Jérôme Lejeune

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Profesor Jérôme Jean Louis Marie Lejeune (13. června[1] 1926, Montrouge, Francie3. dubna 1994, Paříž) je francouzský lékař a genetik, špičkový specialista na mentální poruchy u dětí a jeden z nejvýznamnějších vůdců protipotratového hnutí. Je považován za jednoho ze zakladatelů moderní genetiky člověka a lékařské genetiky.

V roce 1958 identifikoval příčinu Downova syndromu jako nadpočet jednoho z chromozómů a jako první lékař tak jasně prokázal souvislost mezi genetickou vadou a mentální retardací. V roce 1963 jako první popsal a diagnostikoval syndrom kočičího mňoukání (též Lejeunův syndrom či Cri du chat).

V roce 1969 se stal prvním a dosud jediným francouzským nositelem William Allen Memorial Award, nejprestižnější ceny udělované za výzkum v oblasti genetiky člověka. Byl členem Papežské akademie věd (od 1974) a prvním prezidentem Papežské akademie pro život (krátce 1994). V roce 2007 otevřela katolická církev proces jeho svatořečení.

Obsah

Život

Jérôme Lejeune se po vystudování medicíny soustředil na specifickou oblast pediatrie, problematiku mentálně postižených dětí. Vynaložil značné úsilí, aby zjistil, odkud se berou, a v roce 1958 identifikoval jako příčinu Downova syndromu nadpočet jednoho z chromozómů (později byl identifikován jako chromozóm č. 21) a jako první lékař tak jasně prokázal souvislost mezi genetickou vadou a mentální retardací. Práce o tomto objevu vyšla v roce 1959.[2] Týž rok se oženil s Birthe Brigsted, s níž měl později dva syny a tři dcery.[3]

V roce 1963 jako první popsal a diagnostikoval syndrom kočičího mňoukání (též Lejeunův syndrom či Cri du chat). Vyvinul metody, které umožňují podobné choroby poměrně snadno diagnostikovat už před narozením. Pro své objevy je považován za jednoho ze zakladatelů moderní genetiky člověka a lékařské genetiky.[4][5]

V roce 1964 se stal prvním profesorem základů genetiky na lékařské fakultě Sorbony, v roce 1969 se stal prvním a dosud jediným francouzským nositelem William Allen Memorial Award, nejprestižnější ceny udělované za výzkum v oblasti genetiky člověka. V roce 1974 jej papež Pavel VI. jmenoval členem Papežské akademie věd a v roce 1981 byl zvolen za člena Akademie etických a politických věd, v roce 1983 do Národní lékařské akademie. Úzce se přátelil a spolupracoval s papežem Janem Pavlem II., který jej v roce 1994 jmenoval prvním prezidentem Papežské akademie pro život. Krátce poté Lejeune podlehl rakovině.

Lejeune jako vůdce hnutí pro-life

Život má velmi dlouhou historii, ale každý z nás má velmi přesný počátek, a to je moment početí.[6]

Lejeune byl odpůrce potratů a byl pobouřen eugenickou praxí, která se ve vztahu ke geneticky podmíněným mentálním retardacím rozšířila, když jiní lékaři použili jeho objevy, aby diagnostikovali postižené plody a doporučovali u nich interrupci. Velice ostře to odsuzoval a brzy se stal vůdčí osobností protipotratového hnutí, formuloval jeho stanoviska a zastupoval ho jako jeho vědecký expert před soudy a parlamentními komisemi. Jeho angažovanost značně narušila jeho vztahy s některými kolegy a učinila z něj terč výpadů potratářů.[7][8]

Posmrtné pocty

V roce 2008 obdržel posmrtně Cenu Matky Terezy.[9]

Římskokatolická církev roku 2007 otevřela jeho kanonizační proces,[10] jeho diecézní část byla uzavřena 11. dubna 2012.[11]

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. http://amislejeune.org/jlejeune.aspx
  2. http://jeromelejeune.org/the-scientist/discovering-trisomy-21.html
  3. http://www.highbeam.com/doc/1P2-4626238.html
  4. Nekrolog v The Independent z 12. dubna 1994;„Pivotal figure in medical genetics“ a „His seminal paper, published in 1959, together with his French colleagues Marthe Gauthier and Raymond Turpin, was the first clear documentation of a chromosome abnormality in humans. This publication marked the introduction of clinical cytogenetics as an independent discipline, providing for the first time a definitive differential diagnosis, and rapidly becoming a most important clinical diagnostic tool in medical genetics.“; dostupné: http://www.independent.co.uk/news/people/obituary-professor-jerome-lejeune-1369490.html
  5. Je běžně označován za „otce moderní genetiky“; mimo jiné např. v T. D. Singh: Vedantic Perspectives on Bioethical Questions; prepared for “Continuity + Change: Perspectives on Science and Religion, June 3 – 7, 2006, in Philadelphia, PA, USA, a program of the Metanexus Institute; dostupné: http://www.metanexus.net/conferences/pdf/conference2006/Singh.pdf
  6. Ludmila Dědková: Profesor Jérôme Lejeune, život pro zavržené, Getsemany 149 (duben 2004)
  7. http://news.google.com/newspapers?nid=861&dat=19970823&id=hH8KAAAAIBAJ&sjid=XUsDAAAAIBAJ&pg=3501,4244147
  8. http://www.lifesitenews.com/news/if-i-dont-protect-them-i-am-nothing-the-man-who-discovered-down-syndrome
  9. http://www.proglas.cz/detail-clanku/evropska-cena-pro-zivot.html
  10. http://www.proglas.cz/detail-clanku/evropska-cena-pro-zivot.html
  11. http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=16232
Osobní nástroje