Elizabeth Anscombe
Z Katopedia
Profesorka Gertrude Elizabeth Margaret Anscombe (18. března 1919 Limerick - 5. ledna 2001 Cambridge) je britská katolická filosofka, přední analytická filosofka 2. poloviny 20. století[1] a významná postava hnutí pro-life a katolické morální filosofie. V letech 1970-1986 byla profesorkou filosofie na University of Cambridge. Se svým manželem, filosofem Peterem Geachem (* 1916), měla sedm dětí: tři syny a čtyři dcery.
Obsah |
Život a kariéra
Narodila se v nevěřící rodině, v patnácti letech nalezla katolickou vírou, ale pro zuřivý odpor rodičů mohla být pokřtěna až po dovršení osmnácti let.[2]
Absolvovala klasická studia a filosofii na St. Hugh's College v Oxfordu (1937-1941). V roce 1941 se provdala za čerstvého konvertitu a filosofa Petera Geache, s nímž se seznámila za studií. Pokračovala ve studiu filosofie na Newnham College (Cambridge).[3]
Byla žačkou Ludwiga Wittgensteina a později uznávanou znalkyní a překladatelkou jeho díla do agličtiny. Svého učitele, odpadlého katolíka, přivedla nakonec k tomu, že si na smrtelné posteli nechal zavolat kněze a obdržel poslední pomazání.[4] Wittgenstein ji ve své závěti určil za správkyni literární pozůstalosti. Vysoce ceněn je zejména její překlad díla Filosofická zkoumání.
Její vlastní dílo se soustředilo na filosofii mysli, jednání, logiky a jazyka a etiku. Ve svém článku Modern Moral Philosophy, publikovaném v roce 1958 v žurnálu Philosophy , zavedla do řeči analytické a morální filosofie pojem consequentialism (konsekvencionalismus). Za její nejvlivnější dílo je považována monografie Intention (Intence).
V 60. a 70. letech 20. století se stala významnou osobností britského protipotratového hnutí a obhájkyní katolického morálního učení. Spolu se svými dvěma dcerami se účastnila protestních akcí před potratovými klinikami, za což byly zatčeny a stíhány.[5]
Její esej Contraception and Chastity (Antikoncepce a čistota) z roku 1972 náleží mezi klasické texty obhajující učení encykliky Humanae vitae a zároveň představuje jeden z nečetných případů důsledně filosoficky argumentované sexuální etiky.[6]
Je po ní pojmenován ústav Anscombe Bioethics Centre.[7]
Anscombe a C. S. Lewis
V roce 1948 se střetla v diskusi s předním anglikánským apologetou C. S. Lewisem nad třetí kapitolou jeho knihy Miracles (Zázraky). Podle některých Lewisových přátel[8] byl Lewis její kritikou a svou neschopností obhájit své názory v diskusi s ní tak zdrcen, že se čistě apologetické tvorby vzdal a věnoval se pro další časy spíše dětské literatuře. Jiní autoři to ovšem zpochybňují.[9]
Anscombe sama vnímala celou diskusi pouze jako příležitost k probrání a vytříbení slabší části Lewisova díla a neměla pocit, že jeho porážka byla nějak výrazně ponižující. Jeho apologetických prací si velice vážila a vysoce ocenila fakt, že čestně přiznal porážku a pro další vydání Zázraků tuto problematickou kapitolu přepracoval.
Výběrová bibliografie (v angličtině)
- Intention (1957), ISBN 978-0-674-00399-6
- An Introduction to Wittgenstein's Tractatus (1959), ISBN 978-1-890318-54-3
- Three Philosophers (1961)
- Causality and Determination (1971), ISBN 0-521-08304-4
- Times, Beginnings and Causes (1975), ISBN 0-19-725712-7
- The Collected Philosophical Papers of G. E. M. Anscombe (3 vols., 1981):
- From Parmenides to Wittgenstein, ISBN 0-631-12922-7
- Metaphysics and the Philosophy of Mind, ISBN 0-631-12932-4
- Ethics, Religion and Politics, ISBN 0-631-12942-1
- Human Life, Action and Ethics: Essays (2005), ISBN 1-84540-013-5
Odkazy
Externí odkazy
O Elizabeth Anscombe
- P. Tomasz Jaklewicz: Ta katolická podivínka z Oxfordu (časopis Immaculata 25.9 2012)
- Karel D. Skočovský: Vzpomínka na Elizabeth Anscombe (Duše a hvězdy, 5. leden 2011)
- Gertrude Elizabeth Margaret Anscombe - Článek ve Stanford Encyclopedia of Philosophy (anglicky)
- Úplná bibliografie děl G. E. M. Anscombe (anglicky)
Texty
- Elizabeth Anscombe: Contraception and Chastity (anglicky)
- Elizabeth Anscombe: Modern Moral Philosophy (anglicky) Dnes už klasický článek z filosofické etiky.
Reference
- ↑ viz http://www.tf.jcu.cz/~heiderd/ontologie.doc (str. 30)
- ↑ http://immaculata.minorite.cz/?m=10&idc=t-304
- ↑ Geach, M., Gormally, L.: Faith in a Hard Ground. Essays on Religion, Philosophy and Ethics. Charlottesville, Imprint Academic, 2008.
- ↑ http://immaculata.minorite.cz/?m=10&idc=t-304
- ↑ http://unbornwordoftheday.com/2008/04/05/heres-a-20th-century-pro-life-gem-you-may-not-have-heard-about/
- ↑ http://www.nationalreview.com/weekend/philosophy/philosophy-george020301.shtml
- ↑ http://www.bioethics.org.uk/
- ↑ Především George Sayer a Derik Brewer.
- ↑ Např. Victor Reppert.
