Cisterciácké opatství Vyšší Brod

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Cisterciácké opatství Naší Paní ve Vyšším Brodě je cisterciácké opatství. Jeho hlavním sídlem je vyšebrodský klášter, který se nachází při západním okraji jihočeského města Vyšší Brod. Patří mu ale celá řada staveb v okolí, včetně většího počtu jihočeských kostelů, v nichž působí kněží českobudějovické diecéze, a malé vodní elektrárny.

V současné době je vyšebrodský klášter jediným fungujícím mužským cisterciáckým klášterem v České republice a jediným místem v českobudějovické diecézi, kde mohou věřící každodenně navštěvovat tridentskou mši a také se zúčastnit chórových modliteb, které se opět modlí dle starobylého cisterciáckého žaltáře, který je z části zpíván v gregoriánském chorálu. Poskytuje též prostor a podporu mnoha katolickým a kulturním akcím a spolupracuje s řadou tradičně katolických společenství, jako jsou Kněžské bratrstvo sv. Petra, Institut Dobrého Pastýře a opatství Mariawald. V čele kláštera stojí od roku 2007 převor-administrátor P. Justin Berka O. Cist.

Klášter založil v roce 1259 Vok I. z Rožmberka, mateřským klášterem mu byl klášter Wilhering.[1] Od počátku se v něm nacházela hrobka rodu Rožmberků. Jelikož nešlo o královskou fundaci, šlo zpočátku o klášter lokálního významu, na důležitosti získal až v 18. století. Duchovní život kláštera byl ve 20. století dvakrát přerušen násilným zabráním a „zrušením“ kláštera ze strany zločinných režimů: nejprve nacistickým a posléze komunistickým. Zejména dlouhý komunistický zábor byl doprovázen rozsáhlou devastací staveb a rozkradením mobiliáře.

Po roce 1989 je klášter postupně opravován a obnovuje se klášterní život ve své tradiční formě.


Obsah

Historie

Založen byl 1. června 1259 Vokem I. z Rožmberka, zákládací listina zároveň zahrnuje souhlas jeho ženy a jmenuje jako spoluzakladatele Vítka z Krumlova a Budivoje z Krumlova.[2] Zakládacímu aktu byl přítomen i pražský biskup Jan III. z Dražic, který fundaci povolil a potvrdil a vysvětil na místě provizorní kostel. Mniši z mateřského kláštera Wilheringu se nejspíše samotné fundace neúčastnili a dorazili až později v průběhu roku.

Počáteční majetkové zajištění kláštera nebylo nijak zvlášť veliké a mělo značně neideální rozmístění. Jelikož totiž klášter vznikal v divoké krajině, která dosud nebyla kolonizována (a kolonizace ani nepatřila mezi jeho hlavní úkoly),[3] nebyly k dispozici žádné výnosné statky v nejbližším okolí, vyjma samotné tržní osady Vyšší Brod, která ležela na obchodní stezce, a dřeva v lesích. Donátoři mu proto věnovali některé statky především ve vzdálenějších oblastech Jižních Čech a Rakouska, vyskytly se ale i takové, co ležely až ve Slezsku.[4] Jelikož nešlo o královskou fundaci, klášter byl v prvních staletích své existence předurčen ke spíše lokálnímu významu. Na vážnosti a věhlasu získal v 18. století za opata Mikla.

Zlatý věk

Období 2. poloviny 19. století představuje „Zlatý věk“ v historii kláštera. Stál na čele snah o (netrapistickou) reformu cistercicákého řádu a zažíval nebývalý rozkvět hospodářský i v počtu řeholních povolání. Jeho opat Leopold Wackarž stál nejprve coby generální vikář rakousko-uherské cisterciácké kongregace (1875-1891) v čele všech cisterciáků v Rakousko-Uhersku, a nakonec i v čele celého cisterciáckého řádu coby generální opat (1891-1900).

Souboj s totalitami

Nástup nacismu znamenal pro klášter obrovskou hrozbu. Nejenže nacismus sám byl silně protikřesťanský, ale klášter sám vystupoval otevřeně proti nacismu. Po obsazení pohraničí Němci se stal klášter rychle terčem persekucí. Opat Tecellin Jaksch, který odmítl Hitlera při jeho návštěvě Sudet do kláštera vpustit, skončil nakonec na základě smyšlených obvinění ve vězení a do Vyššího Bordu se mohl vrátit až po konci druhé světové války. Otec Engelbert Blöchl skončil také ve vězení a následně v koncentračním táboře v Dachau, kde zemřel. Sílící persekuce vrcholily v roce 1941, kdy byl klášter prohlášen za zrušený a mniši rozehnáni. Nacisté využívali budovy kláštera jako sklad nakradených uměleckých děl a lazaret.[5]

Opat Jaksch započal s obnovením kláštera již v květnu 1945, čelil však svévolím a persekucím ze strany místních úřadů, část mnichů byla na základě své národnosti navzdory svým protinacistickým postojům vyhnána a komunisty ovládané úřady bezdůvodně zabíraly některý majetek s odkazem na tzv. Benešovy dekrety. Po únoru 1948 persekuce stále sílily a opat Jaksch nakonec musel v létě 1948 uprchnout ze země. V květnu 1950 byl klášter komunisty prohlášen za zrušený a mniši byli internováni (viz Akce K).

Po roce 1989

Obláčka bratra Bernarda (2012).

Po roce 1989 dochází k postupné obnově a opravě kláštera a klášterního života: formálně byla jeho činnost obnovena k 1. dubnu 1990, ovšem první mniši se do Vyššího Brodu vrátili až v listopadu a navíc v prvních dnech museli díky obstrukcím ze strany státu bydlet mimo sám klášter.[6] Vrácena byla navíc jen část kláštera,[7] zbytek budov v areálu řád získal až v letech 2014-2016.

V roce 2011 se komunita vyšebrodských mnichů rozhodla vrátit k tradiční liturgii. Vyšebrodský klášter je tak jediným místem v českobudějovické diecézi, kde je možno denně navštěvovat tridentskou mši.

Monumentální klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl po rozsáhlé rekonstrukci interiérů znovuotevřen 15. prosince 2012 pontifikální mší svatou, kterou celebroval Dom Josef Vollberg, opat mariawaldského opatství cisterciáků přísné observance.[8][9]

V říjnu 2016 navštívil klášter a v klášterním kostele odsloužil pontifikální Mši sv. kardinál Burke, patron Maltézského řádu.[10][11][12]

Význam kláštera

Tridentská mše

Klášter od roku 2011 umožňuje věřícím navštěvovat denně tridentskou mši, což nemá v českobudějovické diecézi obdobu. Veřejnosti přístupné mše se konají pravidleně, ve všední dny v 6:45 a o nedělích a velkých svátcích v 10:00. Na nedělní mše a o svátcích se na tyto bohoslužby sjíždějí věřící nejen z Jižních Čech, ale i z dalších částí České republiky a přilehlých oblastí Rakouska. V létě, kdy se k pravidelným návštěvníkům přidružují i příležitostní návštěvníci z řad turistů, dosahují počty věřících na nedělních mších běžně 150-200 lidí a výjimečně může dojít i k tomu, že je klášterní kostel zcela zaplněn.

Kostely

Kromě kostela a kaplí přímo v klášterním areálu klášteru náleží také větší počet jihočeských kostelů, v nichž dnes působí kněží českobudějovické diecéze. Jde kupříkladu o kostel sv. Michaela v Horním Dvořišti[13] či kostelík sv. Josefa ve Vyšším Brodě u řeky Vltavy.

Poutě

Vyšebrodský klášter byl odedávna cílem poutníků - přiváděly je do něj mariánské svátky (hl. klášterní kostel je zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie a v klášteře je umístěn obraz Madony Vyšebrodské), svátek sv. Anny (je spolupatronkou kláštera a hřbitovní kaple sv. Anny byla v minulosti velmi populárním poutním místem, které biskupové obdařili mnoha odpustky), svátek sv. Bernarda a svátek Povýšení Svatého Kříže (k čemuž přispívá i Závišův kříž). I dnes lze říci, že v dané svátky je počet věřících na mších výrazně větší.

Zázemí

Klášter poskytuje zázemí rozličným kulturním akcím a katolickým projektům spjatým kupř. s liturgickou a duchovní hudbou či životem české tradičně katolické komunity.

Např. od 26. dubna do 3. listopadu 2013 byla v klášteře prezentována část Zemské výstavy 2013, pořádané Jihočeským krajem a Horním Rakouskem. Vyšebrodská část nese jméno „Svět klášterů a šlechty v kontextu dějinných zlomů“ a v jejím rámci klášter vystavil i tzv. Závišův kříž.[14][15] Klášter se pro velký úspěch rozhodl v omezené míře výstavu zachovat i v roce 2014.

V září 2013 se v klášteře odehrál Vyšebrodský pro-life víkend.

Klášter jako památka

Klášter představuje jednu z nejvýznamnějších a turisticky nejatraktivnějších kulturních památek Čech.

Nejvýznamnější stavební památku představuje klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, ovšem velmi cené jsou i některé přilehlé prostory kláštera a hřbitovní kaple sv. Anny.

Vysokou hodnotu mají i klášterní sbírky, zahrnující velice cenné sbírky knih (včetně unikátní sbírky Biblí), obrazů, liturgických předmětů (včetně tzv. Závišova kříže, který je během sezóny vystaven v Rožmberské oratoři) a astronomických pomůcek (např. armilární sféra[16]).

Slavní mniši

Zajímavosti

Český astronom Miloš Tichý z hvězdárny na Kleti na počest kláštera a města Vyšší Brod pojmenoval planetku č. 121089, kterou objevil v roce 1999.[17][18]

Odkazy

Související stránky

Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Vyšší Brod Monastery

Literatura

Poznámky a reference

  1. Filiační linie vyšebrodského kláštera: opatství Cîteaux (zal. 1098, vyvráceno 1791) - opatství Morimond (zal. 1115, vyvráceno 1791) - opatství Ebrach (zal. 1126, vyvráceno 1803) - opatství Rein (zal. 1129, dnes nejstarší přežívající cisterciácká komunita na světě) - opatství Wilhering (zal. 1146) - opatství Vyšší Brod (zal. 1259)
  2. http://www.klastervyssibrod.cz/Historie/Zalozeni-klastera
  3. Kláštery hrály ve středověku při kolonizaci divokých území klíčovou roli běžně (více viz Thomas E. Woods: Jak katolická církev budovala západní civilizaci ), ovšem tento klášter byl primárně zamýšlen jako sídlo a strážce rodinné nekropole Rožmberků a vykonavatel modliteb a obřadů za příslušníky rodu a jejich intence.
  4. http://www.klastervyssibrod.cz/Historie/Zalozeni-klastera
  5. http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/168264-rakusane-vrati-klasteru-ve-vyssim-brode-predmety-uloupene-nacisty.html?keepThis=true&TB_iframe=true&height=650&width=850
  6. http://www.klastervyssibrod.cz/Historie/Obnova-klasterniho-zivota-po-padu-komunismu-r-1989
  7. http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=749958
  8. http://aktualityhvezd.wordpress.com/2012/11/17/slavna-pontifikalni-mse-svata-ve-vysebrodskem-klastere/
  9. http://aktualityhvezd.wordpress.com/2012/12/17/pontifikalni-mse-sv-v-klasternim-kostele-vyssi-brod/
  10. https://www.youtube.com/watch?v=2kUI_LBcRcw
  11. https://www.youtube.com/watch?v=VmKyR8n-MgI
  12. https://www.youtube.com/watch?v=xw9DfkEzPd0
  13. http://www.uzsvm.cz/brezen-2051-0-85/kostel-v-hornim-dvoristi-patri-opatstvi-105583/
  14. http://www.ckrumlov.info/docs/cz/zemska_vystava_20120426085025.xml
  15. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/213411000100426/obsah/258989-zavisuv-kriz-na-vystave-v-cesko-rakouskem-prihranici/
  16. http://www.radio.cz/cz/rubrika/ceskenej/hvezdarna-v-ceskych-budejovicich-vystavuje-unikatni-astronomicky-pristroj
  17. http://astronomia.zcu.cz/planety/planetka-121089
  18. http://www.radio.cz/cz/rubrika/ceskenej/hvezdarna-v-ceskych-budejovicich-vystavuje-unikatni-astronomicky-pristroj
Osobní nástroje