Bitva čtyř králů
Z Katopedia
Bitva čtyř králů či bitva čtyř hanáckých králů (svatodušní pondělí 1819) je největším zaznamenaným násilným střetem, ke kterému došlo v zemích Koruny české v souvislosti s populárními svatodušními jízdami králů.[1] Stál život 13 lidí a vedl vládu k zavedení tvrdých zákonných opatření proti některým nebezpečným zvyklostem spojeným s těmito akcemi.
Obsah |
Bitva
Na svatodušní pondělí (31. května) roku 1819 se na lověšických pastvinách setkaly průvody obcí Lověšice, Horní Moštěnice, Bochoř a Šířava (první a poslední obec jsou teď částmi Přerova). Odvěká rivalita mezi obcemi vedla k tomu, že se vytvořily dva zhruba stejné tábory: na jedné straně stáli moštěnští a lověšičtí, na druhé straně bochořští a šířavští.
Obě strany vyzvaly tu druhou k vydání králů a opuštění pastvin. Jelikož ani jedna neměla k něčemu takovému chuť, následovala srážka, při níž byly použity těžké hole, nože, šavle a patrně i ostrá střelba ze starých ceremoniálních pušek. Po několika minutách zuřivého boje se ti bojovníci, co toho byli schopni, rozutekli a nechali za sebou pastvinu pokrytou mrtvými a raněnými.
Srážka na lověšických pastvinách představuje největší násilný střet v historii jízd králů. Z 80 „bojovníků“, kteří se jí zúčastnili, jich 8 padlo na místě, z dvaceti těžce raněných jich později zemřelo ještě 5. Asi 40 dalších lidí bylo zraněno lehce. Střet měl za následek zákaz určitých zvyklostí spojených s jízdami králů (například nošení tasených šavlí).
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Literatura
- Marie Špalková: Horní Moštěnice - kapitoly z dějin obce, Horní Moštěnice 2006; ISBN 80-86247-03-1
