2015

Z Katopedia

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
m (Hlavy států: +1)
m (Úmrtí: +1)
Řádka 59: Řádka 59:
* [[29. duben]] - [[Nicholas Gruner]], kanadský katolický duchovní a promotér šíření [[Zjevení Panny Marie ve Fatimě|fatimského]] poselství (* [[4. květen|4. května]] [[1942]])
* [[29. duben]] - [[Nicholas Gruner]], kanadský katolický duchovní a promotér šíření [[Zjevení Panny Marie ve Fatimě|fatimského]] poselství (* [[4. květen|4. května]] [[1942]])
* [[1. květen]] - [[Tadeusz Ślipko]], [[Polsko|polský]] jezuita, univerzitní profesor a [[morální teolog]] (* [[18. leden|18. ledna]] [[1918]]) <ref>[http://www.pch24.pl/zmarl-ks--slipko---jeden-z-ostatnich-prawdziwie-katolickich-jezuitow--nasze-wspomnienie,35481,i.html Zmarł ks. Ślipko - jeden z ostatnich prawdziwie katolickich jezuitów. Nasze wspomnienie], ''Polonia Christiana 24'', 2. května 2015 [cit. 03.05.15].</ref>
* [[1. květen]] - [[Tadeusz Ślipko]], [[Polsko|polský]] jezuita, univerzitní profesor a [[morální teolog]] (* [[18. leden|18. ledna]] [[1918]]) <ref>[http://www.pch24.pl/zmarl-ks--slipko---jeden-z-ostatnich-prawdziwie-katolickich-jezuitow--nasze-wspomnienie,35481,i.html Zmarł ks. Ślipko - jeden z ostatnich prawdziwie katolickich jezuitów. Nasze wspomnienie], ''Polonia Christiana 24'', 2. května 2015 [cit. 03.05.15].</ref>
 +
* [[2. květen]] - [[Maja Plisecká]], ruská baletka (* [[20. listopad]]u [[1925]])
== Hlavy států ==
== Hlavy států ==

Verze z 4. 5. 2015, 08:45

Rok 2015

Obsah

Události

Svět

  • 7. leden - došlo k teroristickému útoku na redakci francouzského satyrického časopisu Charlie Hebdo, který se zaměřuje ve svém vydávání na polticiké a náboženské karikatury. K teroristickému útoku, při němž zahynulo více než deset lidí a následně i několik dalších ve dnech následujících v oblasti centra Paříže se přihlásil Islámský stát a jemenská odnož Al-Kajdy.
  • 8. leden - došlo k teroristickému útoku na košér obchod ve Vincennes. Zabiti byli čtyři lidi a několik dalších bylo drženo jako růkojmí. Díky koordinovanému protiútoku byl útočník zabit a rukojmí zachráněni
  • 18. leden - ukrajinská občanská válka - ukrajinská armáda obsadila donnbaské letiště. Moc dlouho je však neudržela, protože již 22. ledna byla přinucena k ústupu
  • 19. leden - na dětskou nemocnici v Donnbasu dopadl granát. Zraněni byli dva lékaři a pět pacientů.
  • 22. leden - v Donnbasu dopadla minometná střela na trolejbus přijíždějící na zastávku. Donnbas okamžitě obvinil ukrajinskou armádu z teroristického útoku. Ta to naopak popřela a obvinila Donnabské rebely z provokace.
  • 23. leden
    • Islamisté v Nigeru tvrdě "protestovali" proti karikaturám v Charlie Hebdo, které se projevilo pleněním křesťanských domů, vypálením křesťanského sirotčině a 45 kostelů. Zabito bylo pět lidí a dalších 128 těžce zraněno[1].
    • Došlo k teroristickému útoku na Mariupol. Útok, ke kterému se přihlásila Doněcká lidová republika, si vyžádal na 97 mrtvých a téměř třista zraněných.
  • 26. leden - v katedrále Yorku byla vysvěcena vůbec první žena na biskupku anglikánské církve. Ceremoniál se neobešel bez odporu traditionalistického křídla v Církvi, které se vůči těmto "reformám" v Církvi staví (první kněžské svěcení žen se uskutečnilo v této církvi v roce 1994)[2]
  • 11.-12. únor - v Minsku proběhlo intenzivní noční jednání nejvyšších představitelů Ruska, Německa, Francie a Ukrajiny ohledně válečné situace na východě Ukrajiny. Na jednání však nebyly pozvání vůdci separatistů, kteří nakonec v Minsku zasedali v jiných zahraničních komisích. Výsledkem byla tzv. Minská dohoda, která stanovila v pořadí již třetí příměří, vytvoření nárazníkové zóny a okamžité stáhnutí vojenské ruské techniky z ukrajinského území do půlnoci ze 14. na 15. února. Prezident Ukrajiny Porošenko navíc byl povinen přislíbit, že ukrajinský stát upraví svou ústavu a přihlédne na potřeby zájmů obyvatel luhanské a donnbaské oblasti.
  • 15.-18. únor - Ukrajinská občanská válka: Došlo k bojům o městečo Debalceve, které je významným železničním uzlem v Donnbaské oblasti. Konflikt skončil ústupem ukrajinské armády, která prakticky přiznala, že není schopna již dál vést válku. Prezident Porošenko požádal OSN o vyslání mírových jednotek na Ukrajinu.
  • 18. únor - řecký parlament zvolil za nového prezidenta Řecka dosavadního ministra vnitra Prokopise Pavlopula
  • 17. březen - Kyjevský parlament schválil novelu zákona o samosprávě povstaleckých území Luhansk a Donnbas na východě země a platnost zákona opětovně (tak jako loni na podzim) podmínil konáním komunálních voleb v dotyčných oblastech pod mezinárodním pozorováním a kontrolou. Ruský mniistr zahraničí Sergej Lavrov tuto novelizaci okamžitě odsoudil jako popření Minské dohody.[3]
  • 19. březen - biskup Williamson vysvětil na biskupa bez papežského mandátu otce Faureho.
  • 21. březen - Slovensko - Papež František jmenoval novým rožnavský biskupem Stanislava Stolárika.[4]
  • 24. březen - na jižních svazích Alp se zřítilo dopravní letadlo Airbus společnosti Germanwings s 250 cestujícími na palubě. Nehodu nikdo nepřežil.
  • 9. duben - Ukrajinský parlament vydal sérii zákonů, jejíchž pomocí se ukrajinská společnost více než čtvrstoletí po pádu komunistického režimu ve východní Evropě vypořádá se svou komunistickou minulostí. Jednak se na jejich základě otevírají veškeré archivy KGB Ukrajinské svazové socialistické republiky a zároveň byl odsouzen a postaven mimo zákon nacistický a komunistický režim, což se má projevit především zákazem veřejného užívání symbolů, podobenek osobností obou totalit apod. Ukrajinská národní rada zároveň pro televizní a rozhlasové vysílání zároveň začala cenzurovat na území Ukrajiny vysílání ruské televize na základě již dříve schváleného zákona o "ochraně informačního prostoru".[5] Pár dní předtím navíc došlo k perzekucím některých ukrajinských osobností na západě. Konkrétně ukrajinská rusky mluvící pianistka Valentina Lisitsa se musela potýkat se zákazem veřejného vystupování v Torontu proto, že připodobnila současné řízení ukrajinského státu k nacistickému režimu v Německu za druhé světové války.[6]
  • 13. duben - na území nikoho mezi hranicí států Chorvatska a Srbska, kterou odděluje řeka Dunaj, vznikl na ploše 7 km2 nový stát Liberland, jehož první oficiální hlavou se stal Čech a člen Strany svobodných občanů Vít Jedlička. O vstup do státu, který odmítá zavádět daně a chce plně uplatňovat principy svobody, volného obchodu a libertariánství se jen za pouhý první týden přihlásilo přes sto tisíc lidí.
  • 23. duben - došlo k silné erupci ze sopky Calbuco v Chile kvůli které muselo být evakuováno na 6500 lidí. Vulkán nebyl předtím aktivní více než 54 let.
  • 25. duben - rozsáhlé zemětřesení v Nepálu, které se projevilo i nedaleko hory Mount Everest si vyžádalo na 2000 obětí a dalších 5000 bylo vážně zraněno

Česká republika

  • 6. leden - došlo k dalším problémům kolem bezpečnostní prověrky kacléře prezidenta republiky Mynáře, který za záhadných okolností získal vilu v lukrativní pražsk éčtvrti za pouhých pět miliónů.
  • 7. leden - vláda se po svém jednání rezolutně postavila proti zrušení anonymního darcovství spermatu a vyslovila se pro zachování stávající normy. Členové vlády včetně lidovců se tak postavili proti tomu, aby děti, počaté z těchto buněk, měly právo se v dospělosti dozvědět, kdo jsou jejich biologičtí otcové.
  • 12. leden - ve Slovinsku byl zadržen Ital podezřelý ze zaslání obálky s jedem na adresu českého ministra financí Andreje Babiše
  • 10. - 13. leden - na území celé republiky se výrazně oteplilo a většina stanic zachytila teplotní rekordy. Došlo tedy k tomu, že další zima je většinově teplá.
  • 14. leden - ve všeobecných debatách kolem útoku na Charlie Hebdo veřejnost překvapil sociolog a katolický něz Tomáš Halík, jenž se postavil proti redakci tohoto časopisu a zdůraznil, že on není Charlie (heslem Je ne pas Charlie oproti medializovanému Je suis Charlie). Teroristický útok jako takový však samozřejmě odsoudil.
  • 19. leden - do Norska vycestovali poslanci Jitka Chalánková, Petr Mach a Tomáš Zdechovský, aby osobně šli interpelovat a zjistit si více informací kolem případu odebraní dětí Michalákových jejich rodičům (došlo k němu v roce 2011) na adresu norské sociálky Barnevern
  • 21. leden - znovu se otevřela soudní pře týkající se bouřlivého odvolání Daniela Hermana z vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (došlo k němu v roce 2010).
  • 22. leden - novým předsedou Nejvyššího soudu byl prezidentem Zemanem jmenován Pavel Šámal, obdborník na trestné právo. Ten nahradil dosavadní předsedkyni Ivu Brožovou, která rezignovala na post čtyři dny předtím. Formu vyměňování předsedy hluboce kritizovala opozice a stala se též i terčem mírné nevole ministryně spravedlnosti.
  • 21. březen - v Praze se uskutečnil XV. Národní pochod pro život. Zúčastnilo se jej mezi 2.500 - 3.000 lidmi.
  • 27. březen- dvě unesené Češky Antonie Chrástecká a Hana Humpalová unesené v roce 2013 radikálními islamisty se dostaly na svobodu díky turecké humanitární organizaci IHH, které se podařilo tohoto docílit bez jakékoliv jiné pomoci. Tajné služby České republiky a Pakistánu v této věci naprosto selhaly.

Narození

Úmrtí

Hlavy států

Odkazy

Související odkazy

Externí odkazy

Poznámky a reference

  1. V muslimském světě se protestuje proti francouzským karikaturám, Český rozhlas Plus, 23. ledna 2015 [cit. 24.01.15].
  2. http://archiv.ihned.cz/c1-63442840-anglie-ma-prvni-anglikanskou-biskupku
  3. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/305108-kyjev-schvalil-samospravu-povstaleckych-uzemi/
  4. Imrich GAZDA: Novým rožňavským biskupom sa stal Stanislav Stolárik, Svet krestanstva, 21. března 2015 [cit. 25.03.15].
  5. Kyjev se novými zákony vyrovnává s komunismem. Zpřístupňuje i archivy KGB, Hospodářské noviny, 9. dubna 2015 [cit. 10.04.15].
  6. Hvězdná klavíristka z YouTube tweetovala o Ukrajině, teď dostala zákaz, Art.ihned.cz, 7. dubna 2015 [cit. 10.04.15].
  7. Zmarł ks. Ślipko - jeden z ostatnich prawdziwie katolickich jezuitów. Nasze wspomnienie, Polonia Christiana 24, 2. května 2015 [cit. 03.05.15].
Osobní nástroje