Jan Drda

Z Katopedia

Jan Drda (4. duben 1915, Příbram – 28. listopad 1970, Dobříš) byl český komunistický novinář, spisovatel, politik a dramatik, jeden z organizátorů pronásledování nekomunistických a antikomunistických autorů za komunistického režimu v Československu.

Byl poslancem Národního shromáždění (1948-1960), šéfredaktorem Lidových novin (1948-1952), které přivedl ke krachu, a předsedou Svazu československých spisovatelů (1949-1956). Řídil vylučování komunistům nepohodlných autorů ze Svazu a navrhoval jejich uvěznění.

Jeho nejvýznamnějšími díly jsou knihy Městečko na dlani, Němá barikáda a České pohádky a (později zfilmovaná) divadelní hra Hrátky s čertem.

Obsah 1 Kariéra 2 Dílo 2.1 Próza 2.2 Dramatická tvorba 2.3 Filmové scénáře a náměty 3 Odkazy 3.1 Externí odkazy 3.2 Literatura 3.3 Poznámky a reference

Kariéra

Narodil se v Příbrami jako syn dělníka a nalezenkyně. V roce 1921 ztratil matku, která zemřela při porodu dalšího dítěte. Jeho otec se po rozpadu svého druhého manželství dal na pití a od dětí odešel. Jana a jeho sestru Marii, která později přijala jméno Benediktina a stala benediktinkou,^[1] pak vychovával dědeček. Měl se vyučit klempířem, ale jeho babička prosadila, aby studoval na klasickém gymnáziu v Příbrami, kde roku 1934 maturoval a začal studovat filologii na pražské Karlově univerzitě.

Od mládí psal povídky i hry pro ochotnické divadlo. Studium filologie nedokončil, zato už od roku 1932 přispíval do novin a časopisů. Svoji románovou prvotinu Městečko na dlani vydal v pouhých 25 letech. V letech 1937 až 1942 byl redaktorem Lidových novin, do kterých přispíval fejetony, črtami a reportážemi. Po osvobození přesídlil do Svobodných novin, později do deníku Práce. V roce 1948 se s pomocí KSČ vrátil, jako šéfredaktor, do Lidových novin, které přivedl ke krachu (1952). Velmi výrazně spolupracoval s filmem: řada jeho děl byla zfilmována a on sám napsal několik námětů a scénářů.

Roku 1945 vstoupil do Komunistické strany Československa, nicméně inklinoval k ní již před druhou světovou válkou a již tehdy tvrdil, že bude třeba pozavírat některé spisovatele, kteří se stavěli proti komunistickému vidění světa.^[2] Po Únoru 1948 zastával významné kulturní i politické funkce, mj. byl 1948 až 1960 poslancem Národního shromáždění a 1949 až 1956 předsedou Svazu československých spisovatelů.

Drda patřil k organizátorům komunistického teroru zaměřeného proti nekomunistické inteligenci, prosazoval vylučování nekomunistických autorů ze svazu spisovatelů a u řady z nich též exemplární potrestání v podobě dlouhých vězení. V tomto ohledu se jeho zájmu těšili zejména katoličtí a ke katolicismu inklinující autoři. Již v roce 1943 sestavil společně s dalšími soudruhy podorbný seznam, na němž figurovala jména jako Jan Čep, Jakub Deml, Jaroslav Durych, Bedřich Fučík, František Křelina Václav Renč, Jan Zahradníček a další.^[3]

Společně s Václavem Řezáčem byl v první polovině 50. let nejmocnějším mužem československé literární scény. Přední český literární kritik Václav Černý k tomu ve svých Pamětech poznamenává, že „dvojice Drda-Řezáč zůstane v paměti české literatury navždy spjata a vždy bude symbolizovat léta nejohavnějšího rozkladu našeho kulturního étosu“...^[4]

Ke konci života byl šéfredaktorem týdeníku Svět práce, který v roce 1968 sám založil. Postavil se proti Invazi vojsk Varšavské smlouvy roku 1968 a následné okupaci Československa, 25. srpna 1968 opublikoval v Rudém právu článek nazvaný „Nezkřivte jim ani vlas, nedejte jim ani kapku vody“. V roce 1969 byl pro svůj protiokupační postoj ze Světa práce vyhozen. Zemřel osamělý na zámku v Dobříši. Pohřben je na dobříšském hřbitově.

Dílo

Próza

• Městečko na dlani, 1940 – obraz městečka Rukapáň těsně před 1. sv. válkou; šťastné i smutné osudy města i jednotlivých obyvatel
• Živá voda, 1942 – román o životě umělecky založeného venkovského chlapce v poválečných letech
• Putování Petra Sedmilháře, 1943 – román, příběh nemanželského chlapce, nyní sirotka a tuláka, který hledá svého neznámého otce a vymýšlí si o něm fantastické příběhy
• Svět viděný zpomaloučka, 1943 – knižní vydání výboru z jeho tvorby pro Lidové noviny
• Listy z Norimberka, 1946 – kniha fejetonů, tématem Norimberský proces
• Němá barikáda, 1946 – soubor povídek, téma 2. sv. války
• Kuřák dýmky, 1948
• Dětství soudruha Stalina, 1953 – životopisná črta o Stalinově životě až do jeho 16 let
• Krásná Tortiza, 1952 – sbírka povídek
• Jednou v máji, 1958 – román pro mládež o obraně Trojského mostu ve dnech květnového povstání, hrdinství jeho obránců z lidu
• České pohádky, 1959 – 12 lidových pohádek s ilustracemi Josefa Lady
• Posvícení v Tramtárii, 1972 – 3 pohádky (Posvícení v Tramtárii, Sláva a pád Matesa Přespolňáka a O třech králích, jak panovali jeden za druhým, a o princeznách Pyšnilce, Fintilce a Brebentilce, jak na ně Modroočka pěkně vyzrála); poslední autorovo dílo, formou navazuje na Hrátky s čertem; většinou motiv neschopného starého krále a rozumnějšího nástupce
• České lidové hádanky v podání Jana Drdy: pro čtenáře od 6 let , 1984
• Nedaleko Rukapáně, 1989 – posmrtně vydaný výběr z autorových povídek
• Milostenky nemilostivé, 1995 – sbírka soudniček z let 1939–40

Dramatická tvorba

• Magdalenka, 1941 – jednoaktová komedie
• Jakož i my odpouštíme, 1941 – hra o třech jednáních
• Romance o Oldřichu a Boženě, 1953 – komedie s dobově poplatným tématem – milostný příběh kombajnéra Oldřicha a svazačky Boženy
• Hrátky s čertem, 1946 – jinotajná báchorka, komedie o 10 obrazech, zfilmována a zpracována jako opera i loutková hra, premiéra ve Stavovském divadle
• Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert, 1960 – komedie o 8 obrazech, polepšený čert pomůže odhalit ďábla převlečeného za faráře
• Jsou živí, zpívají, 1961 – opět téma Květnového povstání

Filmové scénáře a náměty

• Druhá směna, 1940 – námět
• Městečko na dlani, 1942 – námět. Viz České filmové nebe. Nezfilmováno v Příbrami, ale v Ronově nad Doubravou.
• Děvčica z Beskyd, 1944 – scénář
• Znamení kotvy, 1947 – námět a scénář
• Němá barikáda, 1949 – námět a scénář
• Hrátky s čertem, 1956 – námět a scénář
• Dařbuján a Pandrhola, 1959 – námět a scénář
• Vyšší princip, 1960 – námět a scénář
• Zlaté kapradí, 1963 – námět
• O princezně Jasněnce a létajícím ševci, 1987 – námět
• Nejkrásnější hádanka, 2008 – námět

Odkazy

Externí odkazy

• Seznam děl (Databáze NK ČR)
• Jan Drda (heslo na Kdo byl kdo v českých dějinách 20. století)
• Jan Drda na Spisovatele.cz
• Životopis Jana Drdy

Literatura

• Josef Fryš: Dvanáct osudů dvou staletí, 272 stran, Příbram 2006 Spolu s jedenácti dalšími osobnostmi poprvé zpracované životní osudy Jana Drdy, doplněno fotografiemi

Poznámky a reference

Informace o článku. Článek či jeho část byla převzata z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

1. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/porady/10087924982-znate-je-dobre/206562230460004-jan-drda/
2. ↑ http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/historie/unor-1948/unor-1948-komunista-drda-strida-ferdinanda-peroutku_46007.html
3. ↑ podle Zejdy; Radovan Zejda: Byl básníkem! Život a dílo Jana Zahradníčka, Sursum 2004, ISBN 80-7323-077-1 (str. 98-99)
4. ↑ http://www.libri.cz/databaze/kdo20/search.php?zp=4&name=DRDA+JAN