Jan Pavel II.

Z Katopedia

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
m (Související články)
m (Apoštolské konstituce a další dokumenty: +2)
Řádka 39: Řádka 39:
* ''[[Divinus Perfectionis Magister]]'' ([[25. leden]] [[1983]]) - o nové legislativě při beatifikaci a kanonizaci
* ''[[Divinus Perfectionis Magister]]'' ([[25. leden]] [[1983]]) - o nové legislativě při beatifikaci a kanonizaci
* ''[[Sacrae Disciplinae Leges]]'' ([[25. leden]] [[1983]]) - promulguje nový [[Kodex kanonického práva]]
* ''[[Sacrae Disciplinae Leges]]'' ([[25. leden]] [[1983]]) - promulguje nový [[Kodex kanonického práva]]
 +
* ''[[Reconciliatio et paenitentia]]'' - apoštolská adhortace o smíření a pokání v dnešním poslání Církve
* ''[[Spirituali militum curae]]'' ([[21. duben]] [[1986]]) - o duchovní vojenské péči
* ''[[Spirituali militum curae]]'' ([[21. duben]] [[1986]]) - o duchovní vojenské péči
* ''[[Pastor Bonus]]'' ([[28. červen]] [[1988]]) - o [[Římská kurie|římské kurii]]
* ''[[Pastor Bonus]]'' ([[28. červen]] [[1988]]) - o [[Římská kurie|římské kurii]]
* ''[[motu proprio Ecclesia Dei|Ecclesia Dei]]'' ([[2. červenec|2. července]] [[1988]]) - [[motu proprio]] vyjadřující se ke svěcením vykonaným [[Marcel Lefebvre|arcibiskupem Lefebvrem]], upravující podmínky ke sloužení tzv. [[tridentská mše|tridentské mše]] a zřizující komisi ''[[Papežská komise Ecclesia Dei|Ecclesia Dei]]'', která má pečovat o [[tradiční katolicismus|tradiční katolíky]].  
* ''[[motu proprio Ecclesia Dei|Ecclesia Dei]]'' ([[2. červenec|2. července]] [[1988]]) - [[motu proprio]] vyjadřující se ke svěcením vykonaným [[Marcel Lefebvre|arcibiskupem Lefebvrem]], upravující podmínky ke sloužení tzv. [[tridentská mše|tridentské mše]] a zřizující komisi ''[[Papežská komise Ecclesia Dei|Ecclesia Dei]]'', která má pečovat o [[tradiční katolicismus|tradiční katolíky]].  
 +
* ''[[Christifideles laici]]'' - apoštolská adhortace o povolání a poslání katolických laiků v Církvi a ve světě
* ''[[Ex Corde Ecclesiae]]'' ([[15. srpen]] [[1990]]) - o [[Katolické univerzity|katolických univerzitách]]
* ''[[Ex Corde Ecclesiae]]'' ([[15. srpen]] [[1990]]) - o [[Katolické univerzity|katolických univerzitách]]
* ''[[Konstituce Codex Canonum Ecclesiarum Orientalium|Codex Canonum Ecclesiarum Orientalium]]'' ([[18. říjen]] [[1990]]) - [[promulgace|promulguje]] [[Codex Canonum Ecclesiarum Orientalium|kodex východního církevního práva]]
* ''[[Konstituce Codex Canonum Ecclesiarum Orientalium|Codex Canonum Ecclesiarum Orientalium]]'' ([[18. říjen]] [[1990]]) - [[promulgace|promulguje]] [[Codex Canonum Ecclesiarum Orientalium|kodex východního církevního práva]]

Verze z 24. 10. 2012, 10:51

Jan Pavel II. (2004)

Blahoslavený Jan Pavel II. (vlastním jménem Karol Józef Wojtyła; 18. květen 1920, Wadowice, Polsko2. duben 2005, Vatikán) byl polský katolický duchovní, který byl od roku 1978 papežem a suverénem státu Vatikán. Byl druhým či třetím nejdéle panujícím papežem v historii,[1] prvním papežem slovanského původu a prvním neitalským papežem od roku 1523. Předtím byl pomocný biskup (1958-1963) a arcibiskup (19631978) krakovský, kardinálem jej v roce 1967 jmenoval Pavel VI.

Jako papež hodně podporoval mariánskou úctu a zdůrazňoval povolání ke svatosti. Během svého pontifikátu navštívil 129 zemí, více než kterýkoliv jeho předchůdce. Svatořečil a blahořečil více lidí než všichni jeho předchůdci dohromady. Mezi jím svatořečenými jsou i sv. Anežka Česká, sv. Zdislava z Lemberka a sv. Jan Sarkander, mezi blahořečenými bl. Marie Antonína Kratochvílová, bl. Marie Restituta Kafková, bl. Metoděj Dominik Trčka a bl. císař a král Karel Rakouský. Hrál významnou roli ve světové politice, je mu přisuzován podíl na zhroucení komunistických režimů ve střední a východní Evropě.

Jeho blahoslavení budí mezi katolíky veliké kontroverze, jednak protože bylo i na moderní poměry značně uspěchané, jednak protože pontifikát Jana Pavla II. lze jen těžko hodnotit jako úspěšný a papež sám se při něm dopustil řady kroků, které lze jen těžko sladit s představou řádného výkonu papežského úřadu. Především tradiční katolíci, kteří mu dávají velký díl viny na nepřehlédnutelném úpadku pozemské části Církve za jeho pontifikátu, v této souvislosti připomínají, že blahořečení nejsou neomylná.

V Polsku, kde je stále mimořádně populární, je běžně označován jako „Jan Pavel II. Veliký“ či „Jan Pavel Veliký“, nicméně ve zbytku světa se toto označení buď vůbec neužívá nebo se vyskytuje velice raritně.

Obsah

Život

Mládí

Karol Józef Wojtyła se narodil 18. května 1920 ve Wadowicích jako druhý syn a nejmladší ze tří dětí armádního důstojníka Karola Wojtyły (1879-1941) a jeho ženy Emilie, rozené Kaczorowské (1884-1929). Otec byl etnický Polák, matka měla litevské předky. 20. června 1920 jej ve wadowické bazilice Obětování Nejsvětější Panny Marie pokřtil vojenský kaplan Franciszek Żak, kmotry byli švagr a sestra jeho matky, Józef Kuczmierczyk a Maria Wiadrowska.

Ze svých starších sourozenců zažil pouze bratra Edmunda (1906-1932), sestra Olga (1914) zemřela krátce po narození. Rodina Wojtyłů žila skromně. Jediným stálým zdrojem obživy byla mzda otce, který pracoval jako úředník na Okresním doplňovacím velitelství a před vznikem Polska byl důstojníkem rakousko-uherské armády. Matka si příležitostně přivydělávala jako švadlena. Karolův bratr Edmund studoval po ukončení wadowického gymnázia medicínu v Krakově.

Karol, přezdívaný Lolek, miloval sport (především fotbal a lyžování) a výlety po okolý Wadowic. Jeho školní léta byla tvrdá: v 8 letech ztratil matku, která zemřela v důsledku infekce srdce a ledvin, a o čtyři roky později i staršího bratra, krerý podlehl spále, kterou se nakazil při výkonu svého povolání.

V roce 1930 byl přijat na Státní chlapecké gymnázium Marcina Wadowity ve Wadowicích. S učením neměl problémy a podle jeho katechetů se už tehdy vyznačoval silnou vírou. Na gymnáziu se začal zajímat o divadlo a vystupoval v představeních divadelního kroužku, který společně založili učitelé polštiny z chlapeckého a dívčího gymnázia. Gymnázium ukončil 14. května 1938 s nejlepšími známkami, což mu automaticky umožňovalo přijetí na většině vysokých škol.

Jeho vzdělání pokračovalo studiem polonistiky na Filozofické fakultě Jagellonské univerzity v Krakově, kam nastoupil v říjnu téhož roku. Tehdy se s otcem přestěhovali do Krakova. Válka ovšem jeho studium přerušila, navíc otec těžce onemocněl a 18. února 1941 zemřel. Karol poté pracoval v chemických závodech Solvay v Borku Fałęckim a angažoval se v podzemní organizací Unia, která byla svázána s katolickým prostředím a mimo jiné se snažila pomáhat Židům. Taktéž i s přáteli založil Teatr Rapsodyczny, v němž působil až do roku 1943, kdy se rozhodl pro kněžskou dráhu.

Kněz

Biskup

Papež

Kritika

Z hlediska nepřátel Církve a katolické víry (ateismus, feminismus, homosexualismus, antikatolicismus a liberální pseudokatolicismus) je Jan Pavel II. kritizován pro své setrvávání na pozicích katolické víry především v oblasti sexuální morálky a práva na život či (posmrtně) za praktikování přísných forem asketismu[2]. To je mu ale samozřejmě jedině ke cti.

Naopak z katolických pozic je kritizován za pronásledování tradičního katolicismu, podporu divokého ekumenismu a náboženského indiferentismu, rezignaci na udržování církevní disciplíny a efektivní obhajobu Pravdy uvnitř i vně Církve, „velkovýrobu svatých“ a podporu druhovatikánského pojetí náboženské svobody. Také je velice kritizován za neadekvátní přístup k sexuálním skandálům kněží, a to jak na obecné úrovni, tak i u některých konkrétních případů, z nichž nejvíce se upozorňuje na případ Marciala Maciela.

Dílo

Apoštolské konstituce a další dokumenty

Toto je pouze výběr všeobecně významných apoštolských konstitucí a dalších právních a správních dokumentů. Kompletní seznam všech konstitucí naleznete i s texty na na stránkách Vatikánu

Encykliky

Knihy

Zde je pouze výběr významných děl přeložených do češtiny.


Související články

Papežové 20. století

Odkazy

Související stránky

Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Ioannes_Paulus_II

Literatura

Poznámky a reference

  1. Otázkou je, zda započítáme sv. Petra, který byl patrně nejdéle sloužícím papežem, byť přesnou délku jeho pontifikátu neznáme.
  2. http://cirkev.wordpress.com/2010/02/20/o-askezi/
Osobní nástroje