1945
Z Katopedia
(Rozdíly mezi verzemi)
m (→Události) |
m (→Úmrtí) |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze.) | |||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
* [[17. březen]] - [[Karel Otčenášek]], pozdější arcibiskup a [[seznam královéhradeckých biskupů|biskup královéhradecký]] byl v [[Řím]]ě vysvěcen na kněze. | * [[17. březen]] - [[Karel Otčenášek]], pozdější arcibiskup a [[seznam královéhradeckých biskupů|biskup královéhradecký]] byl v [[Řím]]ě vysvěcen na kněze. | ||
* [[15. březen|15.]]-[[22. březen]] - [[Rudá armáda]] vstoupila na území zbytku okupovaného [[Československo|Československa]] a osvobodila město Osoblahu u [[Bruntál]]u<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/305552-zacatek-konce-okupace-ceskoslovenska-se-psal-v-osoblaze/ Začátek konce okupace Československa se psal v Osoblaze], ''ČT24'', 22. března 2015 [cit. 03.05.15].</ref> | * [[15. březen|15.]]-[[22. březen]] - [[Rudá armáda]] vstoupila na území zbytku okupovaného [[Československo|Československa]] a osvobodila město Osoblahu u [[Bruntál]]u<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/305552-zacatek-konce-okupace-ceskoslovenska-se-psal-v-osoblaze/ Začátek konce okupace Československa se psal v Osoblaze], ''ČT24'', 22. března 2015 [cit. 03.05.15].</ref> | ||
+ | * [[1. květen]] - říšským prezidentem se po smrti Hitlerově a Gobbelsově stal [[Karl Dönitz]] | ||
* [[5. květen]] - v Praze vypuklo povstání českého lidu proti německé nadvládě. | * [[5. květen]] - v Praze vypuklo povstání českého lidu proti německé nadvládě. | ||
* [[7. květen]] - [[Německo]] podepisuje bezpodmínečnou kapitulaci a uzavírá separátní mír se Spojenci. | * [[7. květen]] - [[Německo]] podepisuje bezpodmínečnou kapitulaci a uzavírá separátní mír se Spojenci. | ||
Řádka 14: | Řádka 15: | ||
* [[9. květen]] - v [[Berlín|Berlíně]] byl na přání [[SSSR]] sepsán dodatečný protokol o bezpodmínečné kapitulaci [[Německo|Německa]]. | * [[9. květen]] - v [[Berlín|Berlíně]] byl na přání [[SSSR]] sepsán dodatečný protokol o bezpodmínečné kapitulaci [[Německo|Německa]]. | ||
* [[11. květen]] - v Československu doznívají poslední boje [[II. světová válka|II. světové války]]. | * [[11. květen]] - v Československu doznívají poslední boje [[II. světová válka|II. světové války]]. | ||
+ | * [[23. květen]] - [[Karl Dönitz]] je formálně zbaven funkce říšského prezidenta a | ||
* [[30. květen]] - začal tzv. [[Brněnský pochod smrti]] (násilné vysídlení Němců z Brna) | * [[30. květen]] - začal tzv. [[Brněnský pochod smrti]] (násilné vysídlení Němců z Brna) | ||
* noc z [[18. červen|18.]] na [[19. červen|19. června]] - českoslovenští vojáci spáchali [[masakr na Švédských šancích]], v němž povraždili na 265 civilistů, převážně žen a dětí. | * noc z [[18. červen|18.]] na [[19. červen|19. června]] - českoslovenští vojáci spáchali [[masakr na Švédských šancích]], v němž povraždili na 265 civilistů, převážně žen a dětí. | ||
+ | * [[5. červen]] - představitelé nejvyšších mocností podepsali ''[[Berlínská deklarace|Berlínskou deklaraci]]'', která rozhodla o udělení dočasné správy nad územím Německa a jeho rozdělením na okupační zóny | ||
* [[26. červen]] - V [[San Francisco|San Francisku]] byla přijata Charta OSN, čímž byla založena [[Organizace spojených národů]]. | * [[26. červen]] - V [[San Francisco|San Francisku]] byla přijata Charta OSN, čímž byla založena [[Organizace spojených národů]]. | ||
* [[18. červenec]] - v novém nakladatelství [[Mladá fronta]] začal vycházet [[Vpřed]], časopis [[Svaz české mládeže|Svazu české mládeže]], který se stal populárním díky šefredaktorství [[Jaroslav Foglar|Jaroslava Foglara]]. | * [[18. červenec]] - v novém nakladatelství [[Mladá fronta]] začal vycházet [[Vpřed]], časopis [[Svaz české mládeže|Svazu české mládeže]], který se stal populárním díky šefredaktorství [[Jaroslav Foglar|Jaroslava Foglara]]. | ||
Řádka 21: | Řádka 24: | ||
* [[9. srpen]] - Sovětský svaz zahájil útok na Japonsko (viz [[operace Srpnová bouře]]) | * [[9. srpen]] - Sovětský svaz zahájil útok na Japonsko (viz [[operace Srpnová bouře]]) | ||
* [[2. září]] - [[Japonsko]] bezpodmínečně kapituluje. Konec [[Druhá světová válka|Druhé světové války]] | * [[2. září]] - [[Japonsko]] bezpodmínečně kapituluje. Konec [[Druhá světová válka|Druhé světové války]] | ||
+ | * [[20. listopad]] - zahájen [[Norimberský proces]] s dopadenými nacistickými zločinci a špičkami nacismu (skončil [[1. říjen|1. října]] [[1946]]) | ||
=== Narození === | === Narození === | ||
Řádka 44: | Řádka 48: | ||
* [[30. duben]] - spáchal sebevraždu [[Adolf Hitler]], německý nacista a "führer" německé třetí říše, hlava NSDAP, masový vrah (* [[20. duben|20. dubna]] [[1889]]) | * [[30. duben]] - spáchal sebevraždu [[Adolf Hitler]], německý nacista a "führer" německé třetí říše, hlava NSDAP, masový vrah (* [[20. duben|20. dubna]] [[1889]]) | ||
* [[1. květen]] - spáchal sebevraždu [[Joseph Goebbels]], německý ideolog, válečný zločinec a [[Třetí říše|říšský]] ministr propagandy (* [[29. říjen|29. října]] [[1897]]) | * [[1. květen]] - spáchal sebevraždu [[Joseph Goebbels]], německý ideolog, válečný zločinec a [[Třetí říše|říšský]] ministr propagandy (* [[29. říjen|29. října]] [[1897]]) | ||
- | * [[2. květen]] - spáchal sebevraždu [[Martin Bormann]], [[Německo|německý]] tajemník vůdce [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] | + | * [[2. květen]] - spáchal sebevraždu [[Martin Bormann]], [[Německo|německý]] tajemník vůdce [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]], vedoucí hlavní kanceláře a jednodenní předseda [[NSDAP]] (* [[17. červen|17. června]] [[1900]]) |
* [[10. květen]] - spáchal sebevraždu [[Konrad Henlein]], sudetoněmecký politik a nacista, vůdce SdP (* [[6. květen|6. května]] [[1898]]) | * [[10. květen]] - spáchal sebevraždu [[Konrad Henlein]], sudetoněmecký politik a nacista, vůdce SdP (* [[6. květen|6. května]] [[1898]]) | ||
+ | * [[23. květen]] - spáchal sebevraždu [[Heinrich Himmler]], německý chovatel drůběže, nacistický politik a tvůrce koncentrační táborů a [[Šoa]] (* [[7. říjen|7. října]] [[1900]] | ||
* [[11. květen]] - zavražděna sestra [[Marie Paschalis Jahn]] (* [[7. duben|7. dubna]] [[1916]]) | * [[11. květen]] - zavražděna sestra [[Marie Paschalis Jahn]] (* [[7. duben|7. dubna]] [[1916]]) | ||
* [[27. červen]] - [[Emil Hácha]], český právník, politik, překladatel a prezident [[Druhá republika|druhé republiky]] a [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] (* [[12. červenec|12. července]] [[1872]]) | * [[27. červen]] - [[Emil Hácha]], český právník, politik, překladatel a prezident [[Druhá republika|druhé republiky]] a [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] (* [[12. červenec|12. července]] [[1872]]) |
Verze z 4. 5. 2015, 18:58
20. století/ 1. polovina | |||||
1901 • 1902 • 1903 • 1904 • 1905 • 1906 • 1907 • 1908 • 1909 • 1910 • 1911 • 1912 • 1913 • 1914 • 1915 • 1916 • 1917 • 1918 • 1919 • 1920 • 1921 • 1922 • 1923 • 1924 • 1925 • 1926 • 1927 • 1928 • 1929 • 1930 • 1931 • 1932 • 1933 • 1934 • 1935 • 1936 • 1937 • 1938 • 1939 • 1940 • 1941 • 1942 • 1943 • 1944 • 1945 • 1946 • 1947 • 1948 • 1949 • 1950 |
Rok 1945
Obsah |
Události
- Ve světě i nadále zuří druhá světová válka, kterou se však v polovině roku daří ukončit v Evropě kapitulací nacistického Německa a v září kapitulací Japonska
- 13. únor - došlo k naprosto nesmyslnému bombardování německého města Drážďany. K tomuto mohutnému náletu spojenců došlo především proto, aby se urychlilo dobytí německého území a urychlení konce války, kterou se stále i přesto, že se Spojenci vylodili předchozí rok v červnu v Normandii, nedařilo ukončit především díky fanatismu nacistického Německa.
- 15. únor-26. březen - bitva o Iwodžimu, skončila vítězstvím Spojenců a obsazením ostrova.
- 17. březen - Karel Otčenášek, pozdější arcibiskup a biskup královéhradecký byl v Římě vysvěcen na kněze.
- 15.-22. březen - Rudá armáda vstoupila na území zbytku okupovaného Československa a osvobodila město Osoblahu u Bruntálu[1]
- 1. květen - říšským prezidentem se po smrti Hitlerově a Gobbelsově stal Karl Dönitz
- 5. květen - v Praze vypuklo povstání českého lidu proti německé nadvládě.
- 7. květen - Německo podepisuje bezpodmínečnou kapitulaci a uzavírá separátní mír se Spojenci.
- 8. květen - bezpodmínečná kapitulace Německa vstupuje v platnost, čímž v Evropě oficiálně končí druhá světová válka. Téhož dne dohoda Wehrmachtu s povstalci o ukončení bojů a volném odchodu německých vojsk, kterým povstalci uvolnili cestu na západ, ukončila hlavní boje v Praze. Boje s jednotkami SS, které dohodu zpravidla nerespektovaly, pokračovaly až do 9. května, kdy do Prahy vstoupila Rudá armáda.
- 9. květen - v Berlíně byl na přání SSSR sepsán dodatečný protokol o bezpodmínečné kapitulaci Německa.
- 11. květen - v Československu doznívají poslední boje II. světové války.
- 23. květen - Karl Dönitz je formálně zbaven funkce říšského prezidenta a
- 30. květen - začal tzv. Brněnský pochod smrti (násilné vysídlení Němců z Brna)
- noc z 18. na 19. června - českoslovenští vojáci spáchali masakr na Švédských šancích, v němž povraždili na 265 civilistů, převážně žen a dětí.
- 5. červen - představitelé nejvyšších mocností podepsali Berlínskou deklaraci, která rozhodla o udělení dočasné správy nad územím Německa a jeho rozdělením na okupační zóny
- 26. červen - V San Francisku byla přijata Charta OSN, čímž byla založena Organizace spojených národů.
- 18. červenec - v novém nakladatelství Mladá fronta začal vycházet Vpřed, časopis Svazu české mládeže, který se stal populárním díky šefredaktorství Jaroslava Foglara.
- 8. srpen - Sovětský svaz vyhlásil Japonsku válku s platností od příštího dne.
- 9. srpen - Sovětský svaz zahájil útok na Japonsko (viz operace Srpnová bouře)
- 2. září - Japonsko bezpodmínečně kapituluje. Konec Druhé světové války
- 20. listopad - zahájen Norimberský proces s dopadenými nacistickými zločinci a špičkami nacismu (skončil 1. října 1946)
Narození
- 22. leden - Christoph Schönborn, vídeňský arcibiskup a kardinál
- 9. únor - Mia Farrow, americká herečka
- 14. únor - Jiří Krátký, český podnikatel a politik
- 8. květen - Miloslav Pojsl, český církevní historik, památkář a historik umění
- 15. červen - Robert Sarah, guinejský kardinál a prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti (od 2014)
- 6. září - Petr Novák, český zpěvák a skladatel († 19. srpna 1997)
- 14. říjen - Christine McCafferty, britská politička
- 15. říjen - Antonio Cañizares kardinál Llovera, španělský kardinál a prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti (2008 - 2014)
- 26. listopad - František Kunetka, římskokatolický kněz a vysokoškolský profesor liturgiky
- 13. prosinec - Herman Cain, americký černošský obchodník a politik
Úmrtí
- 2. březen - Engelmar Hubert Unzeitig, sudetskoněmecký katolický kněz a vězeň nacistického koncentračního tábora Dachau (* 1. března 1911)
- neznámé datum, uvádí se 13. nebo 15. duben - Josef Čapek, český malíř a autor knížek pro děti (* 23. března 1887)
- 2. duben - bl. Vilmos Apor, biskup rábský, podlehl smrtelným zraněním, které mu způsobili sovětští vojáci, když jim bránil ve znásilňování žen, kterým poskytl azyl ve své rezidenci (* 29. únor 1892)
- 12. duben
- Vilém Mathesius, český jazykovědec a literární historik (* 3. srpna 1882)
- Franklin Delano Roosevelt, prezident USA (* 30. ledna 1882)
- 20. duben - Josef Jílek, český katolický kněz (* 19. října 1908)
- 30. duben - spáchal sebevraždu Adolf Hitler, německý nacista a "führer" německé třetí říše, hlava NSDAP, masový vrah (* 20. dubna 1889)
- 1. květen - spáchal sebevraždu Joseph Goebbels, německý ideolog, válečný zločinec a říšský ministr propagandy (* 29. října 1897)
- 2. květen - spáchal sebevraždu Martin Bormann, německý tajemník vůdce Adolfa Hitlera, vedoucí hlavní kanceláře a jednodenní předseda NSDAP (* 17. června 1900)
- 10. květen - spáchal sebevraždu Konrad Henlein, sudetoněmecký politik a nacista, vůdce SdP (* 6. května 1898)
- 23. květen - spáchal sebevraždu Heinrich Himmler, německý chovatel drůběže, nacistický politik a tvůrce koncentrační táborů a Šoa (* 7. října 1900
- 11. květen - zavražděna sestra Marie Paschalis Jahn (* 7. dubna 1916)
- 27. červen - Emil Hácha, český právník, politik, překladatel a prezident druhé republiky a Protektorátu Čechy a Morava (* 12. července 1872)
- 14. prosinec - Maurice Baring, anglický spisovatel (* 27. dubna 1874)
- 21. prosinec - George S. Patton, americký vojevůdce a generál (* 11. listopadu 1885)
Poznámky a reference
- ↑ Začátek konce okupace Československa se psal v Osoblaze, ČT24, 22. března 2015 [cit. 03.05.15].