2015
Z Katopedia
(Rozdíly mezi verzemi)
m (→Úmrtí: +1) |
(→Hlavy států) |
||
(Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
== Události == | == Události == | ||
=== Svět === | === Svět === | ||
- | * [[7. leden]] - došlo k teroristickému útoku na redakci francouzského satyrického časopisu ''[[Charlie Hebdo]]'', který se zaměřuje ve svém vydávání na polticiké a náboženské karikatury. K teroristickému útoku, při němž zahynulo více než deset lidí a následně i několik dalších ve dnech následujících v oblasti centra Paříže se přihlásil [[Islámský stát]] a [[Jemen|jemenská]] odnož [[Al-Kajda|Al-Kajdy]]. | + | * [[7. leden]] - došlo k teroristickému útoku na redakci francouzského satyrického časopisu ''[[Charlie Hebdo]]'', který se zaměřuje ve svém vydávání na polticiké a náboženské karikatury. K teroristickému útoku, při němž zahynulo více než deset lidí a následně i několik dalších ve dnech následujících v oblasti centra Paříže, se přihlásil [[Islámský stát]] a [[Jemen|jemenská]] odnož [[Al-Kajda|Al-Kajdy]]. |
* [[8. leden]] - došlo k teroristickému útoku na košér obchod ve Vincennes. Zabiti byli čtyři lidi a několik dalších bylo drženo jako růkojmí. Díky koordinovanému protiútoku byl útočník zabit a rukojmí zachráněni | * [[8. leden]] - došlo k teroristickému útoku na košér obchod ve Vincennes. Zabiti byli čtyři lidi a několik dalších bylo drženo jako růkojmí. Díky koordinovanému protiútoku byl útočník zabit a rukojmí zachráněni | ||
* [[18. leden]] - [[ukrajinská občanská válka]] - ukrajinská armáda obsadila donnbaské letiště. Moc dlouho je však neudržela, protože již 22. ledna byla přinucena k ústupu | * [[18. leden]] - [[ukrajinská občanská válka]] - ukrajinská armáda obsadila donnbaské letiště. Moc dlouho je však neudržela, protože již 22. ledna byla přinucena k ústupu | ||
- | * [[ | + | * [[23. leden]] - Islamisté v Nigeru tvrdě "protestovali" proti karikaturám v [[Charlie Hebdo]], které se projevilo pleněním křesťanských domů, vypálením křesťanského sirotčině a 45 kostelů. Zabito bylo pět lidí a dalších 128 těžce zraněno<ref>[http://m.rozhlas.cz/plus/svet/_zprava/v-muslimskem-svete-se-protestuje-proti-francouzskym-karikaturam--1447362 V muslimském světě se protestuje proti francouzským karikaturám], ''Český rozhlas Plus'', 23. ledna 2015 [cit. 24.01.15].</ref>. |
- | + | * [[26. leden]] - v katedrále Yorku byla vysvěcena vůbec první žena na biskupku [[Anglikánská církev|anglikánské církve]]. Ceremoniál se neobešel bez odporu traditionalistického křídla<ref>http://archiv.ihned.cz/c1-63442840-anglie-ma-prvni-anglikanskou-biskupku</ref> | |
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | * [[26. leden]] - v katedrále Yorku byla vysvěcena vůbec první žena na biskupku [[Anglikánská církev|anglikánské církve]]. Ceremoniál se neobešel bez odporu traditionalistického křídla | + | |
* [[11. únor|11.]]-[[12. únor]] - v Minsku proběhlo intenzivní noční jednání nejvyšších představitelů Ruska, Německa, Francie a Ukrajiny ohledně válečné situace na východě [[Ukrajinská občanská válka|Ukrajiny]]. Na jednání však nebyly pozvání vůdci separatistů, kteří nakonec v Minsku zasedali v jiných zahraničních komisích. Výsledkem byla tzv. ''[[Minská dohoda]]'', která stanovila v pořadí již třetí příměří, vytvoření nárazníkové zóny a okamžité stáhnutí vojenské ruské techniky z ukrajinského území do půlnoci ze 14. na 15. února. Prezident Ukrajiny [[Porošenko]] navíc byl povinen přislíbit, že ukrajinský stát upraví svou [[ústava|ústavu]] a přihlédne na potřeby zájmů obyvatel [[Luhansk|luhanské]] a [[Donnbas|donnbaské]] oblasti. | * [[11. únor|11.]]-[[12. únor]] - v Minsku proběhlo intenzivní noční jednání nejvyšších představitelů Ruska, Německa, Francie a Ukrajiny ohledně válečné situace na východě [[Ukrajinská občanská válka|Ukrajiny]]. Na jednání však nebyly pozvání vůdci separatistů, kteří nakonec v Minsku zasedali v jiných zahraničních komisích. Výsledkem byla tzv. ''[[Minská dohoda]]'', která stanovila v pořadí již třetí příměří, vytvoření nárazníkové zóny a okamžité stáhnutí vojenské ruské techniky z ukrajinského území do půlnoci ze 14. na 15. února. Prezident Ukrajiny [[Porošenko]] navíc byl povinen přislíbit, že ukrajinský stát upraví svou [[ústava|ústavu]] a přihlédne na potřeby zájmů obyvatel [[Luhansk|luhanské]] a [[Donnbas|donnbaské]] oblasti. | ||
* [[15. únor|15.]]-[[18. únor]] - [[Ukrajinská občanská válka]]: Došlo k bojům o městečo Debalceve, které je významným železničním uzlem v Donnbaské oblasti. Konflikt skončil ústupem ukrajinské armády, která prakticky přiznala, že není schopna již dál vést válku. Prezident [[Viktor Porošenko|Porošenko]] požádal OSN o vyslání mírových jednotek na Ukrajinu. | * [[15. únor|15.]]-[[18. únor]] - [[Ukrajinská občanská válka]]: Došlo k bojům o městečo Debalceve, které je významným železničním uzlem v Donnbaské oblasti. Konflikt skončil ústupem ukrajinské armády, která prakticky přiznala, že není schopna již dál vést válku. Prezident [[Viktor Porošenko|Porošenko]] požádal OSN o vyslání mírových jednotek na Ukrajinu. | ||
- | * [[18. únor]] - řecký parlament zvolil za nového prezidenta | + | * [[18. únor]] - řecký parlament zvolil za nového prezidenta [[Řecko|Řecka]] dosavadního ministra vnitra [[Prokopis Pavlopulos|Prokopise Pavlopula]] |
- | * [[17. březen]] - Kyjevský parlament schválil novelu zákona o samosprávě povstaleckých území Luhansk a Donnbas na východě země a platnost zákona opětovně (tak jako loni na podzim) podmínil konáním komunálních voleb v dotyčných oblastech pod mezinárodním pozorováním a kontrolou. Ruský | + | * [[17. březen]] - Kyjevský parlament schválil novelu zákona o samosprávě povstaleckých území Luhansk a Donnbas na východě země a platnost zákona opětovně (tak jako loni na podzim) podmínil konáním komunálních voleb v dotyčných oblastech pod mezinárodním pozorováním a kontrolou. Ruský ministr zahraničí [[Sergej Lavrov]] tuto novelizaci okamžitě odsoudil jako popření ''Minské dohody''.<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/305108-kyjev-schvalil-samospravu-povstaleckych-uzemi/</ref> |
* [[19. březen]] - [[Richard Williamson|biskup Williamson]] vysvětil na biskupa bez papežského mandátu [[Jean-Michel Faure|otce Faureho]]. | * [[19. březen]] - [[Richard Williamson|biskup Williamson]] vysvětil na biskupa bez papežského mandátu [[Jean-Michel Faure|otce Faureho]]. | ||
* [[21. březen]] - [[Slovensko]] - [[Papež František]] jmenoval novým [[Diecéze rožnavská|rožnavský]] [[biskup]]em [[Stanislav Stolárik|Stanislava Stolárika]].<ref>Imrich GAZDA: [http://www.svetkrestanstva.sk/2015/03/novym-roznavskym-biskupom-sa-stal.html Novým rožňavským biskupom sa stal Stanislav Stolárik], ''Svet krestanstva'', 21. března 2015 [cit. 25.03.15].</ref> | * [[21. březen]] - [[Slovensko]] - [[Papež František]] jmenoval novým [[Diecéze rožnavská|rožnavský]] [[biskup]]em [[Stanislav Stolárik|Stanislava Stolárika]].<ref>Imrich GAZDA: [http://www.svetkrestanstva.sk/2015/03/novym-roznavskym-biskupom-sa-stal.html Novým rožňavským biskupom sa stal Stanislav Stolárik], ''Svet krestanstva'', 21. března 2015 [cit. 25.03.15].</ref> | ||
* [[24. březen]] - na jižních svazích Alp se zřítilo dopravní letadlo Airbus společnosti Germanwings s 250 cestujícími na palubě. Nehodu nikdo nepřežil. | * [[24. březen]] - na jižních svazích Alp se zřítilo dopravní letadlo Airbus společnosti Germanwings s 250 cestujícími na palubě. Nehodu nikdo nepřežil. | ||
* [[9. duben]] - [[Ukrajinský parlament]] vydal sérii zákonů, jejíchž pomocí se ukrajinská společnost více než čtvrstoletí po pádu komunistického režimu ve východní Evropě vypořádá se svou [[komunistický režim v Sovětském svazu|komunistickou]] minulostí. Jednak se na jejich základě otevírají veškeré archivy KGB [[Ukrajinská svazová socialistická republika|Ukrajinské svazové socialistické republiky]] a zároveň byl odsouzen a postaven mimo zákon nacistický a komunistický režim, což se má projevit především zákazem veřejného užívání symbolů, podobenek osobností obou totalit apod. [[Ukrajinská národní rada]] zároveň pro televizní a rozhlasové vysílání zároveň začala cenzurovat na území Ukrajiny vysílání ruské televize na základě již dříve schváleného zákona o "ochraně informačního prostoru".<ref>[http://zahranicni.ihned.cz/c1-63832360-kyjev-se-novymi-zakony-vyrovnava-s-komunismem-zpristupnuje-i-archivy-kgb Kyjev se novými zákony vyrovnává s komunismem. Zpřístupňuje i archivy KGB], ''Hospodářské noviny'', 9. dubna 2015 [cit. 10.04.15].</ref> Pár dní předtím navíc došlo k perzekucím některých ukrajinských osobností na západě. Konkrétně ukrajinská rusky mluvící pianistka [[Valentina Lisitsa]] se musela potýkat se zákazem veřejného vystupování v Torontu proto, že připodobnila současné řízení ukrajinského státu k [[Německá třetí říše|nacistickému režimu]] v [[Spolková republika Německo|Německu]] za [[Druhá světová válka|druhé světové války]].<ref>[http://art.ihned.cz/c1-63816360-valentina-lisitsa-ukrajina Hvězdná klavíristka z YouTube tweetovala o Ukrajině, teď dostala zákaz], ''Art.ihned.cz'', 7. dubna 2015 [cit. 10.04.15].</ref> | * [[9. duben]] - [[Ukrajinský parlament]] vydal sérii zákonů, jejíchž pomocí se ukrajinská společnost více než čtvrstoletí po pádu komunistického režimu ve východní Evropě vypořádá se svou [[komunistický režim v Sovětském svazu|komunistickou]] minulostí. Jednak se na jejich základě otevírají veškeré archivy KGB [[Ukrajinská svazová socialistická republika|Ukrajinské svazové socialistické republiky]] a zároveň byl odsouzen a postaven mimo zákon nacistický a komunistický režim, což se má projevit především zákazem veřejného užívání symbolů, podobenek osobností obou totalit apod. [[Ukrajinská národní rada]] zároveň pro televizní a rozhlasové vysílání zároveň začala cenzurovat na území Ukrajiny vysílání ruské televize na základě již dříve schváleného zákona o "ochraně informačního prostoru".<ref>[http://zahranicni.ihned.cz/c1-63832360-kyjev-se-novymi-zakony-vyrovnava-s-komunismem-zpristupnuje-i-archivy-kgb Kyjev se novými zákony vyrovnává s komunismem. Zpřístupňuje i archivy KGB], ''Hospodářské noviny'', 9. dubna 2015 [cit. 10.04.15].</ref> Pár dní předtím navíc došlo k perzekucím některých ukrajinských osobností na západě. Konkrétně ukrajinská rusky mluvící pianistka [[Valentina Lisitsa]] se musela potýkat se zákazem veřejného vystupování v Torontu proto, že připodobnila současné řízení ukrajinského státu k [[Německá třetí říše|nacistickému režimu]] v [[Spolková republika Německo|Německu]] za [[Druhá světová válka|druhé světové války]].<ref>[http://art.ihned.cz/c1-63816360-valentina-lisitsa-ukrajina Hvězdná klavíristka z YouTube tweetovala o Ukrajině, teď dostala zákaz], ''Art.ihned.cz'', 7. dubna 2015 [cit. 10.04.15].</ref> | ||
+ | * [[23. duben]] - došlo k silné erupci ze sopky Calbuco v [[Chile]] kvůli které muselo být evakuováno na 6500 lidí. Vulkán nebyl předtím aktivní více než 54 let. | ||
+ | * [[25. duben]] - rozsáhlé zemětřesení v Nepálu, které se projevilo i nedaleko hory Mount Everest si vyžádalo na 2000 obětí a dalších 5000 bylo vážně zraněno | ||
=== Česká republika === | === Česká republika === | ||
- | |||
* [[7. leden]] - vláda se po svém jednání rezolutně postavila proti zrušení anonymního darcovství spermatu a vyslovila se pro zachování stávající normy. Členové vlády včetně [[KDU-ČSL|lidovců]] se tak postavili proti tomu, aby děti, počaté z těchto buněk, měly právo se v dospělosti dozvědět, kdo jsou jejich biologičtí otcové. | * [[7. leden]] - vláda se po svém jednání rezolutně postavila proti zrušení anonymního darcovství spermatu a vyslovila se pro zachování stávající normy. Členové vlády včetně [[KDU-ČSL|lidovců]] se tak postavili proti tomu, aby děti, počaté z těchto buněk, měly právo se v dospělosti dozvědět, kdo jsou jejich biologičtí otcové. | ||
- | * [[12. leden]] - ve Slovinsku byl zadržen Ital podezřelý ze zaslání obálky s jedem na adresu českého ministra financí [[Andrej Babiš|Andreje Babiše]] | + | * [[12. leden]] - ve Slovinsku byl zadržen Ital podezřelý ze zaslání obálky s jedem na adresu českého ministra financí [[Andrej Babiš|Andreje Babiše]]. |
- | + | * [[14. leden]] - ve všeobecných debatách kolem útoku na [[Charlie Hebdo]] veřejnost překvapil sociolog a katolický něz [[Tomáš Halík]], jenž se postavil proti redakci tohoto časopisu a zdůraznil, že on není Charlie (heslem ''Je ne pas Charlie'' oproti medializovanému ''Je suis Charlie''). Teroristický útok jako takový však samozřejmě odsoudil. | |
- | * [[14. leden]] - ve všeobecných debatách kolem útoku na [[Charlie Hebdo]] veřejnost překvapil sociolog a katolický něz [[Tomáš Halík]], jenž se postavil proti redakci tohoto časopisu a zdůraznil, že on není Charlie (heslem ''Je ne pas Charlie'' oproti medializovanému ''Je suis Charlie''). Teroristický útok jako takový však samozřejmě odsoudil | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
=== Narození === | === Narození === | ||
Řádka 51: | Řádka 42: | ||
* [[13. duben]] - [[Günter Grass]], německý spisovatel, držitel [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] za literaturu (* [[16. říjen|16. října]] [[1927]]) | * [[13. duben]] - [[Günter Grass]], německý spisovatel, držitel [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] za literaturu (* [[16. říjen|16. října]] [[1927]]) | ||
* [[16. duben]] - [[Stanislav Gross]], český právník a politik (* [[30. říjen|30. října]] [[1969]]) | * [[16. duben]] - [[Stanislav Gross]], český právník a politik (* [[30. říjen|30. října]] [[1969]]) | ||
+ | * [[17. duben]] | ||
+ | ** [[Jaroslav Holík]], český hokejista a hokejový trenér (* [[3. srpen|3. srpna]] [[1942]]) | ||
+ | ** [[Francis George]], americký katolický duchovní, řeholník z řádu oblátů a kardinál (* [[16. leden|16. ledna]] [[1937]]) | ||
+ | * [[29. duben]] - [[Nicholas Gruner]], kanadský katolický duchovní a promotér šíření [[Zjevení Panny Marie ve Fatimě|fatimského]] poselství (* [[4. květen|4. května]] [[1942]]) | ||
+ | * [[1. květen]] - [[Tadeusz Ślipko]], [[Polsko|polský]] jezuita, univerzitní profesor a [[morální teolog]] (* [[18. leden|18. ledna]] [[1918]]) <ref>[http://www.pch24.pl/zmarl-ks--slipko---jeden-z-ostatnich-prawdziwie-katolickich-jezuitow--nasze-wspomnienie,35481,i.html Zmarł ks. Ślipko - jeden z ostatnich prawdziwie katolickich jezuitów. Nasze wspomnienie], ''Polonia Christiana 24'', 2. května 2015 [cit. 03.05.15].</ref> | ||
+ | * [[2. květen]] - [[Maja Plisecká]], ruská baletka (* [[20. listopad]]u [[1925]]) | ||
+ | * [[28. červenec]] - [[Josef Vlček]], katolický aktivista a publicista (* [[6. červen|6. června]] [[1920]]) | ||
+ | * [[11. srpen]] - [[Karel Dachovský]], kněz, autor a vydavatel (* [[1. květen|1. května]] [[1949]]) | ||
+ | * [[11. prosinec]] - Mons. [[Jiří Paďour]], 12. biskup českobudějovický (* [[4. duben|4. dubna]] [[1943]]) | ||
- | == | + | == Vůdci == |
+ | * [[Svatý stolec]]: [[František I.]] | ||
+ | * [[Evropská unie]]: [[Donald Tusk]] | ||
* [[Česká republika]]: [[Miloš Zeman]] | * [[Česká republika]]: [[Miloš Zeman]] | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
== Odkazy == | == Odkazy == |
Verze z 6. 1. 2017, 00:08
Rok 2015
Obsah |
Události
Svět
- 7. leden - došlo k teroristickému útoku na redakci francouzského satyrického časopisu Charlie Hebdo, který se zaměřuje ve svém vydávání na polticiké a náboženské karikatury. K teroristickému útoku, při němž zahynulo více než deset lidí a následně i několik dalších ve dnech následujících v oblasti centra Paříže, se přihlásil Islámský stát a jemenská odnož Al-Kajdy.
- 8. leden - došlo k teroristickému útoku na košér obchod ve Vincennes. Zabiti byli čtyři lidi a několik dalších bylo drženo jako růkojmí. Díky koordinovanému protiútoku byl útočník zabit a rukojmí zachráněni
- 18. leden - ukrajinská občanská válka - ukrajinská armáda obsadila donnbaské letiště. Moc dlouho je však neudržela, protože již 22. ledna byla přinucena k ústupu
- 23. leden - Islamisté v Nigeru tvrdě "protestovali" proti karikaturám v Charlie Hebdo, které se projevilo pleněním křesťanských domů, vypálením křesťanského sirotčině a 45 kostelů. Zabito bylo pět lidí a dalších 128 těžce zraněno[1].
- 26. leden - v katedrále Yorku byla vysvěcena vůbec první žena na biskupku anglikánské církve. Ceremoniál se neobešel bez odporu traditionalistického křídla[2]
- 11.-12. únor - v Minsku proběhlo intenzivní noční jednání nejvyšších představitelů Ruska, Německa, Francie a Ukrajiny ohledně válečné situace na východě Ukrajiny. Na jednání však nebyly pozvání vůdci separatistů, kteří nakonec v Minsku zasedali v jiných zahraničních komisích. Výsledkem byla tzv. Minská dohoda, která stanovila v pořadí již třetí příměří, vytvoření nárazníkové zóny a okamžité stáhnutí vojenské ruské techniky z ukrajinského území do půlnoci ze 14. na 15. února. Prezident Ukrajiny Porošenko navíc byl povinen přislíbit, že ukrajinský stát upraví svou ústavu a přihlédne na potřeby zájmů obyvatel luhanské a donnbaské oblasti.
- 15.-18. únor - Ukrajinská občanská válka: Došlo k bojům o městečo Debalceve, které je významným železničním uzlem v Donnbaské oblasti. Konflikt skončil ústupem ukrajinské armády, která prakticky přiznala, že není schopna již dál vést válku. Prezident Porošenko požádal OSN o vyslání mírových jednotek na Ukrajinu.
- 18. únor - řecký parlament zvolil za nového prezidenta Řecka dosavadního ministra vnitra Prokopise Pavlopula
- 17. březen - Kyjevský parlament schválil novelu zákona o samosprávě povstaleckých území Luhansk a Donnbas na východě země a platnost zákona opětovně (tak jako loni na podzim) podmínil konáním komunálních voleb v dotyčných oblastech pod mezinárodním pozorováním a kontrolou. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tuto novelizaci okamžitě odsoudil jako popření Minské dohody.[3]
- 19. březen - biskup Williamson vysvětil na biskupa bez papežského mandátu otce Faureho.
- 21. březen - Slovensko - Papež František jmenoval novým rožnavský biskupem Stanislava Stolárika.[4]
- 24. březen - na jižních svazích Alp se zřítilo dopravní letadlo Airbus společnosti Germanwings s 250 cestujícími na palubě. Nehodu nikdo nepřežil.
- 9. duben - Ukrajinský parlament vydal sérii zákonů, jejíchž pomocí se ukrajinská společnost více než čtvrstoletí po pádu komunistického režimu ve východní Evropě vypořádá se svou komunistickou minulostí. Jednak se na jejich základě otevírají veškeré archivy KGB Ukrajinské svazové socialistické republiky a zároveň byl odsouzen a postaven mimo zákon nacistický a komunistický režim, což se má projevit především zákazem veřejného užívání symbolů, podobenek osobností obou totalit apod. Ukrajinská národní rada zároveň pro televizní a rozhlasové vysílání zároveň začala cenzurovat na území Ukrajiny vysílání ruské televize na základě již dříve schváleného zákona o "ochraně informačního prostoru".[5] Pár dní předtím navíc došlo k perzekucím některých ukrajinských osobností na západě. Konkrétně ukrajinská rusky mluvící pianistka Valentina Lisitsa se musela potýkat se zákazem veřejného vystupování v Torontu proto, že připodobnila současné řízení ukrajinského státu k nacistickému režimu v Německu za druhé světové války.[6]
- 23. duben - došlo k silné erupci ze sopky Calbuco v Chile kvůli které muselo být evakuováno na 6500 lidí. Vulkán nebyl předtím aktivní více než 54 let.
- 25. duben - rozsáhlé zemětřesení v Nepálu, které se projevilo i nedaleko hory Mount Everest si vyžádalo na 2000 obětí a dalších 5000 bylo vážně zraněno
Česká republika
- 7. leden - vláda se po svém jednání rezolutně postavila proti zrušení anonymního darcovství spermatu a vyslovila se pro zachování stávající normy. Členové vlády včetně lidovců se tak postavili proti tomu, aby děti, počaté z těchto buněk, měly právo se v dospělosti dozvědět, kdo jsou jejich biologičtí otcové.
- 12. leden - ve Slovinsku byl zadržen Ital podezřelý ze zaslání obálky s jedem na adresu českého ministra financí Andreje Babiše.
- 14. leden - ve všeobecných debatách kolem útoku na Charlie Hebdo veřejnost překvapil sociolog a katolický něz Tomáš Halík, jenž se postavil proti redakci tohoto časopisu a zdůraznil, že on není Charlie (heslem Je ne pas Charlie oproti medializovanému Je suis Charlie). Teroristický útok jako takový však samozřejmě odsoudil.
Narození
Úmrtí
- 4. únor - Pavel Jurkovič, hudební pedagog, publicista, autor pořadu Československé televize Zpívánky (* 18. srpna 1933)
- 15. únor - Jiří Kosta, český židovský ekonom a reformní komunista (* 2. října 1921)
- 16. únor - Ladislav Daniel, český hudební vysokoškolský pedagog (* 29. května 1922)
- 27. únor
- Leonard Nimoy, americký herec (* 26. března 1931)
- nedaleko Kremlu byl zavražděn Boris Němcov, ruský opoziční politik a kritik politiky Vladímira Putina (* 9. října 1959)
- 8. březen - Sam Simon, americký producent a scénarista, spolutvůrce seriálu Simpsonovi (* 6. června 1955)
- 9. březen - Jiří Matoušek, český matematik a vysokoškolský pedagog (* 10. března 1963)
- 12. březen - Terry Pratchett, anglický spisovatel, autor fantasy literatury (* 28. dubna 1948)
- 18. březen
- Jozef Krofta, český režisér loutkového divadla (* 30. března 1943)
- František Daneš, český lingvista (* 23. července 1919)
- 28. březen - Miroslav Ondříček, český kameraman (* 4. listopadu 1934)
- 8. duben - Jean-Claude Turcotte, kanadský kardinál a arcibiskup Montrealu (* 26. června 1936)
- 13. duben - Günter Grass, německý spisovatel, držitel Nobelovy ceny za literaturu (* 16. října 1927)
- 16. duben - Stanislav Gross, český právník a politik (* 30. října 1969)
- 17. duben
- Jaroslav Holík, český hokejista a hokejový trenér (* 3. srpna 1942)
- Francis George, americký katolický duchovní, řeholník z řádu oblátů a kardinál (* 16. ledna 1937)
- 29. duben - Nicholas Gruner, kanadský katolický duchovní a promotér šíření fatimského poselství (* 4. května 1942)
- 1. květen - Tadeusz Ślipko, polský jezuita, univerzitní profesor a morální teolog (* 18. ledna 1918) [7]
- 2. květen - Maja Plisecká, ruská baletka (* 20. listopadu 1925)
- 28. červenec - Josef Vlček, katolický aktivista a publicista (* 6. června 1920)
- 11. srpen - Karel Dachovský, kněz, autor a vydavatel (* 1. května 1949)
- 11. prosinec - Mons. Jiří Paďour, 12. biskup českobudějovický (* 4. dubna 1943)
Vůdci
Odkazy
Související odkazy
Externí odkazy
Poznámky a reference
- ↑ V muslimském světě se protestuje proti francouzským karikaturám, Český rozhlas Plus, 23. ledna 2015 [cit. 24.01.15].
- ↑ http://archiv.ihned.cz/c1-63442840-anglie-ma-prvni-anglikanskou-biskupku
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/305108-kyjev-schvalil-samospravu-povstaleckych-uzemi/
- ↑ Imrich GAZDA: Novým rožňavským biskupom sa stal Stanislav Stolárik, Svet krestanstva, 21. března 2015 [cit. 25.03.15].
- ↑ Kyjev se novými zákony vyrovnává s komunismem. Zpřístupňuje i archivy KGB, Hospodářské noviny, 9. dubna 2015 [cit. 10.04.15].
- ↑ Hvězdná klavíristka z YouTube tweetovala o Ukrajině, teď dostala zákaz, Art.ihned.cz, 7. dubna 2015 [cit. 10.04.15].
- ↑ Zmarł ks. Ślipko - jeden z ostatnich prawdziwie katolickich jezuitów. Nasze wspomnienie, Polonia Christiana 24, 2. května 2015 [cit. 03.05.15].