londýna další dva kartuziánští kvardiáni, aby se obeznámili s nastalou situací a zašli za královským zplnomocněncem Tomášem Cromwellem, aby jim u krále vymohl zmírnění aktu přísahy. Jenže tenhle muž mnoha funkcí, který se původně živil jako prodavač vlny, věřil jen v úspěch a byl všechno, jen ne příznivcem katolíků. Když před sebou viděl kvarteto neohrožených, spatřil v tom možnost zbavit se oficiálně dalších čtyř kněží. Kromě tří kartuziánských představených – Jana Houghtona, Roberta Lawrence a Augustina Webstera – se před tuto kreaturu nebál postavit ještě kněz z řehole sv. Brigity Richard Reynolds, jenž vynikal svatostí a učeností.
Cromwell všechny čtyři nařkl z buřičství a zrady a osobně se účastnil tortury, kdy z nich chtěl vymlátit uznání královy svrchovanosti. Když viděl, že se o to pokouší zbytečně, nechal je soudním tribunálem prohlásit za zrádce. Přestože se je soudci snažili všemožně osvobodit, museli pod jeho pohrůžkami ustoupit, aby si sami zachránili krk. Rozsudek smrti byl vynesen 29. 4. 1535, přičemž i poté na ně bylo tlačeno, aby podepsali. 


== John Houghton - mučednická smrt ==


4. května se všichni čtyři ve strašlivých bolestech narodili na tyburnském náměstí pro Pána. Byli postupně přidušeni, pak jim byly z těla vyrvány vnitřnosti a ještě dýchající byli rozčtvrceni. Jako poslední před kata předstoupil Richard Reynolds, který vyzval přihlížející, aby se modlili za krále. Kdyby tak prý činili dříve, nepřivedl by jejich panovník do hříchu ani sebe ani svou zemi a nevytrhl by ji z náruče Církve.
Roku 1886 je papež [[Lev XIII.]] beatifikoval a [[Pavel VI.]] R. 1970 zapsal do seznamu svatých.


== Odkazy ==


== Související stránky ==

http://pl.wikipedia.org/wiki/Jan_Houghton


== Literatura ==


Fros Henryk: Święci doby wspópłczesnej, WAM, Kraków 1991, ISBN 83-85032-64-9 


== Poznámky a reference ==


[[Kategorie: Mučedníci]]

[[Kategorie: Mučedníci 16. století]]

[[Kategorie: Angličtí svatí]]

[[Kategorie:Narození 1487]]

[[Kategorie: Úmrtí 1535]]