Řehoř I. Veliký

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Svatý Řehoř I. Veliký (asi 540 - 12. března 604) je italský šlechtic a mnich, syn sv. Silvie, který byl papežem od 3. září 590 až do své smrti. Je hodnocen jako jeden z největších papežů historie.[1]

Jako papež reformoval liturgii a liturgické zpěvy, pozvedl politickou moc papežství a opevněním některých klíčových měst vytvořil jádro reálné moci Papežského státu. Zůstalo po něm obrovské množství psaných textů, více než od kteréhokoliv z jeho předchůdců. Posmrtně vydaná sbírka jeho kázání patřila k nejčtenějším knihám středověku.

Řehoř I. Veliký je Církví ctěn jako světec a učitel Církve. Tradiční kalendáře umisťují jeho památku na výroční den jeho smrti, kalendář Pavla VI. ji přesunuje na 3. září.

Obsah

Nejzásadnější díla

  • Mravní výklady knihy Jób – soubor kázání a přednášek pro řeholníky
  • Dialogy – soubor čtyř knih, z nichž první má 12 kapitol, druhá 38, třetí 38 a čtvrtá 62. Dohromady je všech kapitol jako žalmů v žaltáři. Dílo má formu dialogu s jáhnem Petrem a jeho ústřední postavou (jíž je věnována celá druhá kniha) je sv. Benedikt z Nursie.
  • Homilie sv. Řehoře I. – posmrtně vydaná sbírka kázání, jedna z nejčtenějších knih středověku.

Odkazy

Související stránky

Externí odkazy

O Řehoři Velikém

Dílo

Literatura

Poznámky a reference

  1. Je jeden ze tří papežů, k jejichž jménům se běžně připojuje přídomek „Veliký“. Dalšími jsou sv. Lev I. a sv. Mikuláš I.
Osobní nástroje