Hnutí pro-life

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání
Pro-life pochod Odvahu k životu

Hnutí pro-life či hnutí pro život je souhrnné označení pro stoupence a iniciativy na „ochranu lidského života a jeho důstojnosti od početí po přirozenou smrt“. Pro-life postoje jsou nedílnou součástí katolické víry a křesťanství vůbec. Katolík musí být „pro-life“.[1] Patronkou hnutí pro-life je sv. Gianna Beretta Molla.

Jelikož nejstarším a hlavním jednotícím tématem hnutí, které se začalo konstituovat na počátku druhé poloviny 20. století, je boj proti potratům, používal se dříve pojem protipotratové hnutí, na přelomu 20. a 21. století se však objevila nová témata, která v době jeho vzniku nebyla ještě aktuální, především pak euthanasie a výzkum a používání embryonálních kmenových buněk, takže se dnes upřednostňují pojmenování odpovídající novému, širšímu záběru.

Mimo tato generalizující témata existují i další, která organizace pro-life prosazují, byť už často ne tak důrazně a všeobecně, především pak jde o ochranu tradiční rodiny a nesouhlas se sňatky homosexuálů, odpor proti antikoncepci, prosazování přirozeného plánování rodičovství a odmítání trestu smrti a válek.

Činnost hnutí je velmi pestrá, zahrnuje protestní a nátlakové akce a politický lobbying, vzdělávací a osvětové akce i rozsáhlé sociální programy na poskytování, podporu a propagaci pomoci matkám v nouzi, adopčních programů či paliativní péče.

Hnutí pro-life nachází silnou podporu především mezi praktikujícími věřícími a pravicovými a konzervativními voliči. Největšími světovými pro-life organizacemi jsou International Right to Life Federation a Human Life International, největší českou pak Hnutí Pro život ČR.

Obsah

Symbolika, kalendář a vzory hnutí

Hnutí pro-life používá vícero symbolů, nejběžnější a nejrozšířenější z nich jsou chodidla nenarozeného dítěte[2], nebo (méně často) ruce nenarozeného dítěte.

Svatí hnutí pro-life

Ještě než zmíníme kohokoliv jiného, musíme připomenout Pannu Marii. Ne nadarmo se den nenarozených dětí pojí se svátkem Zvěstování Panně Marii.

Patronkou hnutí pro-life je sv. Gianna Beretta Molla (1922-1962). Hnutí však má mezi světci a blahoslavenými mnoho dalších vzorů a (neoficiálních) patronů, z nichž nejznámější jsou: sv. Rajmund Nonnatus (1204-1240), sv. Gerardo Maiella (1726-1755), sv. Pio z Pietrelciny (1887-1968) a sv. Jan Pavel II. (1920-2005), bl. Hildegard Burjan (1883-1933), bl. Clemens August von Galen (1878-1948) a bl. Tereza z Kalkaty (1910-1997).

V budoucnu by tuto řadu mohli doplnit Anička Zelíková a profesor Jérôme Lejeune (1926-1994).

Nejvýznamnější svátky

Motivace

Členové a stoupenci hnutí pro-life mohou být motivováni mnoha různými způsoby: osobní zkušeností, náboženstvím, filosofií, vědeckou argumentací o počátku života, kulturou, politickou orientací či prostě přesvědčením, že interrupce škodí společnosti a ženám.

Křesťanství

Křesťanství má od svého počátku k potratům striktně odmítavý postoj. Bible se sice k tématu potratu přímo nevyjadřuje, nicméně je zde přikázání nezabiješ (resp. nebudeš vraždit), které tuto otázku plně řeší. Ostré odsouzení potratů obsahují už raně křesťanské spisy z 1. století, především Didaché, dokument církevně-právního charakteru z 1. století, který zakazuje křesťanům jednak zabíjet nenarozené děti,[4] jednak stýkat se s těmi, co potraty provádějí[5]. Zákaz potratů obsahuje rovněž List Barnabášův.[6]

Jako těžký zločin či vraždu odsuzuje potrat celá řada kazatelů a církevních otců, nejznámější jsou v tomto ohledu pasáže z učení Tertulliana,[7] sv. Basila Velikého[8][9] a sv. Řehoře z Nyssy, který sice nepovažoval ranou fázi zárodku za plnohodnotného člověka, neboť podle něj do něj duše vstupovala později, nicméně potrat i tak považoval za smrtelný hřích. Sv. Augustin v různých pracech postuloval různá stanoviska ohledně toho, odkdy je duše v těle a nakonec prohlásil, že rozřešit tuto otázku je nad síly jeho rozumu. Ať už ale kladl příchod duše kamkoliv, potrat v jakémkoliv stadiu vývoje zárodku rovněž považoval za smrtelný hřích.[10]

Odmítavý postoj křesťanství k potratům přetrval v jeho hlavních proudech od jeho počátku až do dnešních dnů, byť v různých obdobích, v závislosti na oblibě Aristotelově teorie oduševnění plodu a vývoji poznání procesu lidského rozmnožování a vývoje jedince, se měnilo nazírání na závažnost uměle vyvolaného potratu v časných stadiích těhotenství a v souladu s tím byly modifikovány i církevní tresty za tento druh potratu udělované. Jako vážný hřích však byly potraty vnímány vždy.[11] Vývoj lidského poznání v oblasti genetiky a embryologie vedl v 19. a 20. století k zaujetí či potvrzení přísnějších postojů v této věci. Potraty dnes ostře odmítají katolická církev, pravoslavné církve i drtivá většina evangelikálních větví protestantismu, jakož i konzervativních a fundamentalistických protestantských odnoží. V liberální větvi protestantismu existují nejen významná společenství, která se k potratům staví shovívavě, ale dokonce i taková, která právo na potrat vyloženě podporují, jako je americká episkopální církev. Otázkou ovšem zůstává, zda je vůbec možné ještě považovat tyto spolky za křesťanské.

Podobné názorové rozdělení panuje ve věci euthanasie. Katolická církev, pravoslavné církve i drtivá většina evangelikálních, konzervativních a fundamentalistických odnoží protestantismu euthanasii odmítá. Katechismus katolické církve klasifikuje euthanasii jako mravně nepřijatelnou, ať už jsou důvody a prostředky jakékoliv. Na druhé straně však přiznává pacientovi právo v beznadějných případech odmítnout „léčbu za každou cenu“, což se vejde do některých širších definic tzv. pasivní euthanasie (které však nejsou obecně přijímány). Lékaři dává právo používat za určitých hraničních okolností prostředky k mírnění bolesti, i když tím bude riskovat krácení dnů pacienta, „pakliže to odpovídá lidské důstojnosti, není-li smrt chtěna ani jako cíl, ani jako prostředek, nýbrž jen předvídána a připouštěna jako nevyhnutelná“.[12] U liberálního protestantismu se vyskytují i stanoviska euthanasii za určitých okolností akceptující.

Aktivity hnutí

Činnost hnutí je velmi pestrá, zahrnuje protestní a nátlakové akce a politický lobbying, vzdělávací a osvětové akce i rozsáhlé sociální programy na poskytování, podporu a propagaci pomoci matkám v nouzi, adopčních programů či paliativní péče.

Přesvědčovací akce

  • Ultrazvuk zdarma - žena, která se rozhodla či rozhoduje pro interrupci, je pozvána do poradny/cetra pro ženy v tísni, kde je jí zdarma poskytnuto vyšetření ultrazvukem a následně fotografie počatého potomka. Často je kombinováno i s nabídkou další pomoci, kterou centra poskytují. V USA je značně rozšířeno, nabídka ovšem závisí na finančních možnostech provozovatele daného centra/místního pro-life hnutí.
  • Pouliční poradenství - aktivisté se snaží oslovovat návštěvníky interrupčních klinik (či obecně kolemjdoucí) a přemlouvají je, aby své rozhodnutí změnili, případně obecněji zavádějí řeč na problematiku morálnosti interrupce a rozdávají literaturu, kontakty na centra pro ženy v tísni či jiné propagační materiály. Rozšířeno v řadě zemí.

Protestní a nátlakové akce

  • Pochod pro život - protestní akce v podobě manifestačního či modlitebního průvodu nebo pouti. Všeobecně rozšířený způsob manifestace, používaný i v České republice.
  • Provokace - poměrně novým přístupem pro-life aktivistů je sbírání důkazů o porušování zákonů interrupčními klinikami za pomoci provokací. Průkopníkem této metody jsou americká studentka Lila Rose a jí založená pro-life organizace Live Action. Ta vysílá velmi mladě vypadající dívky do interrupčních klinik, kde dotyčné předstírají, že jsou nezletilé a těhotné, a za pomoci skryté kamery sbírají důkazy o tom, že interrupční kliniky kryjí sexuální zneužívání nezletilých, provádějí ilegální interrupce a opomínají informovat rodiče nezletilých žadatelek. Získané záznamy pak skupina zveřejňuje na internetu a poskytuje zákonodárcům a zodpovědným úřadům. Kliniky Planned Parenthood již díky jejím akcím přišly o statisíce dolarů dotací a některé čelí vyšetřování.[13]
  • Živý řetěz - demonstrující vytvoří řadu podél cesty či chodníku a mlčky stojí, případně drží pro-life slogany. Součástí tohoto typu demonstrace není blokování cest ani pokřikování hesel. V Americe velmi rozšířený a oblíbený způsob demonstrace.

Modlitební akce

  • Kruciáta - soustředěné modlitební úsilí na úmysl odpovídající cíli pro-life. Může mít mnoho podob a forem, podmínky jsou stanoveny při vyhlášení konkrétní akce. Běžná je po celém světě, organizována je i v České republice.[14]
  • Modlitby před nemocnicemi či interrupčními klinikami - někdy spojené s rozdáváním materiálů a případně i hovorem s pacientkami. Rovněž celosvětově rozšířené. V České republice je pomáhá organizovat Hnutí Pro život ČR.[15]

Praktická pomoc

  • Azylové služby pro těhotné ženy - další část agendy hnutí pro-life. V ČR poskytují azylové ubytování těhotným ženám Dlaň životu a Na počátku.
  • Poradny/centra pro ženy v tísni - provozování center/poraden specializujících se na pomoc těhotným ženám, ženám které mají potíže počít dítě, ale i ženám trpícím následky interrupce, je běžnou agendou pro-life organizací po celém světě. Rozsah služeb, které poskytují, je ovšem závislý na ekonomické síle organizací, které je provozují. V České republice je příkladem takového zařízení Aqua vitae - poradna pro ženy v tísni provozovaná Hnutím Pro život ČR[16], či Cesta těhotenstvím Dlaně životu.
  • Hodnocení politiků - v rámci hnutí pro-life existují organizace poskytující veřejnosti hodnocení politiků a další poradentví sloužící především pro-life voličům. V ČR poskytuje doporučení voličům především Hnutí Pro život ČR, které v roce 2010 přišlo i s podrobným hodnocením politiků, které však obsahovalo některé neobvyklé a kontroverzní prvky.[17][18] Krátce před senátními volbami v roce 2010 pak bylo vyřazeno z provozu a ani HPŽ ČR samo nemá představu, kdy je obnoví.[19]

Protipotratový terorismus

Tzv. protipotratový terorismus, zahrnující pestrou škálu násilných akcí proti poskytovatelům potratů, včetně fyzické likvidace, je potratáři často dáván do souvislosti s hnutím pro-life, což je ovšem mimořádně sporné.

Drtivá většina pro-life organizací, včetně všech největších, použití násilí odmítá a okrajové skupinky, které se ho dopouštějí, za součást hnutí vůbec nepovažuje, zpravidla s tím, že násilí je neslučitelné se základní myšlenkou hnutí pro-life - ochranou lidského života od narození až po přirozenou smrt a že jednotlivci a soukromé organnizace si nemají právo hrát na soudce. Nečetní odpůrci tohoto postoje zpravidla argumentují, že zde nejde o soud, ale o životy nenarozených dětí, při jejichž obraně je možno použít násilí stejně, jako při obraně života kohokoliv jiného.

Potratáři naopak považují protipotratový terorismus za činnost radikálního křídla hnutí pro-life a celé hnutí obviňují z toho, že ho, minimálně svojí rétorikou a metodami, vyvolává a podporuje.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. http://www.lifesitenews.com/ldn/2010/sep/10091610.html
  2. O tomto symbolu pojednává i Eva Iszworová ve svém článku: Jak vznikl symbol hnutí pro-life?
  3. Hnutí pro-life si při něm připomíná nejen nemocné trpící tímto syndromem, ale i eugenickou genocidu, zaměřenou na plody, u nichž je diagnostikován.
  4. Didaché II/2, dostupné: http://www.fatym.com/taf/knihy/patrol/p_didach.htm
  5. Didaché V/1, dostupné: http://www.fatym.com/taf/knihy/patrol/p_didach.htm
  6. List Barnabášův XIX./5, dostupné: http://www.fatym.com/taf/knihy/patrol/p_barnab.htm
  7. My máme zakázáno zabít i plod počatý v lůně matky a dokud ještě proudí v člověku krev, není dovoleno plod zničit. Zabránit zrození je urychlená vražda a nezáleží na tom, zda vyrve duši či zničí právě rodícího se člověka. I ten, který teprve bude, je člověkem.; Tertullianus: Apologetium, kapitola IX., dostupné: http://www.fatym.com/taf/knihy/patrol/p_tertul.htm
  8. Žena, která úmyslně zničí své nenarozené dítě, je vinna vraždou. Není podstatné, jak je bytí zformované, nebo nezformované. V tomto případě nejde jen o ochranu narození, ale i o to, že žena útočí sama na sebe. V mnoha případech ženy, které vykonají takový skutek, umírají. Jesliže bereme zničení zárodku jako úmyslný skutek, tak je to v každém případě další zločin, druhá vražda. Potrestání těchto žen by však nemělo být doživotní, ale na deset roků. A jejich uzdravení ať nezávisí na tom, jak plyne čas, ale na míře jejich pokání.; Basileios Veliký: Epistulae CLXXXVIII, 2
  9. A věru i ženy podávající nápoje pro vyvolání potratu jsou vražedkyně, jakož i ty, které přijmou jed, který usmrcuje plod.; Basileios Veliký: Epistulae CLXXXVIII, 8
  10. http://www.linacre.org/embryo.html
  11. http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10094
  12. Odmítnutí léčby "za každou cenu" není eutanázie - citace s Katechismu katolické církve plus společné prohlášení českých náboženských představitelů ve věci euthanasie a doprovázení umírajících; dostupné: http://tisk.cirkev.cz/z-domova/odmitnuti-lecby-za-kazdou-cenu-neni-eutanazie.html
  13. Pavel Černý: Je mi třináct a povolili mi potrat; Lidové noviny 12. 5. 2009, str. 9; dostupné: http://www.lidovky.cz/je-mi-trinact-a-povolili-mi-potrat-drc-/ln_zahranici.asp?c=A090512_082228_ln_zahranici_mtr
  14. viz stránky kruciáty organizované českými církevními institucemi a pro-life organizacemi; dostupné: http://kruciata.cz/
  15. http://www.prolife.cz/?a=22&id=33
  16. http://linkapomoci.cz/
  17. http://aktualityhvezd.wordpress.com/2010/05/19/hpz-cr-ma-prehled-hodnoceni-politiku/
  18. http://aktualityhvezd.wordpress.com/2010/05/21/odpoved-hpz-cr-potvrzuje-me-pochybnosti/
  19. http://aktualityhvezd.wordpress.com/2011/10/09/hodnoceni-politiku-hpz-cr-bylo-znovuzpristupneno-omylem/
Osobní nástroje