Bratrstvo Panny Marie Bolestné
Z Katopedia
Bratrstvo Panny Marie Bolestné s černým škapulířem při poutním kostele Panny Marie Bolestné ve Sloupě je starobylým poutním bratrstvem. Jeho současným posláním je vytrvalá modlitba za nová kněžská a řeholní povolání, kterých naše země v nynější době žalostně potřebuje.
Obsah |
Vznik Bratrstva
Vznik Bratrstva se datuje do roku 1754 a je spojen s osobou fundátorky sloupského kostela hraběnkou Karolinou z Rogendorfu. Toto Bratrstvo nebylo ve své době věcí ojedinělou. Bratrstev ať už poutních nebo votivních existovali po celé Evropě desítky a není jisté, kolik jich dodnes ještě reálně existuje. Vznikali především na popud mariánské úcty, která zvláště na přelomu středověku a novověku silně rozstla, protože mnoho bídných se začalo s mateřskou důvěrou obracet pod ochranný plášť Panny Marie. Zde je také nutné přiblížit pojem škapulíře (lat. scapularium), který byl zvláštním objektem ztvárnění několika evropských umělců. Jedna se tedy již, jak jsem zmínil, v lidové tradici o ochranný šat Panny Marie, který nás chrání před vším zlem časným i věčným. Panna Maria s velkou důvěrou shlíží na své děti a utíkají se k ní mnozí nejen v radosti, ale i nesmírné starosti a bolesti. Pravzorem pro vznik Bratrstva Panny Marie Bolestné ve Sloupě bylo zjevně stejnojmenné Bratrstvo, které založili kněží řádu bratří Servitů Samotnému Bratrstvu Panny Marie Bolestné nebylo však dopřáno dlouhého trvání. Každý rok do něj vstupovalo až na 30000 členů jak z řad věřících, tak i šlechticů, světských i jiných úředních pánů. V rámci reforem císaře Josefa II. však bylo spolu s organizováním dalších náboženských poutí a procesí zrušeno. Snaha o obnovu se pak uskutečnila jen jednou - neúspěšně v polovině 19. století, kdy se sloupský farář Alois Wolf snažil o jeho obnovení. Získal prý již dokonce od představených brněnské diecéze dekret, kterým se tento případný skutek povoloval. Jelikož však nastala příprava na cyrilometodějské jubileum a po celé Moravě začali vznikat Cyrilometodějské jednoty a další hnutí, farář Wolf od této myšlenky upustil.
Obnova Bratrstva a jeho nové cíle
Na počátku nového tisíciletí znovu vystoupla myšlenka Bratrstvo obnovit. Hlavním iniciátorem obnovy byl P. František Kozár (sloupský farář v letech 1994 - 2005), který při generálním úklidu kostelní oratoře našel nevyplnění původní zápisový lístek do Bratrstva z roku 1754. To jej vedlo k usilovnému pátrání po jeho historii, neboť farní kronika se o jeho existenci na žádném místě nezmiňuje. Nakonec dovedl prvotní nápad k myšlence úplné obnovy, nechal si od brněnského biskupa Mons. Vojtěcha Cikrleho vystavit nový dekret a dne 21. září 2003 došlo k obnově Bratrstva a přijetí prvních členů (celkem jich bylo 300) za účasti převora vídeňských servitů P. Gerharda Waldera. Současný program Bratrstva (jak lze shrnout podle stanov) se orientuje především na posilování víry, prohlubování úcty Panně Marii a pomoci potřebným (čl.1), každý člen se zároveň modlí za nová kněžská a řeholní povolání a usiluje o hlubší život ve víře v četbě Písma sv. a pravidelném přijímání svátostí (čl.6). Členem Bratrsva se může nyní stát po patřičné přípravě každý věřící katolik, který se zaštítí plněním pravidel zavedených ve stanovách Bratrstva.
První rok obnoveného Bratrstva se nesl ve znamení sloupského jubilea (1754 - 2004) na jehož závěru bylo uskutečněno Triduum k Bolestné Panně Marii. Každý první pátek v měsíci sloužil duchovní správce farnosti Sloup mši sv. za živé a zemřelé členy Bratrstva. Triduum k Bolestné Panně Marii se následně opakovalo formou malé konference, která však již byla s mizivou účastí v září 2005. V tomtéž roce však došlo k zatím poslednímu přijetí nových členů ve sloupském kostele. Nikdo doposud neví na jak dlouho dobu. Po Františku Kozárovi byl na místo faráře ustanoven P.Karel Chylík, který bohužel nebyl uvědoměn, jak má dál toto Bratrstvo vést, a proto roku 2010 po naléháních předal veškerou agendu a pravomoce Institutu pro křesťanskou kulturu, který působí ve Znojmě-Hradišti a je veden šošůvským rodákem P.Josefem Hudcem O. Cr. Toto sdružení vydává pravidelně pro své členy a nyní i členy Bratrstva Panny Marie Bolestné občasník Ratolest a konané pravidelné především mariánské akce formou poutí (májová pouť do Rakouska, zářijové setkání na hranici apod.)
Literatura
SOUKOP Jan Nepomuk: Kytečka ze Sloupa, Na pamáku stoleté slavnosti vystavení sloupského chrámu přeblahoslavené Panny Marie bolestné konané roku 1854 [I. vydání 1854, II. 1855, přetisk druhého vydání zasluhou P. Františka Kozára, Ladislav Soldán (ed.)],Rosice u Brna: Gloria 2003, 72 s. ISBN 80-86200-80-9